Péče o zdravé, nejen o nemocné. Prevence se musí stát skutečnou prioritou systému, jinak české zdravotnictví nebude dlouhodobě udržitelné. V bilanční anketě Zdravotnického deníku to říká Zbyněk Gregor, Corporate Affairs Director farmaceutické společnosti Eli Lilly.

Na co byste v českém zdravotnictví v roce 2025 nejraději zapomněl?

Je přirozené, že každý rok přináší nejen výzvy, ale také cenné zkušenosti. Na nic konkrétního bych ale zapomínat nechtěl. I složité situace nám totiž ukazují směr, kterým se máme ubírat.

Rok 2025 byl pro naši společnost velmi úspěšný. Eli Lilly se udržela na pozici největší farmaceutické společnosti z pohledu tržní kapitalizace a v příštím roce oslavíme 150. výročí jejího založení. V roce 2026 budeme rovněž sponzorovat zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d’Ampezzo.

Raději se proto dívám dopředu – na příležitosti, jak zlepšit dostupnost zdravotní péče, podpořit inovace a posílit důvěru pacientů ve zdravotnictví, i když je zřejmé, že finanční bilance zdravotních účtů bude v následujících letech napjatá.

Koho byste v uplynulém roce pochválil?

V roce 2025 nás velmi potěšil pozitivní přístup Všeobecné zdravotní pojišťovny k řešení dostupnosti onkologické péče. VZP konkrétně umožnila delegovat vybranou léčbu karcinomu prsu – po indikaci multidisciplinárního týmu v komplexním onkologickém centru – také do regionálních onkologických center. Jinými slovy, onkologicky nemocní pacienti žijící mimo dosah fakultních nemocnic mají nyní možnost získat moderní onkologickou péči blíže svému domovu. Tento krok je vstřícný k pacientům. A zároveň kapacitně odlehčí i přetíženým nemocnicím ve velkých městech.

Jaká očekávání si spojujete s nástupem nového ministra zdravotnictví?

Velmi se mi líbí myšlenka, že bychom se měli přeorientovat ze „Sick Care“ na „Health Care“. Kromě specifických oblastí urgentní medicíny a traumatologie je systém zdravotní péče a zdravotního pojištění nastaven tak, že hradí léčbu rozvinutých fází onemocnění. Pokud chceme, aby finanční prostředky byly dlouhodobě udržitelné, je nutné investovat jejich přiměřenou část do preventivních programů. Systém pak nebude muset platit nákladnou léčbu komplikací.

Z dalších očekávání bych chtěl zdůraznit nutnost dokončení digitalizace zdravotnictví a rychlejší rozvoj telemedicíny včetně zapojení umělé inteligence.

Mohlo by vás zajímat

S čím by neměl nový ministr otálet, jaké změny by měl udělat už v roce 2026?

Opět zdůrazňuji optimalizaci a maximální podporu preventivních programů zdravotních pojišťoven a poskytovatelů zdravotní péče. Myslím, že prevence bude Slovem roku 2026 českého zdravotnictví.

Na příkladu prevence obezity lze demonstrovat, jaký vliv má snížení hmotnosti na mortalitu pacientů. Studie prokazují přímou asociaci mezi snížením Body Mass Indexu (BMI) a úmrtností. Například kohorta pacientů s BMI nižším o 5 kg/m² než referenční skupina měla o 11 % nižší riziko úmrtí z důvodu kardiovaskulárních onemocnění. Naopak pacienti s BMI o 5 kg/m² vyšším vykazovali o 10 % vyšší riziko úmrtí z důvodu úrazů, zranění a externích příčin. K tomuto tématu existuje řada makroekonomických i farmakoekonomických studií. Detailní popis pozitivních dopadů řešení nadváhy a obezity by však byl na dlouhou separátní diskusi. Věřím ale, že k tomu v roce 2026 vyjde více článků a reportáží.

Jaké máte profesní plány v novém roce?

Profesní plány zůstávají v principu konzistentní. Nadále se soustředíme na naše klíčové terapeutické oblasti, konkrétně kardiovaskulární, neurodegenerativní, onkologickou a imunologickou. V roce 2026 předpokládáme získání úhrady pro inovativní antidiabetikum a pro novou léčbu chronické lymfocytární leukemie. V nejbližších týdnech rovněž plánujeme uvedení terapie Alzheimerovy choroby. A budeme pokračovat v osvětových aktivitách zaměřených na kardiovaskulární zdraví a problematiku nadváhy a obezity.