Riziko pásového oparu s věkem výrazně roste – nemoc může způsobit nejen silnou bolest, ale i dlouhodobé komplikace. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto nově doporučuje očkování pro všechny osoby nad 50 let a dospělé s oslabenou imunitou.
Aktuální stanovisko WHO k vakcínám proti pásovému oparu publikované v červenci letošního roku nahrazuje dokument z roku 2014. Zásadní novinkou je právě konkrétní doporučení vakcinace. Změna přichází díky velkému množství výzkumů, které poskytují nové poznatky o pásovém oparu a přínosech očkování.
Ochrana i dlouhé roky po podání
Pásový opar je reaktivací viru planých neštovic, která může vést k závažným komplikacím, včetně dlouhodobé bolesti nervů (postherpetická neuralgie – PHN). Jen v roce 2020 bylo hlášeno téměř 15 milionů případů u osob starších 50 let, do roku 2030 se očekává nárůst až na 19 milionů.
WHO nově podporuje široké použití rekombinantní vakcíny RZV (Shingrix). Podle rozsáhlých klinických studií je účinnost vakcíny u osob nad 50 let až 97 %, u osob nad 70 let téměř 90 %. Dlouhodobá ochrana přetrvává až 11 let – s velmi dobrými výsledky i po 4–6 letech sledování. Vakcína je vhodná i pro osoby s oslabenou imunitou, včetně pacientů po transplantaci, s HIV, podstupujících chemoterapii nebo užívajících imunosupresiva.
Vakcinace jako součást zdravého stárnutí
WHO považuje očkování proti pásovému oparu za součást širší strategie celoživotní imunizace, která podporuje zdravé stárnutí. Doporučuje využívat infrastrukturu vytvořenou během pandemie COVID-19 – např. zapojení praktických lékařů a očkovacích center – k zavedení vakcinačních programů pro starší dospělé.
Současně podporuje integraci očkování do běžných programů, společně s vakcínami proti chřipce, pneumokokům, tetanu, RSV nebo COVID-19. Očkování je možné i u osob, které již prodělaly plané neštovice nebo byly dříve očkovány jinou vakcínou – u těchto osob může být RZV podána jako revakcinace.
Doporučení českých odborníků
Na potřebu prevence upozorňuje také Česká revmatologická společnost ČLS JEP, protože některé revmatologické léky zvyšují riziko jeho výskytu až trojnásobně. „V řadě případů je dobrá spolupráce s praktickými lékaři, a očkování jsme schopni provádět i u nás. Týká se to zejména vakcíny na herpes zoster, kterou můžeme pacientům podat ještě předtím, než jim podáme léky zvyšující riziko,“ říká předseda společnosti a vedoucí Oddělení experimentální revmatologie Revmatologického ústavu Ladislav Šenolt.
Nové výzkumy navíc naznačují možnou souvislost mezi očkováním proti pásovému oparu a nižším rizikem demence, cévní mozkové příhody nebo srdečně-cévních onemocnění – tato data však zatím podléhají dalšímu zkoumání. WHO zároveň stanovuje další priority pro budoucí výzkum. Patří k nim analýza zátěže onemocnění, efektivity vakcíny, dopadů na veřejné zdraví a její dostupnosti v zemích s nižšími příjmy. Důraz chce nadále klást také na sledování bezpečnosti vakcíny u osob s oslabenou imunitou a na trvání ochrany v závislosti na věku.
Na očkování přispívají pojišťovny
Pásový opar se léčí pomocí antivirotik. Zásadní je jejich časné podání, které zkrátí průběh nemoci a sníží riziko komplikací. Většinou se antivirotika podávají ve formě tablet, ve vážnějších případech může být nutná infuze v nemocnici. Bolest lze tlumit běžně dostupnými léky s paracetamolem nebo ibuprofenem, případně silnějšími analgetiky na předpis. Pomoci mohou také masti se zinkem, antivirotické krémy a vitaminy skupiny B pro podporu nervového systému. Důležitý je klidový režim – kůže se většinou zahojí do 2–4 týdnů.
Očkování osobám nad 50 let doporučuje i Česká vakcinologická společnost. Vakcína Shingrix je v současnosti nejúčinnější prevencí a například Všeobecná zdravotní pojišťovna na ni přispívá až 3000 korun. O očkování je možné požádat praktického lékaře nebo se obrátit přímo na očkovací centrum. Kromě očkování hraje roli také posilování imunity, správná hygiena a zdravý životní styl.
