Vláda se shodla na legalizaci samopěstování konopí pro vlastní účely a větší dostupnost léčebného konopí. To se aktuálně odráží v návrhu novely trestního zákoníku, nicméně je to živý dokument, který prochází připomínkovým řízením. Jakákoliv změna současného stavu je ale změna k lepšímu. Na včerejší tiskové konferenci to uvedla ředitelka Odboru protidrogové politiky Lucia Kiššová.

Samopěstování, delegace pěstování na konopné spolky a regulovaný trh se specializovanými prodejnami s konopím. Návrhy na změny v nakládání s konopím v Česku, které připravil bývalý národní koordinátor pro protidrogovou politiku Jindřich Vobořil, zanalyzovala Fakulta podnikohospodářská Vysoké školy ekonomické v Praze. Podle studie by každá z navržených možností mohla ve srovnání se současnou situací přinést Česku jenom pozitivní výsledky.

„Vláda se aktuálně shoduje na povolení samopěstování konopí pro vlastní potřebu a také na potřebě zvýšení dostupnosti léčebného konopí,“ uvedla na tiskové konferenci ředitelka Odboru protidrogové politiky Lucia Kiššová.

Komplexní model, který zahrnuje samopěstování, konopné kluby a regulovaný trh s konopím, by podle odhadů analytiků přinesl čisté společenské přínosy ve výši 5,5 miliardy korun ročně. Z pohledu dopadu na veřejné finance by státní rozpočty (po odečtení nákladů na správu a výběr daní) mohly být navýšeny o 2,6 miliardy za rok.

Podle autorů studie by měly výrazný vliv takové faktory, jako je například ochota spotřebitelů nakupovat na legálním či černém trhu nebo také výše spotřební daně, poplatků a administrativní zátěž v legálním systému. „Cena a podmínky přechodu do legálního režimu budou klíčové pro motivaci obyvatel opustit černý trh,“ uvedl spoluautor studie Tomáš Ryška z Katedry strategie FPH VŠE.

Analýza zahrnuje i scénář legalizace samopěstování a variantu, kdy je samopěstování doplněno o povolení konopných klubů. V případě samotného samopěstování vyčíslili analytici čistý společenský přínos na 1,2 miliardy ročně. Když se k tomu přidá možnost provozovat konopné kluby, dosáhnou přínosy 1,5 miliardy za rok.

Mohlo by vás zajímat

Varianta samopěstování by přinesla veřejným rozpočtům čistý zisk 0,1 miliardy ročně. Pokud by bylo povoleno i provozování konopných klubů, zisk by byl 0,2 miliardy ročně. Analýza vychází z návrhu, který počítá se zavedením registru osob oprávněných k samopěstování a registračními poplatky.

„Finanční výnosnost komplexní varianty zahrnující i legální trh je pro veřejné rozpočty signifikantní a není vysoká šance, že by rozdíly v předpokladech o poptávce po legálních produktech stlačily tuto výnosnost do záporných hodnot. Finanční výnosnost variant zahrnující samopěstování a samopěstování s konopnými kluby je znatelně menší, avšak ani u ní není potenciál, že by jejich realizace při nepříznivém vývoji poptávkových parametrů finančně zatížila rozpočet. Implementace variant připouštějících samopěstování a konopné kluby se jeví být relativně levná,“ doplnil další z autorů analýzy Patrik Sieber z Katedry strategie FPH VŠE.

Vobořil: Sociální experiment jménem prohibice

Zavádění komplexní varianty regulovaného trhu s konopím je v současné době složité, jelikož je nutné brát v potaz i současnou podobu evropského práva v této oblasti. Na to upozornila jak ředitelka Odboru protidrogové politiky Kiššová, tak také bývalý protidrogový koordinátor Vobořil. „Otázkou je, jestli někdy padne prohibice a konopí bude dostupné. Já si myslím, že se to stane, ale nevím kdy. Dobrou zprávou je, že ekonomové i adiktologové se shodují na tom, že regulovaný trh skýtá lepší možnosti preventivních politik. Máme zde čísla, která jsou fundovaná z akademického prostředí. Vedle ekonomických čísel a dopadů je ale nutné dívat se na také na jednotlivé lidské příběhy,“ dodal na závěr Vobořil s tím, že tresty za pěstování konopí jsou v Česku neúměrně vysoké.

-ns-