Porodnost v České republice dlouhodobě klesá. Počet dětí narozených díky asistované reprodukci za poslední dekádu výrazně vzrostl a dnes už tvoří každé šestnácté narozené dítě. Ruku v ruce s tím tak narůstají obavy o reprodukční zdraví populace. Na vině může být nejen životní styl plný stresu a obezita, ale také dlouhodobá expozice chemickým látkám narušujícím hormonální rovnováhu.
Jak dokazují data poskytnutá Zdravotnickému deníku Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), podíl narozených dětí, které byly počaty pomocí metod asistované reprodukce, se za poslední roky výrazně zvýšil. V roce 2014 z celkových 106 971 porodů činily ty po asistované reprodukci 3,3 procenta (3 546 porodů), v loňském roce i s ohledem na rekordně nízkou porodnost již představovaly podíl ve výši 6 procent (4 683 porodů).
Samotný počet porodů po asistované reprodukci se tak za deset let zvýšil o 32,1 procenta. Nutno dodat, že do zmíněného celkového počtu porodů byly započítány pouze porody žen s unikátním identifikačním číslem, tedy ne cizinek s náhradním identifikátorem.
Zvyšující se zájem o umělé oplodnění může naznačovat problém s reprodukčním zdravím českých párů.
Zavaleni endokrinními disruptory
Co tedy reprodukční zdraví ohrožuje a je zároveň typické pro dnešní dobu? Moderní život je poznamenaný chronickým stresem, nedostatkem spánku, nezdravou stravou a sedavým zaměstnáním. Chronický stres narušuje hormonální rovnováhu, což může snižovat plodnost. K tomu se ovšem přidává expozice chemickým látkám, jako jsou mikroplasty, ftaláty (změčkovače plastů), bisfenoly (přítomné v plastových nádobách či vodovodních trubkách), pesticidy a těžké toxické kovy, včetně kadmia.
Tyto látky narušují endokrinní systém, který reguluje zásadní fyziologické procesy v těle prostřednictvím sekrece hormonů. Hormony pak vazbou na příslušné receptory fungují jako signální molekuly pro tělesný růst, metabolické procesy, plodnost či rozmnožování. Endokrinní disruptory proto mohou zasahovat do reprodukčního systému poškozením struktury a nebo funkce ženských a mužských reprodukčních orgánů.
Mohlo by vás zajímat
Co říkají předběžné výsledky?
Státní zdravotní ústav (SZÚ) aktuálně provádí výzkum, který mapuje zátěž české populace těmito toxickými látkami. Studie, jež potrvá do roku 2026, zkoumá obsah bisfenolů, ftalátů a jejich náhrad, pesticidů a těžkých kovů v tělech dětí i dospělých. „Většina těchto chemických látek má kromě jiných toxických účinků schopnost poškozovat endokrinní systém, což se pojí s možnými závažnými zdravotními důsledky jak pro jedince, tak pro jeho potomstvo, a může zhoršovat zdraví populace. Expozice obyvatelstva hormonálním rozvracečům, neboli endokrinním disruptorům (ED), je vzhledem k jejich současnému širokému komerčnímu používání masivní a nepřetržitá,“ varuje SZÚ ve výroční zprávě za rok 2023.
Zdravotnický deník proto oslovil SZÚ s žádostí o sdělení alespoň některých předběžných výsledků probíhajícího výzkumu. „Analýzy koncentrace toxických kovů provedla laboratoř stopových prvků SZÚ. Obsah kadmia v moči i rtuti ve vlasech se ve valné většině vzorků pohybuje pod mezemi detekce nebo stanovitelnosti,“ uvedla Vladimíra Puklová z Ústředí monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva z Centra zdraví a životního prostředí na SZÚ. Výsledky analýz dalších látek, jako jsou bisfenoly, pesticidy a ftaláty zatím nejsou k dispozici.
Nejde ale o jedinou aktivitu SZÚ v tomto směru. Ústav pravidelně sleduje chemické látky s hormonálně disruptivními účinky v biologickém materiálu české populace od zahájení Systému monitorování v roce 1994.
Kila navíc škodí
Když hovoříme o zdravotních příčinách zhoršujících plodnost, je nutné zmínit další faktor navázaný spíše na životní styl – rostoucí prevalenci obezity. „U obézních dochází k poruchám menstruačního cyklu, z čehož vyplývá snížená plodnost. Navíc se u nich vyskytuje více vrozených vad plodu a některé druhy karcinomu, konkrétně karcinom endometria, ovaria a prsu,“ uvedla nedávno na konferenci zdravotnické skupiny EUC gynekoložka a psychosomatička EUC Kliniky Plzeň Lenka Tocháčková.
Obezita u žen zvyšuje riziko syndromu polycystických ovarií, který komplikuje ovulaci, zatímco u mužů snižuje produkci spermií a zvyšuje riziko erektilní dysfunkce.
Začarovaný kruh toxicity?
Člověk nemusí být sociolog, aby mu došlo, že klesající porodnost ohrožuje budoucnost prosperity země. Stárnutí populace a úbytek pracovní síly mohou zatížit ekonomiku a sociální systém. Řešení vyžaduje kombinaci ekonomických a politických opatření, ale klíčová je i prevence zdravotních rizik, s čímž souvisí omezení expozice toxickým látkám. Konkrétní kroky směřující k tomuto cíli se mají opřít o zjištění takových výzkumů, jaký právě provádí SZÚ.
„Výstupy projektu mají sloužit k prosazování regulace a snížení výskytu nebezpečných chemických látek v životním prostředí v rámci EU, neboť politika chemických látek se tvoří na této úrovni,“ zdůraznila Puklová s tím, že shromážděním údajů z řady menších národních studií bude vytvořena obsáhlá sada dat, jejichž zpracováním budou získány silné důkazy o expozici a možných zdravotních účincích sledovaných chemických látek.
„Doufáme, že projekt podpoří nesmírně obtížný proces od návrhu a zdůvodnění nutnosti regulace výroby a použití toxické látky z hlediska vlivu na zdraví, přes tlaky výrobců a hledání jejích vhodných náhrad, až po prosazení do nařízení EU,“ dodala s tím, že ani tak ale „není vyhráno“, neboť látky nahrazující ve výrobě ty prokázaně toxické se časem epidemiologickými studiemi často rovněž prokazují jako podobně toxické.
