Představa, že finanční potíže zdravotnictví vyřeší fúze pojišťoven, je jen iluzí. Skutečnou příčinou je dlouhodobě deficitní úhradová politika státu. V bilanční anketě Zdravotnického deníku to říká Josef Diessl, generální ředitel Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP).

Na co byste v českém zdravotnictví v roce 2025 nejraději zapomněl?

Jednoznačně na způsob, jakým stát už poněkolikáté v řadě nadiktoval prostřednictvím úhradové vyhlášky zdravotním pojišťovnám deficitní financování veřejného zdravotnictví. To, co se ještě před čtyřmi lety snad ještě dalo politicky odůvodnit pandemií covidu, není dnes již ničím jiným než čirým ekonomickým nesmyslem a nebezpečným hazardem.

Poslat veřejné zdravotnictví do takových dluhů, jaké vyplývají z úhradové vyhlášky na rok 2026, znamená vyčerpání i posledních disponibilních rezerv a potenciální zhroucení systému financování zdravotnictví v případě krize typu pandemie.

Koho byste v uplynulém roce pochválil?

Pochvalu si ode mě zaslouží zaměstnanci Vojenské zdravotní pojišťovny. Jen díky jejich úsilí mohu konstatovat, že i za výše popsaných podmínek končí VoZP letošní rok s ekonomickým výsledkem, který je o půl miliardy korun lepší, než jsme původně očekávali ve zdravotně pojistném plánu.

Jaká očekávání si spojujete s nástupem nového ministra zdravotnictví?

Mnohem uvážlivější a racionálnější přístup k financování veřejného zdravotnictví. Přístup, který bude respektovat skutečné možnosti systému vyplývající ze skutečných příjmů z vybraného pojistného.

S tím souvisí také posílení role zdravotních pojišťoven v dohodovacím řízení s jednotlivými segmenty poskytovatelů zdravotní péče. Stručně řečeno, ceny zdravotních služeb pro následující období mají být výsledkem dohody, ne diktátu ministerstva zdravotnictví.

Dále je potřeba napravit nerovnosti v přerozdělování vybraného pojistného mezi největší Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a ostatními, takzvanými zaměstnaneckými pojišťovnami.

Mohlo by vás zajímat

S čím by neměl nový ministr otálet, jaké změny by měl udělat už v roce 2026?

Nový ministr zdravotnictví se bude muset rychle vyrovnat s neblahým dědictvím v podobě kumulovaného deficitu systému. Ten se netýká jen jedné či dvou pojišťoven, ale všech sedmi bez výjimky.

Hovoří-li se v této souvislosti o možném slučování pojišťoven, pak se ptám, co by to vyřešilo. Sloučením dvou zadlužených subjektů vznikne jen větší subjekt s větším dluhem. Představa, kterou se snad někteří politici snaží vnutit veřejnosti, že je zde jen pár špatně hospodařících pojišťoven, jejichž problémy se vyřeší tím, že je převezmou jiné, dobře hospodařící pojišťovny, je chimérou.

Vážné finanční problémy mají kvůli úhradovým vyhláškám všechny pojišťovny. Nemluvě o tom, že deficit systému je nutné řešit akutně a fúze pojišťoven je nesmírně komplikovaný – a mimochodem také velmi drahý – proces trvající v optimistické variantě nejméně rok, spíše však déle.

Jaké jsou vaše profesní plány v novém roce?

Příští rok nebude vzhledem k neutěšenému stavu systému veřejného zdravotního pojištění vůbec jednoduchý. A naše agenda bude do značné míry odvozena od řešení, se kterými přijde budoucí vláda. Vojenská zdravotní pojišťovna bude každopádně i nadále uplatňovat úsporná opatření, která – jak se ukazuje na našich letošních výsledcích – nesou své ovoce. Veškeré síly zkrátka napřeme k udržení přijatelného cash flow.

Současně však budeme pokračovat i v rozvojových projektech, zejména na poli digitalizace. A také v datovém propojování s dalšími institucemi veřejné správy, v čemž jsme lídrem.