Kardiovaskulární onemocnění si v EU každoročně vyžádají 1,7 milionu životů. Navíc zatěžují unijní ekonomiku částkou 282 miliard eur ročně. Na prevenci a léčbu těchto chorob se zaměřuje Evropský kardiovaskulární plán (Safe Hearts Plan), jehož návrh nedávno představila Evropská komise. Odborně kvalitní dokument však pokulhává v oblasti financování. Poukázala na to i debata na pondělí schůzi výboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví (SANT).

Europoslanci se sice shodli na nutnosti revoluce v prevenci, jedním dechem však varovali, že bez miliard eur přímo vyčleněných na zdraví se tomuto plánu srdce nerozbuší.

„Účinná prevence kardiovaskulárních onemocnění, připravenost, péče a výzkum vyžadují vyhrazené, stabilní a dlouhodobé veřejné financování ze strany EU. Kardiovaskulární zdraví potřebuje vyčleněné finanční prostředky na zdravotnictví, včetně odpovídající podpory v rámci příštího víceletého finančního rámce, mechanismu civilní ochrany Evropské unie a nástrojů soudržnosti, s cílem posílit prevenci, připravenost a rovnost v celé EU,“ stojí v návrhu zprávy výboru SANT k Evropskému kardiovaskulárnímu plánu.

„Bez dostatečného financování se strategie může stát jenom mrtvou literou,“ shrnula zásadní nedostatek plánu chorvatská europoslankyně Romana Jerkovičová (S&D), když představovala návrh zprávy.

Mohlo by vás zajímat

Regulace těch, kdo profitují na nezdravých návycích?

Současně vyzvala ke změně paradigmatu v tom, jak EU přistupuje k prevenci. „Pokud budeme i nadále vydávat peníze na léčbu místo investice do prevence a regulaci životního prostředí, hrozí, že se nikam nedostaneme,“ míní Jerkovičová. Podle ní tak už nestačí jen doporučovat lidem, aby lépe jedli a více se hýbali. Státy a EU musí vytvořit prostředí, které zdravý životní styl umožní.

Jerkovičová proto navrhuje přitvrdit v regulaci sektorů, které profitují ze škodlivých produktů. Cestou má být zdanění nezdravých potravin a konec jejich agresivního marketingu. Zároveň však uklidnila kritiky regulací: „Já nevolám po zákazech, ale po spravedlivých obchodních modelech, které neponechají občany v temnotě.“

Papír snese všechno

Také maďarská europoslankyně Viktória Ferencová (EPP) v diskusi zdůraznila, že finanční zajištění celého plánu a zejména prevence nesmí být vnímány jako pouhá alternativa, ale jako naprosto klíčový předpoklad úspěchu.

Podobně hovořil i litevský europoslanec Vytenis Andriukaitis (S&D). „Preventivní strategie bez přiměřených rozpočtů nedosáhnou reálných změn,“ varoval. Současně apeloval, aby členské státy byly ambiciózní při vyjednávání o příštím víceletém finančním rámci EU.

Velmi tvrdě zhodnotila situaci česká europoslankyně Kateřina Konečná (nezařazená). Vyjádřila obavu, že celý ambiciózní plán narazí na prázdnou pokladnu. „Paní zpravodajka píše o financování. Ale já se trošku bojím, že je to zbožné přání, které můžeme mít na papíře, ale nikdy nebude realizováno… Pokud nenajdeme prostředky, jak to financovat, budeme tady za 10 let sedět a řešit úplně to samé. Když ty peníze nenajdeme, zůstane to na papíře. Přijde mi to opravdu líto,“ nebrala si servítky Konečná.

Unie jako nejzdravější místo

Závěr debaty byl jasným vzkazem pro Evropskou komisi: zdravotnictví už nesmí být „chudým příbuzným“ jiných politik. Podle návrhu zprávy výboru je nutné, aby evropská strategie pro kardiovaskulární zdraví dostala vlastní vyhrazený rozpočet, který nebude muset soupeřit s financemi určenými do jiných oblastí.

Na absenci garantovaného rozpočtu pro Evropský kardiovaskulární plán nedávno upozornil také rakouský profesor a bývalý prezident Evropské kardiologické společnosti Franz Weidinger. „Co v plánu chybí? Garantovaný rozpočet. Je nezbytné zajistit, aby měl plán rozpočet úměrný výzvě, kterou kardiovaskulární onemocnění představují. S adekvátní finanční podporou by mohl EU přeměnit na nejlepší místo z hlediska kardiovaskulárního zdraví,“ sdělil Zdravotnickému deníku.