Hlasité chrápání, opakované zástavy dechu během spánku nebo výrazná únava přes den mohou být příznaky syndromu spánkové apnoe. Neléčené onemocnění může vést k vážným zdravotním komplikacím, včetně chorob srdce a cév, upozorňuje Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Odborníci proto doporučují varovné příznaky nepodceňovat a včas vyhledat lékaře.
Syndrom spánkové apnoe je jednou z nejčastějších poruch spánku. Dochází při ní k opakovaným zástavám dechu během noci. „Častým doprovodným příznakem bývá hlasité chrápání, ale i nadměrná únava přes den, sucho v ústech, bolesti hlavy typicky ráno po probuzení či poruchy koncentrace,“ upozorňuje VZP.
Nenápadná porucha s vážnými následky
Syndrom spánkové apnoe není radno podceňovat. Pokud se neléčí, může mít dlouhodobé dopady na kardiovaskulární zdraví v podobě vysokého krevního tlaku, srdeční arytmie, infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody. Současné studie se také zabývají možným vlivem na vznik metabolických poruch, jako jsou cukrovka 2. typu nebo obezita.
Hlavní typy spánkové apnoe:
• Obstrukční spánková apnoe (OSA) – nejčastější, příčinou bývá zúžení nebo kolaps tkání, nejčastěji v oblasti kořene jazyka a měkkého patra
• Centrální spánková apnoe (CSA) – méně častá, pacienti mají poruchu centrálního nervového systému
• Smíšená spánková apnoe – kombinace obou předchozích
Když se objeví podezřelé příznaky – například hlasité chrápání nebo pauzy v dýchání během spánku – doporučuje VZP obrátit se nejprve na praktického lékaře. Ten provede základní vyšetření a v některých případech také jednoduchý domácí screening. Domů si odnesete malý přístroj, který během noci sleduje průtok vzduchu a hladinu kyslíku v krvi.
Pokud výsledky naznačují problém, následuje vyšetření ve specializovaném spánkovém centru. Tam absolvujete podrobnější monitoring spánku, takzvanou polygrafii nebo polysomnografii, která sleduje například dýchání, pohyby hrudníku nebo saturaci kyslíku. Na základě těchto údajů lékaři určí typ i závažnost onemocnění.
Jak se porucha léčí?
Léčba spánkové apnoe se vždy přizpůsobuje konkrétnímu pacientovi. Základem jsou režimová opatření, zejména redukce hmotnosti, omezení alkoholu a kouření nebo zlepšení spánkové hygieny.
U středně těžkých a těžkých forem obstrukční apnoe se nejčastěji používá přístroj pro léčbu přetlakem (CPAP/BIPAP), který pomocí mírného tlaku vzduchu udržuje dýchací cesty během spánku průchodné. „Je to dosud nejúčinnější léčebná metoda využívaná u pacientů s obstrukční spánkovou apnoe,“ podtrhuje VZP.
I když některým pacientům může spánek s dýchací maskou napojenou na přístroj činit obtíže, s vhodně vybraným typem přístroje i dýchací masky je účinnost velmi vysoká. Pokud je nastavení přetlakové léčby neúspěšné, lze po konzultaci s ORL specialistou provést chirurgický zákrok ke zprůchodnění dýchacích cest. „Samostatná operace bez použití přetlakové léčby má však nižší účinnost,“ dodává pojišťovna.
Vedle přetlakové léčby existují i další možnosti terapie. Patří mezi ně například polohová léčba nebo použití takzvaného mandibulárního protraktoru. Jde o ústní zařízení, které během spánku posouvá dolní čelist dopředu a pomáhá udržet dýchací cesty otevřené. Tyto postupy se uplatňují především u pacientů, u nichž nelze přetlakovou léčbu nastavit, případně u lehčích forem obstrukční spánkové apnoe.
