Rakovina tlustého střeva a konečníku je v Česku jedním z nejčastějších onkologických onemocnění. Ročně si u nás tuto diagnózu vyslechne 7000 lidí a 3000 na ni zemře – a to přesto, že rozvoji onemocnění lze zabránit screeningem. Jaké mýty a předsudky brání tomu, aby Češi dali této rakovině sbohem?
- Mýtus: Když nemám žádné příznaky, nemůžu mít rakovinu tlustého střeva a konečníku (kolorekta).
Rakovina kolorekta, která byla mimochodem hlavním tématem letošního Českého dne proti rakovině, bývá v časných stádiích často zcela bez příznaků. Příznaky (například krev ve stolici, bolesti břicha, zácpa či průjem) se obvykle objeví až v pokročilejších stádiích, kdy je léčba podstatně náročnější a s menší nadějí na úplné vyléčení. Proto je klíčový screening, který umožňuje odhalit přednádorové stavy (polypy) nebo raná stadia rakoviny.
„Důležitá je, vedle zdravého životního stylu, také sekundární prevence, v případě rakoviny tlustého střeva a konečníku se jedná o kolorektální screening. Jeho přínosem je zlepšení prognózy onemocnění. Kolorektální karcinom může probíhat dlouhou dobu bez příznaků, přitom je však důležité, aby byl odhalen v časném stadiu,“ apeluje předsedkyně Ligy proti rakovině Michaela Fridrichová.
Screeningové vyšetření hradí zdravotní pojišťovny lidem nad 50 let. Může mít buď podobu testu na okultní krvácení, který se od 50 do 55 let dělá ročně, od 55 let pak 1× za dva roky, anebo jednou za 10 let kolonoskopie.
- Mýtus: Pokud nemám v rodině rakovinu kolorekta, nejsem ohrožen/a.
Rodinná anamnéza je sice rizikový faktor, ale většina případů se vyskytuje u lidí bez rodinné historie onemocnění. Michaela Fridrichová upozorňuje, že pravděpodobnost vzniku onemocnění zvyšují rizikové faktory, jako jsou nadváha, obezita, nedostatek pohybové aktivity či nesprávná životospráva v podobě kouření, nadbytku alkoholu nebo konzumace nevhodně upravených potravin třeba grilováním.
Nutno ovšem zdůraznit, že nulové riziko nemají ani lidé, kteří žijí zdravě – svou roli mohou sehrát genetické faktory a další vlivy. I zde opět platí, že ruku v ruce se zdravým životním stylem by mělo jít i absolvování screeningových vyšetření.
Mohlo by vás zajímat
3. Mýtus: Kolonoskopie je bolestivá a trapná.
Kolonoskopie se provádí s analgosedací nebo dokonce i v celkové anestezii, takže je bezbolestná. Ti, kdo vyšetření podstoupili, obvykle jako nejnepříjemnější označují přípravu, kdy je 5 dní třeba jíst bezezbytkovou stravu a před výkonem pít speciální sáčky, díky nimž se střevo zbaví nečistot.
Obrovskou výhodou kolonoskopie je to, že lékař může polypy rovnou odebrat a poslat na rozbor. To je také důvod, proč se screeningová kolonoskopie dělá jen jednou za 10 let – rovnou se totiž při ní likvidují potenciální přednádorové stavy.
- Mýtus: Kolonoskopie je jediný screeningový prostředek.
Pokud pacient nechce podstoupit screeningovou kolonoskopii, je možné pravidelně podstupovat test na okultní krvácení ve stolici (TOKS). Provádí se z domova, kdy si člověk odebere vzorek stolice pomocí speciální sady. Pak ho odevzdá lékaři, případně spolu se žádankou v odběrovém místě laboratoře dle pokynů lékaře. Pokud je test pozitivní, je pacientovi doporučeno absolvovat kolonoskopii, aby byla odhalena přesná příčina přítomnosti krve ve stolici. Test může vydat praktický lékař nebo u žen i gynekolog. Test se doporučuje jednou ročně pro osoby ve věku 50 až 54 let a jednou za dva roky pro osoby starší 55 let.
Bohužel, navzdory všem těmto možnostem řada lidí na screeningy nechodí. Podle národního institutu SYRI na něm nikdy nebyla více než polovina populace starší 50 let – a paradoxně ho nenavštěvují zejména ti, kdo mají největší riziko vzniku tohoto onemocnění.
„Důvodem není nedostupnost péče, ale právě nízká zdravotní gramotnost a nedostatečné vnímání potřeby prevence. Platí to zejména u osob, které se subjektivně cítí zdravé,“ uvádí výzkumnice SYRI Michala Lustigová.
- Mýtus: Rakovina tlustého střeva a konečníku je vždy smrtelná.
Díky pokroku v terapii a především díky screeningu, který umožňuje odhalit onemocnění v raných, léčitelných stádiích, je úspěšnost léčby velmi vysoká. To dokládá i fakt, že zatímco dříve se Česko umisťovalo na čelních příčkách v počtu úmrtí a nových záchytů, poslední údaje ukazují, že úmrtnost na rakovinu kolorekta v Česku sice zůstává vysoká, ale proti roku 2008 klesla až o třetinu.
