Když žena v roce 2015 porodila svou první dceru císařským řezem v plné narkóze, odcházela z pražského Ústavu pro péči o matku a dítě s pocitem zásadního zásahu do svých práv. Tvrdila, že lékaři nerespektovali její vůli, oddělili ji od novorozené dcery a podali jí morfium proti jejímu nesouhlasu. Kvůli následkům vyhledala terapeutickou pomoc a změnila svůj pohled na další rodičovství. Žádala omluvu a 200 tisíc korun jako náhradu nemajetkové újmy. Neuspěla. Nyní její stížnost odmítl i Ústavní soud.

Senát vedený Pavlem Šámalem se soudkyní zpravodajkou Ditou Řepkovou konstatoval, že porod představuje „jedinečný a choulostivý okamžik v životě žen“ a dotýká se jejich tělesné i duševní integrity, autonomie a reprodukčních práv. Přesto nenašel důvod zrušit rozhodnutí pražských soudů.

Ženu zastupovala advokátka Adéla Hořejší, která se věnuje i obětem sexuálního násilí v mediálně sledovaných kauzách.

Císařský řez a odloučení

Lékaři přistoupili k akutnímu císařskému řezu kvůli patologickému nálezu na monitoru srdeční činnosti plodu. Zákrok provedli v celkové anestezii. Žena tvrdila, že k němu nedala informovaný souhlas.

Ústavní soud připomněl, že soudy musí zkoumat nejen to, zda lékaři postupovali lege artis, ale také zda měli k zásahu právní důvod. Samotná odborná správnost výkonu podle něj nestačí.

Mohlo by vás zajímat

V tomto případě však soud dospěl k závěru, že zásah byl přiměřený. Městský soud podle něj vysvětlil, že šlo o urgentní situaci s možnými fatálními následky pro dítě. Takové okolnosti podle ÚS mohou výjimečně odůvodnit zásah do tělesné integrity rodičky i bez jejího souhlasu. Stížnost proto označil za zjevně neopodstatněnou.

Pražské soudy uznaly, že podání morfia proti nesouhlasu ženy zasáhlo do jejích osobnostních práv. Zásah však nepovažovaly za natolik intenzivní, aby odůvodnil peněžité odškodnění. Ústavní soud tento závěr nezpochybnil.

Porodnické násilí a lidská práva

Stěžovatelka ve své obsáhlé argumentaci upozorňovala na širší fenomén takzvaného porodnického násilí. Tvrdila, že soudy posuzovaly jednotlivé kroky izolovaně a nevnímaly porod jako celek.

Ústavní soud připustil, že rodící ženy patří mezi zvlášť zranitelnou skupinu a jejich práva nelze přehlížet. Zdůraznil význam informovaného souhlasu a nutnost vyvažovat práva rodičky a ochranu zdraví dítěte.

Současně však dodal, že hranice ponižujícího zacházení v této věci překročena nebyla.

„Takovou úroveň nevyhnutelného ponížení jednání lékařského personálu vůči stěžovatelce v tomto konkrétním případě nepřekračuje, přestože stěžovatelka mohla chování zdravotnického personálu takto subjektivně vnímat,“ stojí v usnesení. Ústavní soud proto stížnost odmítl.

Článek byl převzatý ze zpravodajského portálu Česká justice, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a EU Perspectives patří do vydavatelství Media Network.