Letošní dohodovací řízení nemá šanci uspět, když do zdravotnictví nenalijeme zhruba 20 miliard. Tedy pokud nenavýšíme platby za státní pojištěnce o 300 korun měsíčně. Na středečním zasedání Poslanecké sněmovny to řekl poslanec Tom Philipp (KDU-ČSL). Když se tak nestane, měli by plátci péče snížit úhrady zhruba o dvě procenta.

„Pan ministr pléduje, aby během dohodovacího řízení došlo k dohodě. Přiznejme si ale při této finanční situaci: Jak se dvě strany mohou dohodnout?“ poukázal Tom Philipp.  

Letos se totiž počítá, že z účtů zdravotních pojišťoven zmizí 20 až 22 miliard, které nejsou kryty meziročním nárůstem. Mandatorní náklady, jako centrová léčba, rozvolnění preskripce receptových léků, nové výkony či kapacity například v podobě onkologie v Motole, dosáhnou příští rok na 12 až 13 miliard. Pokud se tyto náklady sečtou, jde o zhruba 34 miliard. Celkem má ale do systému v roce 2027 přijít navíc jen 26 miliard.

Kvadratura kruhu

„Jasně vidíme, že rok 2027 jde do dohodovacího řízení s minus osmi miliardami. Pojišťovny budou říkat, že nemohou dát více, protože mají o osm miliard méně, než by odpovídalo nulovému růstu. A 15 segmentů proti tomu bude říkat: ‚My máme inflaci, zvýšené náklady na personál, a vy nám nabízíte ne nulové, ale záporné navýšení v řádu dvou procent‘. Jak se tyto dvě strany mohou dohodnout? To je kvadratura kruhu,“ upozornil Philipp.

Poukázal tak na to, že pokud stát nezasáhne, nepokryjí se ani mandatorní náklady. „Dohodovací řízení o úhradách zdravotní péče na rok 2027 se dostává do slepé uličky. Bez dodatečných zdrojů hrozí reálný pokles úhrad, což by znamenalo zhoršení dostupnosti a kvality péče, méně vyšetření, omezení moderní léčby a horší dostupnost inovativních léků pro pacienty se závažnými onemocněními. Proto musíme nad rámec běžného růstu výběru pojistného posílit systém o dalších zhruba 20 miliard. Což odpovídá přibližně 300 korunám měsíčně za státního pojištěnce,“ shrnul Philipp.

Podklady pro racionální debatu

„Pokud to neuděláme, nastane ve zdravotnictví velké pnutí. I když je tu tlak na racionalizaci a na to, aby se dělaly jen efektivní výkony, z roku na rok se to nestane. Pokud finanční prostředky zdravotnictví neposkytneme, nezávidím ministru Adamu Vojtěchovi, že bude muset k poslednímu říjnu napsat úhradovou vyhlášku, ve které řekne zdravotníkům: ‚Je mi líto, minus dvě procenta,‘“ dodal Philipp.

Na druhou stranu zmínil i pozitivum. Když se zdravotnictví finančně zastabilizuje, mají poskytovatelé a plátci v ruce nástroje, díky kterým mohou efektivněji nastavovat dostupnost péče a úhrady.

„Musím ministerstvo a ÚZIS pochválit, že zveřejnili poměrně masivní datovou základnu o osmi dimenzích a 50 sadách, kde se můžeme podívat na jednotlivá zařízení a ORP (obce s rozšířenou působností, pozn. red.). Nemocnost je tedy poměrně dobře zmapovaná. A tím pádem i debaty, jak to uhradit, budou sofistikované,“ doplnil Philipp.

Mohlo by vás zajímat

Navýšení plateb za státní pojištence

Ministr Vojtěch (za ANO) v reakci na Philippovo vystoupení sdělil, že řečené může jen podepsat. „Vlastně popsal historii posledních čtyř let, kterou teď jsme zdědili,“ uvedl. „Rezervy jsou zkrátka vyčerpány a nejsou peníze na nárůst úhrad pro příští rok. Taková je realita současného stavu systému veřejného zdravotného pojištění. Pak tedy nerozumím, proč jsem některými kritizován za návrh zákona, který to aspoň v tuto chvíli chce stabilizovat pro tento rok,“ řekl. Narážel tím na navrhované přerozdělení asi 7,9 miliardy korun z peněz Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) mezi menší zdravotní pojišťovny.

„Pokud chceme v současné situaci změnit a navýšit platby za státní pojištěnce, musíme to udělat pouze změnou zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, nikoliv už nařízením vlády. Je nejvyšší čas a my na tom pracujeme,“ dodal Vojtěch. Doufá, že až zákon bude hotový, projde Sněmovnou ve zkráceném řízení.