České zdravotnictví čelí paradoxu: na jedné straně stojí kvalitní péče, na druhé narůstající výdaje a neudržitelný systém financování. Lékař a kandidát do Poslanecké sněmovny za stranu Motoristé sobě Boris Šťastný v podcastu Perspektivy Česka kritizuje dlouhodobou neschopnost reformovat financování. Navrhuje konkrétní řešení, jak zajistit dostupnou a kvalitní péči pro všechny občany.

České zdravotnictví je po dekády považováno za jeden z pilířů státu. Kvalita zdejší péče a zdravotnického personálu patří mezi nejvyšší v Evropě. Přesto se systém potýká s finančními problémy vyplývajícími z rostoucích nákladů, s dlouhými čekacími lhůtami a nedostupností péče v některých odlehlejších oblastech.

„České zdravotnictví je kvalitní a jde o hodnotu, na kterou bychom měli být hrdí. Je to dáno i erudicí zdravotnického personálu,“ je přesvědčen Šťastný. Kritizuje však „dlouhodobou neschopnost změnit strukturální reformou systém financování českého zdravotnictví“.

Soutěž mezi pojišťovnami

Podle Šťastného je řešením větší konkurence mezi zdravotními pojišťovnami. „Na rozdíl od jiných politických stran, které chtějí pojišťovny slučovat, jim chceme umožnit soutěžit,“ vysvětluje. Důležité podle něj je, aby si mohly konkurovat nejen při získávání klientů, ale také při nákupu zdravotní péče. „V konečném důsledku to může vést ke zrušení úhradové vyhlášky, což máme v programu,“ říká.

Navrhuje přechod od současného modelu, který nazývá „průtokovým ohřívačem“, k takzvanému nominálnímu pojištění. „Má vzniknout pojištění se dvěma složkami. První bude odvozena procentuálním výpočtem z příjmu a tu druhou – menší – si určí sama pojišťovna,“ vysvětluje Šťastný.

Druhá složka by umožnila pojišťovnám odměňovat klienty například za účast na preventivních prohlídkách. K tomu by se mohlo připojit doplňkové zdravotní připojištění na dnes nehrazenou nebo částečně hrazenou péči. „Na to by bylo možné se připojistit a tyto náklady odečíst ze základu daně nebo jiným způsobem z daní,“ dodává.

Mohlo by vás zajímat

Více peněz regionům

Šťastný poukazuje také na to, že navzdory kvalitě péče se český zdravotnický systém potýká s dlouhými čekacími lhůtami a nedostupností některých specialistů, obzvláště v odlehlých oblastech. „Nedostupnost péče, zejména v některých regionech a odbornostech, je velký problém,“ konstatuje.

Podle Šťastného je nutné pro nápravu tohoto stavu učinit hned několik věcí:

  • Zvýšit počet studentů lékařských a zdravotnických oborů. „Do toho se musí dát víc peněz,“ zdůrazňuje.
  • Zjednodušit systém postgraduálního vzdělávání. „Je u něj složitá prostupnost mezi jednotlivými obory a také administrativa,“ upozorňuje Šťastný.
  • Zavést elektronizaci a snížit administrativní zátěž. „Nedostatek kapacity ve zdravotnictví ale nevyřeší nějaká internetová aplikace,“ míní. Je třeba se zaměřit na redukci papírování a snadnější sdílení elektronických záznamů.
  • Motivovat lékaře v regionech. „Pojišťovna musí mít dostatek právních možností, aby mohla lékařům v daném místě nabídnout více peněz,“ vysvětluje.

Výroba léčiv v EU? Ne tak snadno

Dalším problémem, k němuž se Šťastný v podcastu vyjádřil, je dostupnost léčiv. Většina léků pro evropské pacienty se vyrábí v asijských zemích, jenže to s sebou přináší nestabilitu dodávek. Řešení ovšem není jednoduché, protože tamní výrobci mají nižší náklady a evropské prostředí jim tak nemůže cenově konkurovat. „Je zde přeregulovaný pracovní trh a pro výrobce je jednodušší vyrábět jinde,“ shrnuje Šťastný.

Podle něj je potřeba se soustředit na deregulaci a vytvoření příznivějších podmínek, které by farmaceutické firmy lákaly do Evropy. Nutné je také přehodnotit nastavení cen a úhrad léků. Potom podle Šťastného nebude třeba, aby stát nebo EU samy zřizovaly výrobny léčiv, ale dobré byznysové podmínky samy přitáhnou farmaceutický průmysl do Evropy.