Covidová pandemie ukázala, jak je lidstvo schopné rychle dodat na trh očkovací látky, které jsou účinné a zároveň bezpečné. Ačkoli by se dalo očekávat, že úspěch očkování proti virové infekci, která si vyžádala miliony životů po celém světě, povede ke zvýšení důvěry veřejnosti v očkování, nic takového se nepotvrdilo. Proočkovanost proti sezónním respiračním onemocněním zůstává v řadě zemí nízká. Platí to zejména pro Českou republiku, ale také například pro Rakousko, jak uvedl zpravodajský portál Der Standard.

Proočkovanost proti chřipce se v Rakousku nedaří zvyšovat. Určitou naději dávala paradoxně pandemie covidu. V průběhu chřipkové sezóny na přelomu let 2020 a 2021 se nechalo proti chřipce očkovat mnohem vyšší procento rakouské populace, než bylo obvyklé. Vědci to připisují souběhu s očkováním proti covidu, protože právě v té době se na trhu objevily první anticovidové vakcíny.

Jenže následující roky ukázaly, že nešlo o nastartování nového trendu, nýbrž o mimořádný výkyv směrem k vyšším hodnotám proočkovanosti. Ty se nepodařilo udržet a proočkovanost proti chřipce v Rakousku od té doby zase výrazně klesla.

Rychlý nástup proočkovanosti

„Navzdory komplexním doporučením k očkování je vakcína proti chřipce rakouskou populací a mnoha sektory zdravotní péče i nadále výrazně podceňována,“ shrnula výsledky studie Frontiers of Public Health její spoluautorka Ursula Kunzeová z Lékařské univerzity ve Vídni. Kunzeová se svými kolegy a kolegyněmi analyzovala data o očkování proti chřipce v Rakousku za období let 1982 až 2023.

A ukázalo se, že v nedávné minulosti i současnosti Rakousko patřilo a patří k zemím, které se vyznačují jednou z nejnižších měr proočkovanosti. V jeho případě se jedná přibližně jen 10 % populace, která se nechává očkovat proti chřipce. A to navzdory komplexním doporučením, která vydávají zástupci odborné veřejnosti nebo politická reprezentace.

Vědci přitom zjistili, že na počátku zkoumaného období se proočkovanost proti chřipce v Rakousku výrazně zvýšila. A to z velmi nízké úrovně 20 dávek na tisíc obyvatel na téměř 130 dávek na tisíc obyvatel. Tedy přibližně z dvou na bezmála 13 %.

Vůbec nejvyšší míry proočkovanosti proti chřipce Rakousko dosáhlo v sezóně 2006/2007. Tehdy bylo podáno v průměru 142 dávek na tisíc obyvatel. A proočkovanost se dostala přes 14 %.

Mohlo by vás zajímat

Covidový výkyv

Jenže od následující sezóny je možné v Rakousku pozorovat setrvalý pokles proočkovanosti. A to až na pouhých 62 dávek na tisíc obyvatel (tedy asi 6 %). Pak ovšem došlo k dalšímu obratu trendu a proočkovanost proti chřipce v Rakousku stoupla na 8,5 % v poslední sezóně před covidem. Tedy na přelomu let 2019 a 2020.

„Sezóna 2020/21 byla pozoruhodná, protože počet podaných dávek se více než zdvojnásobil na 221 dávek na tisíc obyvatel. Jednalo se o první rok covidové pandemie a první rok, ve kterém byly provedeny rozsáhlé kampaně na zvýšení povědomí veřejnosti o očkování proti chřipce,“ vysvětlila Kunzeová.

Podle ní (a dalších autorů studie) byl však tento efekt pouze krátkodobý a proočkovanost se snížila ke 13 %. „Současná míra proočkovanosti ve výši 13 % tak zůstává jednou z nejnižších na světě,“ dodala Ursula Kunzeová.

Česko a Slovensko jsou na tom ještě hůře

Jen pro srovnání, proočkovanost populace v České republice se v posledních sezónách pohybuje na úrovni 7 %, vyplývá z údajů Národního zdravotnického portálu. Pozoruhodné také je, že Česko na rozdíl od Rakouska nezažilo žádný výkyv směrem vzhůru v covidové sezóně 2020/2021. Proočkovanost proti chřipce se tehdy u nás nacházela na úrovni 5,5 %.

Ještě nižší proočkovanost v případě chřipky mají na Slovensku, a to mírně pod pěti procenty. U našeho největšího souseda, Německa, sledují proočkovanost zejména u populace nad 60 let věku. V této věkové skupině bylo v loňské chřipkové sezóně naočkováno asi 38 % populace. To je výrazně pod hranicí, kterou pro tuto věkovou skupinu doporučuje Světová zdravotnická organizace, tedy nejméně 75 %.