Většina Čechů ví, že z krevní plazmy se vyrábějí léky. Polovina lidí si ale krevní plazmu spojuje jen s akutní péčí. Léky z plazmy se ale používají také u závažných chronických potíží, zejména při léčbě vzácných onemocnění. To však ví jen třetina respondentů. Stejně tak respondenti nemají přesnou představu o tom, jak dlouho trvá lék vyrobit. Vyplývá to z průzkumu společnosti Takeda, který vznikl k příležitosti Mezinárodního týdne povědomí o plazmě.
Krevní plazma je složka krve, ze které se vyrábějí léky, často pro pacienty se vzácnými nemocemi, s vrozenými i získanými poruchami imunity, například po onkologických onemocněních, nebo poruchami srážlivosti krve. To, že plazma se využívá k výrobě léků, ví s jistotou 85 % Čechů. Už si ale nejsou tak jistí, jaké nemoci mohou léky z plazmy léčit.
Plazma není jen první pomoc, ale často doživotní léčba
Téměř polovina (46 %) respondentů si plazmu spojuje s akutními či nouzovými stavy po operaci nebo autonehodě. Jen třetina lidí správně odhadla, že dlouhodobě se plazmou léčí lidé se vzácnými onemocněními.
„Pojmem vzácná onemocnění se označují nemoci, které má maximálně pět lidí z deseti tisíc, ale zahrnuje přes šest tisíc různých diagnóz. Celkově má některou z těchto nemocí odhadem půl milionu Čechů,“ vysvětluje Barbora Balzerová, ředitelka oddělení pro terapie z plazmy ve společnosti Takeda.
Toho, jak potřebné léky z plazmy jsou, si ale česká veřejnost není vědoma. Jen 5 % lidí uvádí, že zná někoho, kdo léčbu pomocí plazmy užívá. Pro tyto lidi je tento typ léčby zcela nezastupitelný, bez ní by se mohli jen těžko zapojit do běžného života.
„Často se jedná o pacienty s vrozenými poruchami imunity nebo pacienty, kterým se podařilo porazit určité onkologické onemocnění, ale léčba u nich způsobila poruchu imunitního systému, takže jsou velmi náchylní k infekcím. Museli by se dlouhodobě izolovat, být doma, protože i sebemenší infekce, například běžné nachlazení nebo chřipka, by pro ně mohly být rizikové. Léky z krevní plazmy těmto lidem umožňují vracet se do běžného života, chodit do školy nebo do práce, sportovat. Nic z toho by pro ně jinak možné nebylo,“ vysvětluje Balzerová.
Vyrobit lék trvá rok
Výroba léků z darované krevní plazmy trvá v průměru 9 až 12 měsíců, a to zejména kvůli testování nezávadnosti a bezpečnosti plazmy. To ale ví jen 9 % respondentů. Největší část dotazovaných (37 %) si nebyla jistá a odpověděla, že neví.
„Při výrobě léků z plazmy musíme plánovat v horizontu let, abychom dokázali dostatečně pokrýt potřeby pacientů. V tom se jejich výroba liší od výroby klasických léků. Musíme přitom zvažovat množství dárců plazmy, bezpečnostní procedury i to, kolik asi nových pacientů bude takovou léčbu potřebovat. V tomto ohledu v Česku výborně funguje koordinace soukromého sektoru, nemocnic i státních institucí. Díky tomu se léky dostávají včas k pacientům, kteří jsou na léčbě z plazmy závislí,“ dodává Balzerová.
Mohlo by vás zajímat
Pacienti se musí spoléhat na dárce
Plazmu nelze uměle vyrobit. Dárci plazmy jsou proto klíčoví pro výrobu životně důležitých léků a pro pomoc pacientům s poruchami srážlivosti krve, autoimunitními onemocněními a dalšími závažnými stavy. Výroba léčiv z plazmy je na dárcích plně závislá. To ale ví jen polovina (48 %) Čechů, čtvrtina si myslí, že ji lze nahradit částečně a 2 % mylně věří, že ji lze zcela vyrobit v laboratorních podmínkách.
„Bez přehánění můžeme říct, že dárci darují pacientům život. Společně s našimi dárci tvoříme komunitu, která stojí při lidech v těžkých chvílích. Každý odběr plazmy je tichý projev podpory – neviditelný, ale zásadní – a čas a ochota všech dárců se proměňují v konkrétní pomoc lidem s vážnými onemocněními či po úrazech. Proto se staráme o to, aby každý krok darování byl bezpečný a vstřícný, jen tak může pomoc dárců nabýt skutečného významu pro pacienty,“ popisuje Matúš Uhliarik, ředitel společnosti BioLife v České republice, dceřiné společnosti Takeda.
Celosvětově je krevní plazmy chronický nedostatek a její potřeba neustále roste. Tento nedostatek je způsoben širokou využitelností plazmy v medicíně a vysokou potřebou pro výrobu životně důležitých léků. „V reakci na celosvětový nedostatek plazmy Evropská unie aktualizovala legislativu, která zavádí jednotná pravidla pro její odběr a zpracování s cílem dosáhnout soběstačnosti v produkci léků z plazmy a zajistit péči pro pacienty,“ uvádí Filip Dostál, ředitel Corporate Affairs ve společnosti Takeda.
Sběr dat pro průzkum byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos ve dnech od 13. do 16. září 2025 na 1 000 respondentech v České republice.
Pro více informací o společnosti Takeda navštivte www.takeda.cz. O společnosti BioLife se více dozvíte na www.biolifeplazma.cz.
