Systém hygienické služby je dlouhodobě podfinancovaný a personálně na hraně. Zkušení odborníci bez nástupců, demotivující platy a politici, kteří podceňují rizika. V bilanční anketě Zdravotnického deníku před tím varuje Barbora Macková, hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Co by měl podle ní nový ministr zdravotnictví změnit?

Na co byste v českém zdravotnictví v roce 2025 nejraději zapomněla?

Myslím, že člověk nemá zapomínat. Zkušenosti, i ty špatné, je důležité si uchovávat a poznatky z nich využívat.

Koho byste v uplynulém roce pochválila?

Pochválila bych všechny kolegyně a kolegy, kteří se podílejí na chodu institucí pracujících ve prospěch veřejného zdraví. Konkrétně krajských hygienických stanic, SZÚ a zdravotních ústavů za to, že systém, ač těžce podfinancovaný a kvůli tomu také nekonkurenceschopný na trhu práce, ještě stále drží nad vodou.

Jde z velké části o velmi zkušené odborníky s dlouholetou praxí, vysokoškolským vzděláním a s platy nedosahujícími často ani průměrné mzdy v ČR. Například v rámci hygienické služby činí průměrná mzda 42 tisíc hrubého. Za takových podmínek prakticky nenastupují noví, mladí kolegové. Ti, na nichž teď systém doslova z posledních sil stojí, nemají šanci vychovávat dostatek nástupců a předávat svou práci někomu, kdo by měl držet veřejné zdraví v chodu třeba za 10 a více let.

Už dva roky apeluji na zlepšení situace a nastavení udržitelného financování, ale politici zřejmě stále nepochopili, jak vážný je stav věcí. A že ohrožení veřejného zdraví znamená důsledky nejen pro společnost jako celek, ale i pro každého jednotlivce.

Jaká očekávání si spojujete s nástupem nového ministra zdravotnictví?

Věřím, že veřejné zdraví a aktivity primární prevence patří mezi hlavní priority nastupujícího pana ministra. Živě se o téma zajímá, už jsme spolu vedli několik jednání a já věřím, že věci konečně dokáže posunout k lepšímu.

Je potřeba konečně zrealizovat reformu systému hygienické služby. Postavit systém na pevné a udržitelné základy pravidelného a předvídatelného financování a vrátit mu i atraktivitu z pohledu zájmu absolventů vysokých škol. Zatím, pokud někdo mladý nastoupí, odchází po získání například dvouleté praxe za násobně vyššími platy jinam, vybaven cennými zkušenostmi, které ale už využije jinde.

Mohlo by vás zajímat

Zásadní je pro mne zajištění základních činností. Mezi ně patří státní zdravotní dozor, monitoring zdravotního stavu obyvatel ČR, včetně elektronizace hlášení infekčních nemocí, monitoring odpadních vod, stejně jako nastavení funkčního systému připravenosti na zdravotní hrozby ve veřejném zdraví podle Nařízení Evropského parlamentu a Evropské rady. To obnáší funkční meziresortní a mezinárodní komunikaci v této oblasti.

S čím by neměl otálet, jaké změny by měl udělat už v roce 2026?

Co nejdříve by měl jít do schvalovacího procesu zákon o ochraně veřejného zdraví. Řešení financování systému pak musí jít ruku v ruce s jeho legislativním nastavením a ukotvením. Panu ministrovi jsem už poskytla svůj vhled a názory na potřebné změny. Vysvětlila jsem mu postup, který bych považovala – z hlediska vzniku silného zázemí pro veřejné zdraví – za optimální. Vážím si toho, že pan ministr od počátku projevuje o věc velký zájem a naslouchá mým podnětům.

Jaké máte profesní plány v roce 2026?

Velmi ráda bych dosáhla zásadního posunu ve výše zmíněných a velice důležitých úkolech pro zajištění odolnosti populace ČR. Nesmíme nechat systém veřejného zdraví – jako klíčovou složku hospodářské a ekonomické stability státu – na pospas postupnému rozpadu z důvodu nějakého nezájmu či falešného pocitu, že ono to vždy nějak půjde.