Vysoká neúspěšnost studia, problematické umisťování na praxi i překážky ze stran rodičů nezletilých pacientů. Pomoci ve vzdělávání dětských sester by mohly systémové změny i „akutní“ opatření. Na konferenci Bez sester to nejde II, která v Poslanecké sněmovně proběhla pod záštitou poslankyň Ivany Mádlové a Věry Adámkové, o tom promluvila proděkanka pro zahraniční vztahy a vedoucí Ústavu ošetřovatelství a porodní asistence Ostravské univerzity Darja Jarošová.
Dětské sestry se v současné době vzdělávají na šesti institucích – 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, Lékařské fakultě Ostravské univerzity, Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci, Fakultě zdravotnických studií Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Fakultě veřejných politik Slezské univerzity v Opavě.
Rozdíly mezi jednotlivými školami jsou podle Jarošové vidět geograficky, kdy například Jihočeská univerzita těží z výsadního postavení v kraji. Naopak konkurence se pak týká Moravskoslezského kraje, kde je v rozmezí jen pár desítek kilometrů hned několik institucí vzdělávajících dětské sestry. Školy také vykazují rozdílné zkušenosti se studenty. Zatímco dvě z nich hlásí přes 150 zájemců, kvalitní výběr 30 studentů za rok a propadovost 30 procent a méně, zbylé školy dodaly data, která už tak pozitivní nejsou – vyšší neúspěšnost u přijímacích zkoušek, méně zapsaných a propadovost dosahující i 60 procent.
Rodiče ošetření svého dítěte studentkou nedovolí
V případě problematiky neúspěšnosti studia dětských sester na vysokých školách Jarošová upozorňuje na její potenciální provázanost s náročností studia vzhledem ke vzdělávacím standardům. Komplikované je také umisťování studentů na praxi a plnění výkonů. „Dětská oddělení nebývají v každé nemocnici, případně nemají tak velký počet lůžek nebo obložnost. Dalším problémem mohou být rodiče, kteří třeba nedovolí, aby jejich děti v rámci praxe ošetřovaly studentky,“ podtrhává Jarošová.
Potíží je také omezené uplatnění absolventů, kteří mohou působit pouze na pediatrických pracovištích. Riziko odchodu z profese, případně ze zdravotnictví jako takového, hrozí podle Jarošové nejen kvůli možné nespokojenosti, ale i vyhoření.
„Pak máme také problém se zahraniční spoluprací na vysokých školách, protože v Evropské unii, kromě Irska a několika pokusů škol v Itálii, prakticky neexistuje dětská sestra jako bakalářské pregraduální studium,“ dodává Jarošová další aspekt vzdělávání dětských sester.
Revize kvalifikačního standardu je na místě
Jarošová dále zmiňuje výzkum Sociologického ústavu Akademie věd z loňského roku, kdy v rámci projektu KULTIMED (Kultivace medicíny, pozn. red.) proběhlo hodnocení vysokoškolského prostředí očima bezmála tří tisíc studentů z dvanácti oborových skupin. Ze studie vyplynulo, že z pohledu celkové spokojenosti se studiem vykazují nelékařské obory, kam studující v oboru dětské sestry patří, vůbec tu nejmenší spokojenost (63 procent).
Nelékařské zdravotnické obory také vykázaly největší podíl studujících, kteří v souvislosti se studiem zažívali úzkosti, nervozitu nebo stres více než polovinu dní v měsíci, konkrétně šlo o 55 procent z nich. Více než pětiny dotázaných se pak týkala zkušenost se zesměšňováním, ponižováním či urážkami, horší výsledky v tomto směru vykázaly pouze lékařské zdravotnické obory a obory zemědělství, lesnictví a podobných oborů. Nelékařské zdravotnické obory navíc zaujaly přední příčku v hodnocení časové náročnosti studia jako vysoké až neúměrně vysoké (75 procent).
Mohlo by vás zajímat
Co by situaci mohlo zlepšit? Podle Jarošové je třeba zvážit revizi kvalifikačního standardu dětských sester i všeobecných sester, který v současné době vychází z koncepce z 90. let. „Poskytovatelé zdravotnických služeb by mohli definovat očekávanou úroveň znalostí a dovedností absolventů, základ pro nový kvalifikační standard by byl založený na výstupech z učení,“ vysvětluje a dodává, že kromě systémových změn by se v rámci „akutních opatření“ mohlo umožnit všeobecným sestrám znovu absolvovat obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče v pediatrii nebo akreditovaný kvalifikační kurz.
