Lékárníci snad přeci jen budou moci nadále poskytovat bez obav preventivní a diagnostickou péči. Tuto možnost jim škrtli poslanci v novele zákona o zdravotních službách. Možná jí ale zase vrátí zpět do hry senátoři. Příslušný pozměňovací návrh v tomto duchu včera na své schůzi schválil senátní Výbor pro zdravotnictví. Také podpořil například i povinné zřízení nemocničních ombudsmanů.

Nejdelší čas schůze zabrala část věnovaná novele zákona o zdravotních službách. Začátkem června totiž v rámci třetího čtení novely ve Sněmovně totiž poslanci (na návhr ministra zdravotnictví) vyškrtli několik slov, čímž lékárníci podle některých výkladů přišli o zákonný rámec pro poskytování preventivní a diagnostické péče. Zdánlivě legislativně technická úprava tak může mít velký dopad do služeb, které lékárníci pacientům poskytují. Zdravotnický deník tento problém podrobně popsal v článku Krebs: Ministr zaskočil lékárníky, když jim škrtnul kompetence v prevenci. Ministerstvo oponuje.

Za návrat k původnímu znění zákona na schůzi osobně orodoval prezident České lékárnické komory Aleš Krebs. „Hrozí, že by farmaceuti vůbec nemohli tyto činnosti vykonávat, pokud by zákon prošel v současném znění,“ varoval.

Takový efekt nepředpokládá náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. „Jsme přesvědčení, že to lze překlenout výkladem,“ řekl. Ihned nato ale dodal, že „návrat k původnímu stavu bude komfortnější“. Oficiální stanovisko ministerstva k návrhu bylo neutrální.

Pozměňovací návrh, který je v souladu s požadavky prezidenta Krebse, kolegům předložil senátor Ivo Trešl (STAN). „Omezení kompetencí farmaceutů ve zdravotnictví by znamenalo anomálii v Evropské unii,“ uvedl při načítání návrhu senátor. Členové výboru jej podpořili v poměru 5 hlasů pro, žádný proti a 3 se zdrželi. Byl tedy přijat návrh, aby Senát vrátil Poslanecké sněmovně návrh zákona s pozměňovacím návrhem.

Mohlo by vás zajímat

Více práv pacientům

Novela zákona o zdravotních službách dále obsahuje vznik center komplexní péče pro velmi nemocné děti, povinnost nemocnic mít svého ombudsmana nebo také přenesení odpovědnosti za organizaci pohotovostí z krajů na zdravotní pojišťovny. „Zdravotní pojišťovny mají mnohem větší množství nástrojů, aby pohotovostní služby zajistily,“ vysvětlil Dvořáček.

Výbor rovněž odhlasoval druhý pozměňovací návrh Iva Trešla, který se týká specializačního vzdělávání. Jeho záměrem je znovu zařadit úrazovou chirurgii jako specializační obor pro postgraduální vzdělávání. Jde o reakci na dramatický pokles zájmu o tento obor. Návrh podpořilo 7 z 8 přítomných senátorů. Výbor tak doporučil Senátu vrátit Poslanecké sněmovně návrh zákona s oběma schválenými pozměňovacími návrhy.

Vytvářet větší tlak na výrobce

Bez diskuze se naopak obešlo schválení návrhu zákona o vyčlenění kategorizace zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz a hrazených z veřejného zdravotního pojištění – takzvaného kategorizačního stromu – ze zákona o veřejném zdravotním pojištění do samostatné legislativní úpravy. Existence kategorizačního stromu jako součást přílohy zákona o veřejném zdravotním pojištění byla totiž citelnou bariérou například v případě telemonitoringu pacientů s horšícím se srdečním selháním, který je jednou z oblastí telemedicíny. Více jsme o něm psali například zde a zde.

„Zákon reaguje na situaci, která dlouhodobě komplikuje vstup zdravotnických prostředků do českého systému,“ uvedl na schůzi náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček a narážel tím právě na kategorizační strom coby součást „osmačtyřicítky“, tedy zákona o veřejném zdravotním pojištění. „Slibujeme si od toho větší flexibilitu a frekvenci úprav, abychom pacientům zajistili prostředky tak, jak vstupují do systému, ale zároveň abychom dokázali vytvářet větší tlak na výrobce z hlediska úhrad zdravotnických prostředků,“ dodal.

Nový zákon nyní postupuje k projednání do Senátu. Pokud bude schválen a podepsán prezidentem, měl by vstoupit v platnost na začátku příštího roku. Očekává se, že jeho implementace přinese výrazné změny ve způsobu, jakým jsou zdravotnické prostředky kategorizovány a hrazeny, a posílí postavení České republiky v oblasti zdravotnické inovace.

„Pro záchranky dobře, pro nemocnice méně“

Zelenou výbor dal i návrhu zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, který mimo jiné zruší povinnost zdravotnickým záchranářům absolvovat před zahájením práce praxi v nemocnici. Nově svou povinnou roční praxi absolvují přímo u zdravotnické záchranné služby, pracovat nicméně budou muset pod odborným dohledem jiného pracovníka.

Přestože se za návrh postavili všichni členové výboru, předseda Tomáš Fiala (ODS), který současně působí jako ředitel Nemocnice Strakonice, uvedl, že „z hlediska nemocnic to není optimální, ale z hlediska záchranky to je dobře“. Narážel tím na fakt, že pro nemocnice je roční praxe záchranářů přínosná.