Pohyb by měl být podle odborníků jedním ze základních nástrojů moderní medicíny. V posledních desetiletích se však z klinické praxe vytrácel. Změnit to má mimo jiné připravovaná Klinika pohybové a sportovní medicíny, kterou chystá zdravotnický holding AKESO ve spolupráci s Fakultou tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Zdravotnickému deníku to sdělil ředitel pro zdravotní péči holdingu AKESO Jan Hajer.

Přestože moderní medicína dnes disponuje účinnou farmakoterapií, která dokáže výrazně zlepšit prognózu mnoha onemocnění, podle odborníků by se neměl opomíjet význam pohybu. Působí totiž na organismus komplexně a zasahuje do celé řady biologických procesů.

„Naši pacienti si neuvědomují, že sval není jen orgán, který hýbe končetinou a celým tělem. To je vysoce aktivní orgán, který vyplavuje stovky účinných látek, takzvaných myokinů, které působí na vzdálené orgány. Na kost, na mozek, na cévy, na játra. A při každém pohybu dávkuje léčebnou látku,“ vysvětlil v podcastu Zdravotnického deníku předseda České společnosti tělovýchovného lékařství Martin Matoulek.

Návrat tělovýchovného lékařství

Podle Matoulka sehrál v ústupu pohybu z medicíny roli také vývoj zdravotnického systému po roce 1989. Tělovýchovné lékařství totiž postupně ztratilo své místo ve vzdělávání budoucích lékařů. Teprve v posledních letech se medicína začíná k významu pohybu vracet.

Studie totiž stále jasněji ukazují, že pravidelná fyzická aktivita dokáže zlepšit řadu zdravotních parametrů – kromě pozitivního vlivu na glykémii, krevní tlak či cholesterol má také antidepresivní efekt.

Klinika propojí medicínu, sport i výzkum

Právě návrat pohybu do medicíny je jedním z hlavních motivů projektu nové Kliniky pohybové a sportovní medicíny, kterou připravuje zdravotnický holding AKESO ve spolupráci s Fakultou tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Vzniknout má moderní pracoviště propojující prevenci, diagnostiku, léčbu i rehabilitaci do jednoho koordinovaného systému. Pacienti by tak měli mít přístup ke komplexní péči na jednom pracovišti.

Podle Matoulka je projekt výjimečný také propojením akademického prostředí, klinické praxe a soukromého zdravotnického sektoru. To by mohlo umožnit rychlejší převádění poznatků ze zahraničních studií do každodenní praxe. „Vidím tam i velkou možnost výchovy budoucích fyzioterapeutů, trenérů,“ uvedl.

Inspirace i pro péči o seniory

Jednou z velkých výhod nové kliniky může být propojení různých skupin pacientů. Trenéři či fyzioterapeuti budou pracovat nejen s běžnou populací nebo chronicky nemocnými, ale také s (bývalými) vrcholovými sportovci. Zkušenosti ze sportovního tréninku by se díky tomu mohly přenášet i do péče o pacienty s nižší fyzickou zdatností.

Principy práce s pohybem by se postupně mohly promítnout například do péče o seniory. „Mít takového trenéra v domově seniorů, který rozdá činky na lůžka a dá jim pětiminutovku, což bohatě stačí, může rozsvítit den,“ podtrhuje s tím, že i osmdesátiletí senioři si překvapivě rychle znovu umí vybavit pohyby, které byli zvyklí dělat dříve.

Mohlo by vás zajímat