Současná vláda reaguje na nedostatek sester zvýšením kapacit na vysokých školách. Inspiruje se tak plánem exministrů Adama Vojtěcha a Roberta Plagy, kteří před lety řešili stejný problém u lékařů. Podle Vojtěcha šlo tehdy o revoluční krok, který kromě meziresortní spolupráce vyžadoval i iniciativu premiéra Andreje Babiše. „Zásadní otázky musí být vládní prioritou,“ řekl Vojtěch v podcastu Zdravotnického deníku Perspektivy zdraví.

Posílení lékařských fakult, ze kterých letos vyjdou desítky vystudovaných lékařů navíc, je výsledkem navýšení rozpočtu o 7 miliard korun, které v roce 2018 schválila vláda Andreje Babiše. S krokem, který si kladl za cíl zvrátit nedostatek lékařů, tehdy přišel právě Adam Vojtěch coby ministr zdravotnictví společně s Robertem Plagou, který vedl resort školství.

Revoluční mechanismus ve financování lékařských fakult

Podle Vojtěcha šlo o mimořádně důležitou změnu v systému financování vysokých škol. „Bylo to poměrně revoluční, protože když jsme o tom začali diskutovat, hledali jsme s ministerstvem školství cestu, jak cíleně nasměrovat peníze do lékařských fakult,“ zavzpomínal v podcastu Perpektivy zdraví.

Standardně totiž financování vysokých škol probíhá tak, že se peníze dají univerzitám v jednom balíčku. Ty je následně distribuují mezi všechny fakulty. Vojtěch s Plagou se zasloužili o to, aby finance primárně dostaly lékařské fakulty.

Sedmimiliardová částka putovala nejen na zvýšení počtu studentů, ale také na platy vysokoškolských pedagogů. „Děkani lékařských fakult hovořili o tom, že mají problém zaplatit učitele i v základních oborech, nejenom těch klinických. Takže peníze šly i na navýšení odměňování učitelů na lékařských fakultách,“ dodal exministr.

Leadership premiéra jako nezbytnost

Zmíněnou spolupráci s Robertem Plagou si Vojtěch chválí. To, že se změnu podařilo prosadit, byla podle něj také zásluha iniciativy tehdejšího premiéra Babiše. Exministr je přesvědčen, že leadership předsedy vlády je v takových oblastech nezbytný.

„Zásadní projekty nemůžou být jen otázkou parciálních ministerstev, ale mělo by to být skutečně vládní prioritou. Vláda a premiér by se za to měli postavit. Tady to tak bylo,“ podtrhl Adam Vojtěch. Zdůraznil, že jednání se účastnili premiér, ministři i děkani lékařských fakult a hledala se společná cesta k řešení problému.

Mohlo by vás zajímat

„Všichni se shodli, že pokud máme reálný problém s demografií, se stárnoucím personálem, a vidíme, že je stále velký zájem o studium medicíny a samy lékařské fakulty řekly, že potenciál k navýšení existuje, tak není moc o čem hovořit,“ popsal Adam Vojtěch.

Inspirace pro nelékařské pracovníky

Na kroky bývalé vlády nyní navázal i současný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Kabinet totiž v letošním roce schválil obdobný program pro nelékařský zdravotnický personál, tentokrát ve výši 13 miliard korun na 10 let. A podle Vojtěcha udělal správně.

Petra Krulová z Alzheimer Home Český Těšín v podcastu zdůraznila, že situace je v nelékařských profesích kritická.

„Průměrný věk všeobecné sestry je 47 let. Nejvíce nás trápí, že za 10-15 let odejdou sestry ze systému do důchodu a my je reálně nebudeme mít. Ta data nejsou nic veselého. Jsem ráda, že ministerstvo zareagovalo navýšením kapacity pro nelékařské zdravotnické pracovníky na lékařských a zdravotně sociálních fakultách,“ poznamenala. České zdravotnictví má podle ní díky tomu ještě šanci ubrzdit personální krizi, do které se dostává.

Podle Petry Krulové však nestačí jen navýšit počty studentů, nutná je také podpora a finanční ohodnocení pedagogů – podobně, jako tomu bylo u lékařů. Platový rozdíl mezi sestrami v nemocnici a těmi, které dělají pedagogickou činnost, je podle ní obrovský. Motivovat sestry a další nelékařské pracovníky, aby učili na vysokých školách na plný úvazek, je kvůli tomu stále těžší.