Náklady veřejného zdravotního pojištění vzrostly za pět let o 60 procent, loni překročily 456,6 miliardy korun. Relativně nejvíc se zvýšila částka vynaložená na domácí péči a ošetřovatelskou péči v pobytových zařízeních sociální péče, vzrostla o více než 130 procent. Vyplývá to ze zprávy analytické komise z dohodovacího řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče o rozdělení financí na rok 2025. Zároveň se v dalších letech očekávají nižší meziroční nárůsty příjmů.
Meziročně loni narostly celkové náklady na zdravotní péči o 38,5 miliardy korun, příjmy rostly o 35,2 miliardy Kč. „I přes vysoké nárůsty příjmů se systém veřejného zdravotního pojištění dostal v roce 2023 do deficitu,“ píše v dokumentu analytická komise. Pojišťovny tak zapojovaly úspory z předchozích let. Na vysokém výběru pojistného se loni podílel růst mezd a platů reagující na vysokou inflaci, vliv mělo podle komise také zapojení nemalé části ukrajinských uprchlíků do pracovního procesu.
V dalších letech se přitom očekávají meziroční nárůsty příjmů nižší, do roka 2024 by měly růst podle odhadu zdravotních pojišťoven zhruba o 7,55 procenta a do roku 2025 o 4,03 procenta. Méně bude podle předpokladů také takzvaných státních pojištěnců, za které se odvádí pojistné ze státního rozpočtu. V roce 2024 je to 2085 Kč za měsíc a v roce 2025 pravděpodobně 2148 Kč za měsíc. Zatímco v roce 2022 bylo státních pojištěnců vlivem příchodu uprchlíků z Ukrajiny 6,1 milionu, v roce 2025 se jejich počet odhaduje na 6,045 milionu.
„V roce 2024 ještě doznívají dopady covidové epidemie, stále pokračuje válka na Ukrajině se všemi negativními dopady, inflace se blíží k inflačnímu cíli, ale centrální banka zůstává opatrná. Ekonomika v ČR stále stagnuje, ale očekává se mírný růst,“ píše se v materiálu.
Náklady systému veřejného zdravotního pojištění od roku 2018 rostly průměrně o téměř deset procent. Nejvyšší nárůst byl mezi roky 2019 a 2020 o 15,5 procenta, což ovlivnila epidemie covidu-19, nejmenší nárůst byl mezi roky 2021 a 2022 (nárůst o 3,4 procenta).
Z celkem 456,6 miliardy Kč nejvíce peněz pojišťovny loni vynaložily na péči v nemocnicích (230,2 mld. Kč), následovaly léky vydané na recept (44,7 mld. Kč), péče ambulantních specialistů (40 mld. Kč), léky předepsané ve specializovaných centrech (31,5 mld. Kč) a péče praktických lékařů (27,2 mld. Kč).
Největší nárůst od roku 2018 zaznamenaly hlavně segmenty zdravotní péče, které reagují na stárnutí populace. Mezi ně patří domácí zdravotní péče a zdravotní péče v pobytových službách sociální péče, jako jsou domovy pro seniory, kde nárůst překonal 130 procent, a hospicová péče , kde nárůst činil téměř 85 procent. Více než stoprocentně rostly také náklady na zdravotnickou záchrannou službu (ZZS), o více než 92 procent pak stouply náklady na centrové léky. Péče praktických lékařů a ambulantních specialistů stála loni proti roku 2018 o více než 70 procent víc.
Segmenty zdravotní péče seřazené podle nárůstu nákladů za posledních pět let:
| Segment zdravotní péče | Náklady v roce 2023 (v mld. Kč) | Nárůst za pět let (v procentech) |
| Domácí zdravotní péče | 4,7 | 136,1 |
| Péče v soc. službách | 5,4 | 133,5 |
| ZZS | 5,7 | 103,5 |
| Centrová léčiva | 31,5 | 92,4 |
| Hospice | 0,4 | 84,6 |
| Ambulantní specialisté | 40 | 75,7 |
| Praktičtí lékaři | 27,2 | 70,2 |
| Nemocnice | 230,2 | 68,4 |
| LDN | 15,7 | 63,9 |
| Rehabilitace | 4,7 | 53,9 |
| Stomatologie | 17 | 52,1 |
| Gynekologie | 6,1 | 50,9 |
| Diagnostika | 16,5 | 48,6 |
| Odborné ústavy | 12,8 | 43,6 |
| Ozdravovny | 0,04 | 40 |
| Doprava | 2,1 | 35,8 |
| Lázeňská péče | 4,4 | 30,8 |
| Dialýza | 3,3 | 26 |
| Léky vydané na recept | 44,7 | 23,8 |
| Celkem | 456,6 | 60 |
zdroj: Zpráva analytické komise
-čtk-
