Sestry by mohly a měly převzít část odpovědnosti, která dnes leží na lékařích. Tím by se lépe využil odborný potenciál obou povolání a zásadně by to pomohlo udržitelnosti zdravotní péče, zejména té dlouhodobé. Shodli se na tom bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a ředitelka Alzheimer Home Český Těšín Petra Krulová, a to v podcastu Zdravotnického deníku Perspektivy zdraví.

Vojtěch při hledání odpovědí vychází ze svých zkušeností z Finska, kde několik let působil jako diplomat. Právě tam podle něj české zdravotnictví může najít inspiraci, jak sestry efektivně zapojit do každodenní praxe.

„Ve Finsku je vyšší poměr sester vůči lékařům. Mají totiž více kompetencí a jsou nepostradatelné i v běžné praxi,“ vysvětlil. Podle něj by Česko mělo uvažovat o podobné cestě, protože právě sestry mohou hrát zásadní roli v následné a dlouhodobé péči, jejíž potřeba v důsledku stárnutí populace dramaticky narůstá.

V podcastu také mluvil o tom, že řešení nedostatku sester musí být vládní prioritou.

Demografie je neúprosná

Bývalý ministr zdůraznil, že demografické trendy nelze ignorovat. „Posílení kompetence nelékařského zdravotnického personálu je nezbytné, abychom do budoucna udrželi dlouhodobou péči. Nepochybuji, že to sestry zvládnou, když se na to vyškolí. Měli bychom jim více věřit,“ uvedl.

Podle něj je zásadní, aby se změna neopírala jen o důvěru, ale i o úpravy v legislativě. „Změna právních předpisů bude nutná a jsem ni připraven,“ doplnil Vojtěch. A zdůraznil, že se zvýšením kompetencí by mělo přijít i adekvátní finanční ohodnocení.

Mohlo by vás zajímat

Exministr rovněž připomněl jedno z „veřejných tajemství“ českého zdravotnictví, a to, že sestry už dnes v praxi reálně vykonávají některé úkony, které jim zákon nepřisuzuje. Nejde tedy o to, že by takovou změnu nezvládly. Obavy části lékařské obce proto nejsou na místě. „Navíc by to lékařům uvolnilo ruce a mohli by se věnovat více činnostem, v nichž jsou skutečně nepostradatelní,“ dodal Vojtěch.

Sestry v první linii péče

Na jeho slova navázala Petra Krulová, která se v Alzheimer Home Český Těšín denně setkává s realitou dlouhodobé péče. Podle ní je zřejmé, že právě sestry jsou v kontaktu s pacienty nejvíce. Jejich zapojení by proto mělo být širší, než co dovoluje současná legislativa.

Snahy o změnu ale narážejí na odpor především ze strany lékařů. Krulová přesto věří, že potenciál všeobecných sester je obrovský. Mohou pomoci vyřešit akutní problémy, s nimiž se zdravotnictví potýká.

Výrazným krokem vpřed by bylo například to, že sestry samostatně předepisovaly zdravotnický materiál, a to nejen v domácí péči, kde už delegovaná preskripce existuje, ale i v sociálních službách. „Delegovaná preskripce už v domácí péči relativně dobře funguje, ale je omezena. Pomohlo by její rozšíření,“ uvedla Krulová.

Významným přínosem by podle ní byl i fakt, kdyby všeobecné sestry předepisovaly žádanky, například na převoz pacienta k vyšetření, nebo se rozšířila jejich role u léčby chronických ran. „Sestra dokáže řídit celý proces hojení ran. Všechny tyto věci by nám pomohly,“ zdůraznila. Podle ní by zvýšení kompetencí sester nejen zrychlilo péči, ale také snížilo administrativní zátěž lékařů.

Řešení nedostatku lékařů

Dalším argumentem pro změnu je podle Krulové skutečnost, že v některých regionech Česka chybějí praktičtí lékaři. Rozšíření pravomocí sester by v nich doslova mohlo zachránit dostupnost základní zdravotní péče. „Vidím zde obrovský potenciál pro všeobecné sestry,“ prohlásila.

Připomněla také, že všeobecné sestry dnes často suplují práci jiných zdravotníků. „Všeobecné sestry dokážou plnit kompetence nižšího zdravotnického personálu, tedy sanitáře, ošetřovatelky a praktické sestry. Ale jsou určitě schopny i vypsat žádanku k lékaři,“ uvedla.

Podle Krulové by sestry mohly významně přispět i oblasti prevence, například u screeningových programů. To by nejen zvýšilo efektivitu systému, ale zároveň posílilo důraz na včasnou diagnostiku. „Kompetence musí být jasně vymezeny,“ doplnila. Transparentní nastavení pravidel podle ní pomůže maximálně zefektivnit využití nelékařských pracovníků.

Krulová zároveň zdůraznila, že rozšiřování kompetencí bychom měli úzce propojit se vzděláváním sester. Podle ní nelze očekávat, že změny nastanou skokově. „Navýšení kompetencí je určitě nutné provázat se vzděláváním a dělat to postupně,“ uvedla. Jen tak se podle ní podaří udržet vysokou úroveň odbornosti a důvěru pacientů.