Léky, které si navzájem škodí. Rizikové kombinace jsou častější, než se zdá

Léky na ředění krve v kombinaci s oblíbeným doplňkem stravy z ginkga, prášek proti bolesti zapitý alkoholem nebo antibiotika s mlékem. Zdánlivě nevinné kombinace mohou výrazně změnit účinek léčby – a v krajních případech ohrozit zdraví. Lékové interakce jsou častější, než si většina pacientů připouští, a týkají se nejen léků na předpis, ale i potravin, nápojů či bylinek. Na rizikové interakce upozornila VZP.

Užívání více léků současně je dnes běžné zejména u seniorů, chronicky nemocných nebo lidí s více diagnózami. Méně se ale ví, že jednotlivé přípravky – včetně volně prodejných léků a doplňků stravy – se mohou navzájem ovlivňovat. Výsledkem může být oslabení účinku, jeho nebezpečné zesílení nebo dokonce úplná ztráta účinnosti léčby.

Když se léky „nesnesou“

Odborníci mluví o takzvaných lékových interakcích – tedy o situacích, kdy se dvě nebo více látek navzájem ovlivňují. Nejde přitom jen o kombinaci léků mezi sebou, ale také o jejich souběh s potravinami, nápoji nebo bylinkami. Důsledky mohou být různé: od mírných potíží až po vážnější zdravotní komplikace.

K interakcím může docházet už v trávicím traktu, tedy ještě dříve, než se lék vstřebá do krve. Typickým příkladem jsou některá antibiotika, například tetracykliny nebo ofloxacin. Pokud se užívají spolu s mlékem, mléčnými výrobky nebo doplňky obsahujícími vápník, hořčík či železo, mohou ztratit účinnost. Podobně problematické může být i zapíjení léků černým čajem, užívání aktivního uhlí nebo vlákniny typu psyllia.

Dobrá zpráva je, že v těchto případech často stačí správné načasování – tedy dodržení zhruba dvouhodinového odstupu mezi lékem a „rizikovou“ potravinou či doplňkem.

Mohlo by vás zajímat

Když se v nemocnici potkají různé generace: Proč to mezi sestrami na odděleních jiskří

Bylinky, džusy a játra jako chemická továrna

Další typ interakcí vzniká až během „cesty“ léku tělem. Léčivo se vstřebá, rozptýlí v organismu, často se přeměňuje v játrech a nakonec se vylučuje. Právě v této fázi ho mohou ovlivnit jiné léky, bylinky nebo běžné nápoje.

Známým příkladem je třezalka tečkovaná, oblíbená bylina užívaná při lehkých depresích. Dokáže výrazně snížit účinnost celé řady léků, protože ovlivňuje jaterní enzymy zodpovědné za jejich odbourávání. Opačný efekt mají například flavonoidy obsažené v grapefruitu, pomelu, hořkých pomerančích nebo granátovém jablku – ty mohou účinek některých léků naopak nebezpečně zesílit, včetně nežádoucích účinků.

Zvlášť riziková je kombinace některých léků s alkoholem. Platí to například pro léky na spaní, proti úzkosti nebo depresi. Zvýšenou opatrnost by měli mít i pacienti užívající warfarin – lék na ředění krve. Pokud jej kombinují s přípravky obsahujícími Ginkgo biloba, výrazně se zvyšuje riziko krvácení.

Čím léky zapíjet?

Léky byste měli zapíjet čistou vodou. Čaj – ať už zelený, nebo černý – obsahuje třísloviny, které mohou s některými léky vytvářet nevstřebatelné komplexy. Nevhodné je také mléko, ovocné šťávy a džusy. Alkohol je pak kapitola sama pro sebe – například i běžný lék s paracetamolem může v kombinaci s alkoholem vážně poškodit játra.

Informujte se u lékaře i lékárníka

Jak riziku lékových interakcí předejít? Základem je informovanost. Lékař i lékárník by měli vědět o všech lécích, které užíváte – včetně těch od jiných specialistů, volně prodejných přípravků a doplňků stravy. Zvlášť důležité je to u léků na ředění krve, snížení cholesterolu nebo úpravu srdečního rytmu.

Pomoci může i takzvaný sdílený lékový záznam, do kterého mají přístup oprávnění zdravotníci. Přehled o možných interakcích ale nabízejí také příbalové letáky. Pokud si nejste jistí, je vždy lepší se zeptat – než riskovat, že léky začnou „škodit“, místo aby pomáhali.