Podle předběžných odhadů zakončilo loňský rok sedm z deseti nemocnic v Německu v červených číslech. Ekonomická situace tamních špitálů se tak rok od roku zhoršuje. Ještě v roce 2023 se ztrátou hospodařilo „jen“ 60 % z nich, předloni to bylo 66 %. Údaje o hospodaření zveřejnil Německý nemocniční institut ve svém pravidelném Nemocničním barometru, z něhož cituje odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Ze zatím posledních kompletních údajů vyplývá, že dvě třetiny německých nemocnic hospodaří se ztrátou. Vyplývá to z nejnovějšího Nemocničního barometru Německého nemocničního institutu, který byl zveřejněn v prosinci. Data se ovšem týkají roku 2024.

Nicméně na základě aktuálních odhadů, na které se odkazuje Deutsches Ärzteblatt, lze konstatovat, že ekonomická situace německých nemocnic se během loňského roku ještě o něco zhoršila. V červených číslech se tak nejspíše ocitlo rovných 70 % nemocnic u našich západních sousedů.

Historického dna dosaženo?

Ekonomická situace německých špitálů se tak zhoršuje dlouhodobě. Ještě v roce 2023 se ztráta týkala „pouze“ 60 % zařízení, loni to tedy bylo už o deset procentních bodů více. Podíl nemocnic, které generují zisk, se podle předběžných odhadů v loňském roce snížil ze 23 na 14 %. Přibližně 16 % nemocnic uvedlo, že v roce 2025 hospodařilo s vyrovnanými příjmy a výdaji.

„Výsledky aktuálního nemocničního barometru jsou alarmující i střízlivé zároveň. Ekonomická situace našich nemocnic dosáhla historického dna od zavedení systému DRG před více než 20 lety,“ uvedl předseda Německé nemocniční společnosti (DKG) Gerald Gaß.

Mohlo by vás zajímat

Samotné výsledky hospodaření jsou ale jen částí problémů, kterým německé nemocnice v současné době čelí. Devadesát procent dotázaných zařízení si v barometru stěžovalo na nedostatek jistoty v plánování, například pokud jde o budoucí strukturu služeb, trendy v počtu pacientů a likviditu. V důsledku toho mnoho z nich odkládá investice do infrastruktury a změny v organizaci provozu.

Důsledek dlouhodobého podfinancování

Podle Gaße bude mít taková situace, pokud bude i nadále současný vývoj pokračovat, velmi dramatické důsledky pro celé nemocniční prostředí. „Dopady pocítí i pacienti. Třeba tak, že čekací listiny se stanou realitou i v Německu,“ varoval šéf Německé nemocniční společnosti.

Gerald Gaß vidí dlouhotrvající ekonomické potíže německých nemocnic jako důsledek řady let nedostatečného financování spolu s politicky vyvolaným zvyšováním nákladů v důsledku stále nových a vyšších požadavků, a to především v oblasti personálního zabezpečení.

„Nemocnice jsou dnes povinny zaměstnávat přibližně o 20 % více lékařského a o 30 % více ošetřovatelského personálu, aby si udržely péči o pacienty. Jinak jim hrozí sankce a ztráty příjmů,“ konstatoval předseda DKG.

Odolnost nemocnic vůči krizím

Nemocniční barometr také ukázal, jak odolné jsou nemocnice vůči krizím. Téměř všechna zkoumaná zařízení mají plány pro případ technických poruch, selhání infrastruktury a zdravotních krizí. Jsou však méně odolné vůči událostem, jako jsou sociální nepokoje, přírodní katastrofy nebo vojenské konflikty.

Jen asi 43 % německých nemocnic dokáže překlenout výpadek proudu alespoň po dobu tří dnů. 84 % zařízení považuje rozšířené zásoby paliva za klíčový požadavek pro zajištění nouzových dodávek energie.

Pouze jedna z deseti nemocnic však dokáže zajistit plnou péči o pacienty během několikadenního výpadku proudu a pouze jedna z pěti nemocnic má dohody o spolupráci se sousedními nemocnicemi pro případ výpadku dodávek elektřiny, vyplynulo mimo jiné z Nemocničního barometru.