Nemocnost lidí v produktivním věku přinesla loni ztrátu produktivity v hodnotě 263 miliard korun. Největší je ztráta ve zpracovatelském průmyslu, a to více než 87 miliard korun. Největší podíl produkce však nemocnost odčerpává v administrativě. Vyplývá to z analýzy Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně (MUNI).

„Česká ekonomika loni přišla o částku srovnatelnou se schodkem státního rozpočtu, a to kvůli pracovní neschopnosti obyvatel v produktivním věku,“ uvedl k tomu na sociální sítí X ředitel institutu Jakub Hlávka. „Nejedná se pouze o problém nákladů na nemocenské či na zdravotní výdaje, ale i o ztracenou produktivitu v české ekonomice ve výši jednotek procent HDP,“ dodal.

Ztráty v resortu zdravotnictví činí 19 miliard

Ve zpracovatelském průmyslu, kam patří například automobilová výroba, strojírenství, chemická výroba, potravinářství nebo hutnictví, vyčíslili autoři studie loňskou ztrátu na 87,4 miliardy korun. Ve velkoobchodu a maloobchodu je odhadovaná částka 24,7 miliardy korun, ve zdravotnictví 19 miliard Kč. V administrativě ve veřejném i soukromém sektoru činí 11,6 miliardy korun, což znamená asi 11 % produkce oboru.

Ze skupiny nemocí tvoří největší ztráty nemoci pohybového aparátu (76,2 miliardy Kč). „Přestože u těchto onemocnění vidíme pozitivní vývoj, jejich dominantní postavení představuje strategickou výzvu pro stárnoucí českou populaci. S rostoucím věkem odchodu do důchodu se totiž jedná o diagnózy, jejichž prevalence a ekonomický dopad bude pravděpodobně narůstat. Včasná prevence je proto klíčová pro budoucí udržitelnost pracovní síly,“ píše se ve studii.

Které nemoci přinášejí největší ztráty?

Nemoci dýchací soustavy loni vedly ke ztrátě přes 41 miliard korun, více než 34 miliard Kč loni stály úrazy a otravy, duševní nemoci téměř 16 miliard korun, nemoci trávicí soustavy nebo srdeční a cévní po 12 miliardách Kč a rakovina necelých deset miliard korun.

V roce 2024 bylo v ČR 4,669 milionu zaměstnanců. Ztracenou produktivitu autoři vyčíslili z odhadu průměrné denní produktivity a počtu prostonaných dní. Denní produktivita činila loni podle nich průměrně 4 675 korun na pracovníka a den, nejvyšší byla v oboru nemovitostí a nejnižší v pohostinství.

Mohlo by vás zajímat

Jako limity studie uvádějí autoři například to, že nemůže zohlednit, pokud v práci za absentujícího pracovníka zastupuje kolega. Neumí podle nich ani postihnout situaci, kdy nemocný pracovník sice je v práci, ale jeho výkon je omezený. Proto odhady považují za spíše konzervativní.

Benefity mohou přinést investice do prevence

Velký potenciál vidí autoři studie v prevenci onemocnění. „Z analýzy vyplývá, že se prostor pro prevenci otevírá spíše v kategorii nemocí než úrazů. Investice do preventivních opatření, například u infekčních onemocnění dýchacích cest, mohou přinést nejen zdravotní, ale i ekonomické benefity“ uvedli autoři.

Odhadované ztráty způsobené chřipkou a zápaly plic dosahují podle nich 4,8 miliardy Kč, což by převýšilo náklady na očkování všech ekonomicky aktivních obyvatel. Podle informací ministerstva zdravotnictví stoná ročně s chřipkou asi 100 tisíc lidí, a to průměrně 13 dní. Prevencí, zejména očkováním, lze podle něj zabránit více než 500 tisíc dní pracovní neschopnosti.