Noční poplachy, útoky raket a neustálé obavy mají negativní dopady na duševní zdraví, včetně kvality spánku. Od začátku současné války mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás došlo k výraznému zhoršení spánku a nárůstu nespavosti u izraelského obyvatelstva, ukazuje nová studie provedená Hebrejskou univerzitou v Jeruzalémě, která byla publikována v Journal of Clinical and Health Psychology.

Jedná se o vůbec první systematickou studii mapující dopady války na spánek civilního obyvatelstva. Až doposud byl vědecký výzkum zaměřen na spánek vojáků a vojaček, kteří se přímo účastnili vojenských operací.

Současná válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, která začala 7. října 2023, si vybírá méně viditelnou, ale přesto závažnou daň v podobě zhoršení kvality spánku civilního obyvatelstva. Studie provedená Hebrejskou univerzitou v Jeruzalémě a Hadassah Medical Centre, která byla publikovaná v Journal of Clinical and Health Psychology, ukazuje, že došlo k nárustu klinické nespavosti o téměř 20 procent. Současně o 20 procent vzrostl podíl tzv. krátkého spánku, kdy člověk spí méně než 6 hodin. A ve srovnání s obdobím před touto válkou o 5 procent vzrostlo užívání léků na spaní. Tyto negativní dopady přetrvávaly i šest měsíců od začátku války, kdy už došlo ke snížení hladiny stresu.

Až doposud byli v souvislosti se spánkem a válkami zkoumáni vojáci a vojačky, kteří byli přímo nasazeni. O tom, jak válka ovlivňuje spánek civilistů, byla k dispozici pouze omezená data. O to významnější je tato studie, která jako vůbec první systematicky sleduje dopady na spánek civilního obyvatelstva. „Závěry studie ukazují, jak válka ovlivňuje ty, kteří jsou daleko od přímých škod, a má hluboké a trvalé dopady na well-being. Výzkumný tým zdůrazňuje, že se spánkem by mělo být zacházeno jako se základní součástí veřejného zdraví během krize a po ní,“ shrnuje oficiální facebookový účet Hebrejské univerzity.

Dramatický nárůst nespavosti i zkrácení doby spánku

Tato populační studie provedená mezi lety 2023 a 2024 zkoumala změny ve spánkových vzorcích u civilního obyvatelstva. Její první část byla provedena ještě před 7. říjnem 2023, kdy došlo k útoku teroristickému hnutí Hamás na Izrael, kdy byla data sbírána v rámci národního výzkumu izraelského statistického úřadu. Díky tomu tak bylo možné porovnat, co se stalo se spánkem civilního obyvatelstva po této události. Další části studie byly provedeny dva a tři měsíce od začátku války a poslední část pak po šesti měsících. Celkem bylo zkoumáno téměř devět tisíc osob.

Pro srovnání, před válkou méně než hodin spalo 13 procent osob, po jejím začátku to bylo už 31 procent. Podíl osob, které měly problém se špatnou kvalitou spánku, také výrazně vzrostl z 15 na 38 procent. Kritéria pro klinickou nespavost pak před válkou splňovaly 4 procenta osob, po jejím začátku to bylo už 20 procent. K nárůstu došlo i v užívání léků na spaní, a to z 8 na 13 procent.

Mohlo by vás zajímat

Eskalace s Íránem spánek ještě zhoršuje

„Dvacetiprocentní nárůst prevalence spánku, který je kratší než 6 hodin, což není ze zdravotního hlediska doporučováno, je skutečně výrazný. Šokující pro nás je, že situace kolem spánku se během roku a půl nezlepšila. Symptomy přetrvávající déle než 6 měsíců mají velký vliv, není to není něco dočasného, co odezní, ale je to něco dlouhodobého s výraznými dopady, což nás velmi znepokojuje,“ popsala izraelskému serveru ynet profesorka psychologie Shoham Choshem-Hillelová, která působí na Hebrejské univerzitě a byla součástí výzkumného týmu.

Současná situace v Izraeli, kdy došlo k eskalaci vztahů s Íránem, pak již narušený spánek civilních obyvatel podle ní ještě více zhoršuje: „Je zřejmé, že situace ohledně spánku, stejně jako v dalších oblastech, je horší než na začátku války. Lidé jsou probouzeni i několikrát za noc, aby se ukryli v krytech a úzkost z pochopitelných důvodů narůstá. Proto nemám pochybnosti, že nyní je situace ještě horší, než jsme zaznamenali na začátku války,“ dodala s tím, že válka má zdokumentované dlouhodobé negativní dopady i na ty, kteří nejsou přímo v ohrožení.

Spánek není luxus, ale nezbytnost

Podle doktora Uriho Zaka, který také působí na Hebrejské univerzitě, se situace se spánkem ještě více zhoršuje a nezbytné ji vnímat jako ohrožení veřejného zdraví: „Pochopení toho, jak válka ovlivňuje kvalitu spánku, by mohlo pomoci policy-makerům a zdravotnickému systému v tom, jak vhodně podpořit civilní populaci během konfliktů a po jejich skončení. Spánek není luxus, ale je nezbytný pro zvládání situace, zahojení a odolnost.“ Podle něj je nezbytné se na spánek dívat jako na absolutní nezbytnost pro život, a pokud lidé nemají možnost dostatečně a kvalitně spát, negativně se do podepisuje i v dalších aspektech jejich života.

V praxi by pak podle výzkumného týmu měly závěry studie vést například k tomu, aby došlo k rozšíření dostupnosti odborné péče pro ty, kteří trpí nespavostí a dalšími problémy se spánkem, ale také k tomu, aby dotazníky hodnotící kvalitu spánku byly běžnou součástí rutinních vyšetření bez ohledu na to, s jakými obtížemi pacienti přichází. Na místě je podle nich také zvážit to, zda by nemělo dojít k úpravám režimu na pracovištích či ve školách s ohledem na spánkové potřeby veřejnosti.

Autorka je externí spolupracovnicí redakce. Je zaměstnána na Ministerstvu zdravotnictví v odboru ochrany veřejného zdraví.