„Možná kdybys zhubla, tak by tě měl někdo rád.“ „Tenhle obličej nikdo nespraví“. „Jsi tak ošklivá, až to bolí.“ Takovým komentářům jsou mladé dívky v online prostoru běžně vystaveny – a nová studie publikovaná v žurnálu NeuroImage ukázala, že se podepisují na tom, jak funguje jejich mozek.
Studie sledovala to, jak mozek dospívajících dívek reaguje na kyberšikanu související s fyzickým vzhledem, a to i v případě, že je terčem někdo jiný. Právě dospívající dívky jsou vůči tomuto druhu kyberšikany nejvíce zranitelné. I kvůli silnému tlaku na vzhled, kterému jsou dlouhodobě vystaveny.
„I když někdo může tyto komentáře považovat za pouhé škádlení, jedná se o kyberšikanu související se vzhledem,“ jsou přesvědčeni Taliah Jade Prince, která se na australské University of the Sunshine Coast věnuje výzkumu duševního zdraví mladých lidí, a profesor Daniel Hermens, specializující se na této univerzitě na duševní zdraví mladých lidí a neurobiologii.
Společně byli součástí autorského týmu, který v žurnálu NeuroImage publikoval studii zaměřenou na dopady kyberšikany na mozek dospívajících dívek, a závěry této studie prezentovali také v magazínu The Conversation.
Mohlo by vás zajímat
Pozitivní vnímání sebe sama má ochranný efekt
„Zjistili jsme, že pouhé svědectví ponižování ostatních v souvislosti s fyzickým vzhledem může aktivovat oblasti mozku související s emocionální bolestí a sociální hrozbou,“ shrnují vědci s tím, že tato situace vedla k tomu, že se v mozku při vyšetření na magnetické rezonanci rozsvítily oblasti zapojené do emoční bolesti, sebehodnocení a společenského posuzování. „To jsou oblasti, které mozek využívá k interpretaci toho, jak nás vidí ostatní a jak se vypořádáváme s pocity, jako jsou stud nebo odmítnutí,“ dodávají.
Pokud sledované dívky už navíc v minulosti byly terčem kyberšikany, aktivovaly se u nich oblasti mozku zodpovědné za pozornost a paměť. To naznačuje, že znovu zpracovávaly bolestivé zážitky, kterými prošly. Naopak dívky s pozitivnějším vnímáním sebe sama vykazovaly klidnější a regulovanější reakce v mozku, což podle autorského týmu naznačuje, že zdravé sebehodnocení může mít svým způsobem ochranný efekt.
Stačí jedno slovo nebo emoji
Kyberšikana související se vzhledem zahrnuje jakékoliv chování v online prostředí, které je zaměřeno na to, jak ostatní vypadají. Jde o komentáře cílené na fyzický vhled, včetně tělesné hmotnosti, obličeje, nebo oblečení. Často se odehrává ve veřejném prostoru, což znamená, že kdokoliv, včetně zcela cizích lidí, se může zapojit a negativní sdělení ještě více posílit a šířit.
„Nejškodlivější typ se zaměřuje na něčí tělo, jeho tvar či velikost. Tyto zprávy ani nemusí být dlouhé nebo explicitní, aby někoho zranily. Někdy stačí jedno slovo, hashtag nebo emoji,“ varují experti.
Kyberšikana kvůli vzhledu je běžnější, než se zdá
Vůbec nejzranitelnější skupinou vůči kyberšikaně zaměřené na vzhled jsou dospívající dívky. A to jak kvůli tomu, že během dospívání se mozek teprve vyvíjí a formuje se sebevědomí, kdy má hodnocení ostatních velký vliv, tak vzhledem k velkému společenskému tlaku, aby dívky vypadaly určitým způsobem.
Už předchozí studie tohoto výzkumného týmu publikovaná v Journal of Eating Disorders, která zahrnovala celkem 336 dívek ve věku mezi 14 a 19 lety, ukázala, že 98 % z nich mělo osobní zkušenosti s kyberšikanou, 62 % pak s kyberšikanou související se vzhledem. To mělo vážné důsledky v tom, jak tyto dívky vnímaly samy sebe. Celých 96 % sledovaných dívek cítilo kvůli kyberšikaně potřebu změnit svůj fyzický vzhled a 80 % uvažovalo o některém z estetických zákroků. Jinými slovy, tento druh kyberšikany negativně ovlivňuje to, jak dospívající dívky vnímají svůj vzhled, což může vést až k poruchám příjmu potravy.
Důsledky kyberšikany se týkají i dívek, které nejsou terčem
Australský výzkumný tým v rámci své poslední studie vytvořil sadu typických příspěvků, které se objevují na sociálních sítích. Některé byly neutrální, jiné ale negativně hodnotily fyzický vzhled. Následně více než 400 dospívajících dívek hodnotilo emoční náboj těchto příspěvků i to, jak hodně jsou realistické.
Poté bylo 26 dívek ve věku 14 až 18 let, které byly součástí dlouhodobého výzkumného projektu univerzity Longitudinal Adolescent Brain Study, jehož cílem je větší porozumění mozku dospívajících, vybráno k další části studie, a to k vyšetření mozku magnetickou rezonancí.
„Použili jsme magnetickou rezonanci, techniku, která ukazuje, které oblasti mozku jsou během určitých zážitků aktivnější. Současně účastnice vyplňovaly dotazník zaměřený na nedávné zkušenosti s kyberšikanou a vnímání sebe sama,“ popisují Taliah Jade Prince a Daniel Hermens.
K reakcím v mozku dívek docházelo, i když během studie nebyly přímo terčem kyberšikany. „To nám říká něco velmi důležitého: Ponižující obsah související se vzhledem neubližuje jen tomu, na koho se zaměřuje. Pokud je vzhled neustále hodnocen a kritizován, může to změnit, co dospívající dívky považují za normální nebo přijatelné. To může také ovlivnit, jak jejich mozek reaguje v sociálních a emociálních situacích,“ shrnují experti na duševní zdraví dospívajících.
Autorka je externí spolupracovnicí redakce. Je zaměstnána na Ministerstvu zdravotnictví v odboru ochrany veřejného zdraví.
