Laboratorní segment je základním kamenem medicíny. Bez něj by lékaři neodhalili infarkt, cukrovku, ani nevybrali správný lék. Přesto podle lékaře a biochemika Tomáše Zimy bojuje s podfinancováním. „Dostává zaplaceno asi za 85 % toho, co udělá, a 15 % vlastně platí ze svého,“ upozornil v podcastu Perspektivy zdraví.

Podfinancování je podle přednosty Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice dáno několika faktory. Kromě rostoucích provozních nákladů jde zejména o rychlý rozvoj nových technologií, především v oblasti genetiky.

Laboratorní obor zahrnuje celou řadu klíčových oblastí – od biochemie přes mikrobiologii a hematologii až po toxikologii, genetiku a soudní lékařství. I tak však představuje pouze čtyři procenta celkových výdajů českého zdravotnictví.

Nechceme dramatický růst, ale ani pokles

Zima připomíná, že laboratoře budou muset nově plnit i další povinnosti, například poskytovat data pro predikci zdravotního stavu populace. Tyto požadavky ale znamenají další náklady, které nejsou v současném financování zohledněny.

„Požadavek, který má být na příští rok kolem nuly, vlastně znamená negativní číslo, protože jsou tam různé regulace na unicitární rodná čísla a další. Laboratorní segment dostává zaplaceno asi za 85 % toho, co udělá, a 15 % vlastně platí ze svého,“ říká Zima s tím, že laboratoře nepotřebují dramatický růst, nemohou ale ani klesat. „To, co je nyní připraveno, k poklesu povede,“ varuje.

Bez laboratoře lékař diagnózu nestanoví

Zima zdůrazňuje, že bez laboratorní diagnostiky by fungování zdravotnictví nebylo možné: „Lékař bez laboratoře neřekne, že máte infarkt, že máte cukrovku, že se vám narodí dítě nebo jaký lék vám dát na rakovinu.“

Je přesvědčen, že přestože potřeby zdravotnictví rostou, politická reprezentace jim nevěnuje dostatečnou pozornost. Jedním z možných kroků by podle něj mohla být změna nastavení zdravotního pojištění. „Všichni hledají různé zdroje. Proč někdo nedá třeba půl procenta zdravotního pojištění?“ ptá se.

Mohlo by vás zajímat

Navýšení prostředků ve zdravotnictví vnímá jako nevyhnutelné. „Populace stárne, lidé budou nemocní. Řada nemocí, na které lidé dříve umírali, se stává chronickými. Umíme to zpomalit, zlepšit kvalitu života. To něco stojí a stát bude,“ dodává.

Laboratorní medicína je v pozadí. Ale klíčová

Systém dohodovacích řízení a úhradových vyhlášek podle Zimy nahrává segmentům, které si „umí více vylobbovat“. „Pak jsou segmenty, jako třeba ten náš, které nemají takový nástroj. (…) Jsme trošku lidé v pozadí,“ přiznává.

Přesto hraje laboratorní diagnostika zásadní roli zejména v oblasti prevence. „Když naše nemocnice dělala různé dny péče, nalezli jsme řadu lidí, kteří měli vážné selhávání ledvin nebo cukrovku, o které nevěděli,“ popisuje. Pokud má být společnost zdravá a zároveň udržitelná z hlediska zdravotních i sociálních výdajů, je podle Zimy nutné do laboratoří investovat více.