O tom, jestli má pacient naději na vyléčení rakoviny, nerozhoduje jen šikovný lékař. Zcela zásadní je organizace péče, ve které máme v Česku dost velké mezery. Právě zveřejněná data ministerstva zdravotnictví ukazují, že více než polovina pacientů s karcinomem plic se nedostane k léčbě v doporučeném limitu osmi týdnů. Zlepšit situaci by měli koordinátoři péče a „rychlopruhy“ na vyšetření, aby rakovina slinivky nebo plic neměla stejnou prioritu jako bolavá záda.
Ministerstvo zdravotnictví v úterý zveřejnilo první otevřená data o organizaci onkologické péče. Na portálu indiko.cz se můžete podívat, u kolika pacientů konkrétní onkologická centra provádějí posouzení multidisciplinárním týmem či jak dlouho trvá, než se pacient dostane k léčbě rakoviny slinivky, plic a prsu.
„Rozdíly mezi jednotlivými centry jsou poměrně dramatické. Některé věci fungují dobře, některé excelentně, někde ale vidíme výrazné rezervy. Příkladem je karcinom plic, kde je patrné, že se více než polovina pacientů nedostane k léčbě včas, tedy podle guidelines do osmi týdnů,“ uvádí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Neumíme prioritizovat
Důvody jsou podle něj různé, velmi často je ale problém v organizaci a koordinaci péče. S tím by měli pomoci koordinátoři péče, které musí mít nově povinně každé komplexní onkologické centrum. Zároveň by pacienti s diagnózami, kde hraje čas klíčovou roli, měli projít zrychlenou cestou – například dostat přednostní termín na CT.
„Stále neumíme prioritizovat. Dnes máme, když to přeženu, stejnou prioritizaci pro bolavá záda jako pro karcinom plic nebo pankreatu, kde jde každý týden o život,“ podtrhává datový analytik ministerstva zdravotnictví Marian Rybář.
Loni zveřejněná metodika organizace onkologické péče tak stojí na pěti principech:
- včasná diagnóza,
- krátké čekací doby,
- koordinátor péče,
- racionální decentralizace do regionů,
- indikátory kvality.
Centrum musí být organizátorem péče v regionu
První indikátor je zcela jednoduchý, přesto ale velmi vypovídající. Zachycuje počty pacientů, o něž se dané pracoviště stará. Velmi často totiž platí, že čím více pacientů, tím více zkušeností a lepší výsledky.
Další indikátor měří čas od provedení CT, které nádor odhalí, do léčby. Do budoucna, až bude fungovat povinná eŽádanka, bude součástí i čekací doba na toto vyšetření, v tuto chvíli ale tato data neumíme sbírat.
„Zobrazovací metoda často probíhá někde v regionu, kdy se často pacient několik měsíců motá, než se dostane do centra. My měříme celou dobu, takže i když bude komplexní onkologické centrum (KOC) mistr světa na rychlost uvnitř, ale nebude organizovat síť v regionu, bude mít výsledky špatné. Stále opakujeme, že KOC musí být organizátorem péče v daném kraji. To nebylo zvykem,“ konstatuje Marian Rybář.
Mohlo by vás zajímat
Prostředník mezi centrem a regionem
Pokud jsou tedy například čekací doby v daném KOC delší než na jiném pracovišti v regionu, měl by koordinátor péče poslat pacienta tam. Připomeňme, že koordinátor péče nemusí být zdravotník. Jeho úkolem je hlavně organizace péče před samotným zahájením léčby v daném centru.
„Koordinátor má být také prostředníkem mezi onkologickým centrem a regionem. Měl by nejen pomáhat pacientům dostat se do komplexního onkologického centra, ale také nazpátek. Tady vidíme v praxi stále mezery. Když ke mně přijde paní Vomáčková, už nevím, jestli je z Prahy nebo mimopražská, a nenapadne mě, že bych ji s léčbou mohla poslat do regionu. Ideální je udělat takovou úvahu hned na začátku, když pacient do centra vstupuje a koordinátor s ním možnost zkonzultuje,“ popisuje onkoložka Zuzana Bielčiková ze Všeobecné fakultní nemocnice. Proto by také podle ní bylo na místě začít regionální pracoviště kapacitně i odborně posilovat.
Zároveň je při pohledu na data mít na paměti, že výsledky doby do léčby nejsou porovnatelné mezi diagnózami. „Diagnostika je naprosto odlišná. Technická náročnost u karcinomu plic nebo pankreatu je úplně někde jinde než u karcinomu prsu, kde je to poměrně jednoduché. Časy do léčby tak jsou logicky kratší,“ poukazuje Bielčiková s tím, že u plic či pankreatu není výjimkou, že se kvůli náročnosti odběru vzorku tkáně na histologii musí zákrok opakovat.
„Proto je důležité, aby se diagnostika prováděla v těch zařízeních, kde to umí a dělají to často. Přispívá to k tomu, aby se časy zkracovaly,“ dodává.
Agresivnější nádory je třeba poslat k léčbě rychleji
Interval do zahájení léčby ovšem ovlivňuje také typ nádoru. Třeba u rakoviny prsu jsou některé nádory mnohem agresivnější, a právě ty by měly směřovat k léčbě nejrychleji. To je patrné i na datech. Pacientky, které si nádor nahmataly, neodhalil ho tedy screening, mají dobu do zahájení léčby kratší. Nejde ovšem o zásadní rozdíl, v průměru o pět dní až týden.
O urychleném zahájení terapie by přitom měl rozhodovat multidisciplinární tým v centru, což je třetí sledovaný indikátor kvality. Zde je ovšem třeba podtrhnout, že převažující červená nemusí nutně znamenat, že posouzení dané pracoviště neprovádí, ale že ho nevykazuje. Právě zveřejňování dat by přitom mělo centra přimět k tomu, aby vykazovala pořádně. A také pracovala na zlepšování péče.
„Šéfové jednotlivých KOC vidí data mezi sebou, zatímco dříve viděli jen sebe. A soutěživost hraje svou roli,“ poukazuje Rybář.
Cílem je, aby kvalita péče byla všude stejná
Výsledky indikátorů zároveň bude ministerstvo s jednotlivými centry probírat a buď s nimi řešit, jak je zlepšit, nebo naopak sledovat příklady dobré praxe.
„Snažíme se diskutovat, kde se dá něco napravit. Výsledkem návštěvy je akční plán pro konkrétní dané pracoviště. Často tam je i vedení nemocnice, abychom byli dobře sladěni, dohodli se, že se něco zlepší, a dali si konkrétní termín, kdy má ke změně dojít,“ objasňuje vrchní ředitel sekce zdravotní péče ministerstva zdravotnictví Patrik Zachar.
„Nejde o to, že bychom chtěli dělat nějaké žebříčky a někoho ostrakizovat, ale chceme pracovat s těmi, kterým se tolik nedaří, a hledat příčiny, proč tomu tak je. Cílem je, aby kvalita péče v rámci republiky, ať už žijete v Ústí nad Labem, nebo v Praze, byla stejná a lidé se k ní dostali včas,“ dodává Vojtěch.
