AI agenti mohou snížit úmrtnost pacientů, říká Volný. Klíčová bitva teprve přijde

Umělá inteligence už není jen experimentem, ale začíná reálně měnit české zdravotnictví. Podle proděkana Lékařské fakulty Ostravské univerzity a poradce ministra zdravotnictví Ondřeje Volného se ale rozhodující bitva teprve odehraje – ve schopnosti státu nastavit strategii, vzdělávat zdravotníky a využít existující data. V rozhovoru pro Zdravotnický deník rovněž popisuje, co může přinést takzvaný „fast track“ pro inovace.

Jste mimo jiné předsedou odborné společnosti pro AI a inovace v medicíně pod Českou lékařskou společností JEP, která vznikla v roce 2024. Co se od té doby podařilo?

Za tu dobu se podařilo posunout hned několik věcí. Spolupracovali jsme už s minulým vedením ministerstva zdravotnictví a podíleli jsme se na tom, aby se témata spojená s AI promítla i do jeho věstníků.

Ve spolupráci s Českou asociací umělé inteligence jsme také vydali příručku pro management nemocnic. Zaměřuje se na práci s certifikovanými AI nástroji – jak je zavádět do praxe, na co si dát pozor a kde mohou vznikat úzká místa při implementaci.

Rychlejší spolupráce nemocnic a slibných startupů

Od letošního roku jste i poradcem ministra zdravotnictví pro strategické zavádění AI do zdravotnictví. Na čem budete spolupracovat?

Na ministerstvu nově vznikl samostatný odbor zaměřený na AI. Jde o tým, který se této oblasti věnuje velmi intenzivně. Tento měsíc jsme měli první společné jednání, kde se nastavily základní směry spolupráce.

Co jste řešili?

Několik klíčových oblastí. První je resortní strategie pro zavádění AI ve zdravotnictví – to považujeme za hlavní prioritu.

Druhá je edukace a takzvaná AI gramotnost, tedy zvyšování povědomí o AI mezi zdravotníky, zdravotnickými profesionály i studenty lékařských fakult. Ve spolupráci s lékařskými fakultami v Česku a na Slovensku jsme už uspořádali dva ročníky Medical AI semináře – loni na 1. lékařské fakultě v Praze a letos na Lékařské fakultě v Ostravě.

Třetí oblastí jsou doporučené postupy, tedy guidelines. Diskutovali jsme, pro které oblasti by měly být zpracované ve spolupráci s centrem NIKEZ, které spadá pod ministerstvo zdravotnictví.

Mohlo by vás zajímat

Toxické potraviny na talíři? Nová umělá inteligence v EU je má odhalit během sekund

Státní správa se řídí jinými pravidly než korporátní prostředí, takže kadence změn může působit pomaleji.

Velká pozornost se teď věnuje také tzv. fast tracku – rychlejší spolupráci s vývojáři. České státní nemocnice často nemají rozpočty na vlastní vývoj, ale existuje řada startupů, které mají zájem spolupracovat se zdravotnickými zařízeními, vyvíjet nástroje a získat přístup k trénovacím datům. Fast track zahrnuje i využití takzvaných datových jezer (data lakes) z centrálně řízených nemocnic – laboratorní, anamnestická či zobrazovací data by tak mohla sloužit k trénování a testování modelů v reálné praxi.

Rychlá implementace je důležitá také proto, že certifikované AI nástroje v současnosti většinou nejsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Nemocnice musí finance uvolnit sama buď z vědecko-výzkumných projektů, nebo z vlastního rozpočtu. Zavedení nového softwaru je navíc spojené s veřejnou zakázkou, jejíž proces může trvat 3–6 měsíců, v některých případech až 12 měsíců. A za tu dobu může být algoritmus už zastaralý nebo dostupné lepší řešení.

Když jste zmínil státní aparát a vývojářství – co říkáte na EZ kartu? Podařila se?

Veškeré kroky v digitalizaci zdravotnictví považuji za kroky správným směrem. Patří sem například eRecept během covidu, postupné zavádění EZ karty nebo nyní ePoukazy na preskripci pomůcek pacientům. Za mě jsou to pozitivní kroky.

Samozřejmě se dá diskutovat o rychlosti těchto změn. Státní správa se řídí jinými pravidly než korporátní prostředí, takže kadence může působit pomaleji. Na druhou stranu NCEZ (Národní centrum elektronického zdravotnictví) udělalo za poslední roky pod vedením ředitele Petra Foltýna obrovský pokrok.

Významná je také diskuse na úrovni Evropské unie, například v rámci European Health Data Space (EHDS) – tedy sdílení zdravotnických dat mezi zeměmi. Prakticky se to už děje. Pacient si může nechat poslat eRecept a vyzvednout si léky v jiné zemi EU. To je obrovský posun. Ukazuje, že digitalizace jde správným směrem.

Jak probíhá spolupráce mezi odborem pro AI a Ústavem zdravotnických dat a statistiky (ÚZIS)?

Jako předseda odborné společnosti jsem v kontaktu s ředitelem ÚZIS, profesorem Ladislavem Duškem, takže máme přístup k datům o zdravotní péči. Nasazení AI pro jejich analýzu je ale zatím teprve v začátcích.

ÚZIS disponuje skutečně obrovským množstvím dat – například o onkologických či kardiovaskulárních onemocněních nebo cévních mozkových příhodách, kterým se odborně věnuji. Tato data by byla velmi cenná pro využití a analýzy pomocí AI, ať už při analýze trendů, predikcích nebo plánování péče. V budoucnu si dokonce dokážu představit i nastavení AI agentů, kteří by tato data mohli analyzovat v reálném čase a poskytovat přehledy či doporučení pro zdravotnické rozhodování.

Dlouhodobá strategie pro AI zajistí kontinuitu

Řekl byste, že zdravotnických dat má stát dnes už dost, ale kvůli nedostatku lidí, kteří umí s nástroji AI pokročile pracovat, je zatím neumí plně využít a najít v nich potřebné informace?

Přesně tak, naprosto souhlasím. Instituce se v posledních letech hodně posunuly. Problém ale je, že pro efektivní využití dat by musel být k dispozici člověk – nebo lépe celý tým – který by se tomu intenzivně věnoval a nesl za to odpovědnost.

Je potřeba systematický přístup vedený ministerstvem zdravotnictví, jasné guidelines, jak má ÚZIS či Kancelář zdravotního pojištění data využívat, aby byla skutečně přínosná pro sledování kvality péče.

Na AGI se docela těším. Kam nás zavede, nedokážu odhadnout.

Teoreticky si dokážu představit AI agenta například pro iktovou péči. Mohl by analyzovat rozdíly mezi iktovými centry na základě dat z ÚZIS a Kanceláře zdravotního pojištění a doporučovat, na co se mají zaměřit, aby snížila sedmidenní či třicetidenní mortalitu. Zatím se ale k takovému využití ještě nedospělo.

Můžete k tomu nějak přispět z pozice poradce ministra?

Jako poradce ministra nemám přímý mandát pro rozhodování, mohu mu ale doporučení předkládat a poskytovat odborný pohled z reálné praxe.

Důležité je, aby strategie pro AI ve zdravotnictví byla dlouhodobá a nezávislá na konkrétním ministru či politickém vedení. Měla by být chápána jako strategický dokument České republiky, který zajistí kontinuitu i při případných změnách ve vedení ministerstva nebo Úřadu vlády.

Ještě mi řekněte, vyhlížíte vznik AGI (obecné umělé inteligence)?

Ano, na příchod AGI se docela těším. Kam nás zavede, zatím nedokážu přesně odhadnout. Odhady mluví o horizontu tří až pěti let, ale může to nastat i dříve.

Důležité je být připravený. Nejen vědět, že něco takového přichází, ale mít přehled o potenciálních výhodách i rizicích, která AGI může přinést. Takže ano, očekávám to a těším se, ale co konkrétně změní, se teď nedá přesně říct.