Po roce je to tu zase – letní čas. Někteří tuto změnu vítají a těší se na delší večerní posezení venku, jiní se posunu obávají. Jak vážné může mít změna času na naše tělo zdravotní důsledky? A jak jim lze předejít? Na to si posvítil britský web The Independent.

Důsledky posunu času není radno podceňovat. Varují před nimi různé studie, kvůli nimž se návrhy na zrušení letního času stávají v zemích, kde je zaveden, často jedním z politických témat. Britská společnost pro spánek (British Sleep Society) dokonce vedla kampaň za zrušení letního času po celém světě, aby „ochránila veřejné zdraví a pohodu“.

V Česku už mohl být dnes letní čas několik let minulostí. V roce 2018 Evropský parlament odsouhlasil, že střídání času bude od roku 2021 zrušeno. Rozhodnutí odpovídalo i náladám veřejnosti (EU anketou mezi 6,5 milionu obyvatel zjistila, že 84 % z nich si zrušení střídání času přeje. Pak se ale členské státy nedokázaly shodnout na elementární otázce – zda natrvalo zavést čas standardní (zimní), nebo letní. Následná pandemie covidu řešení problému odsunula, a tak se čas střídá dodnes.

Horší nálada i problémy s trávením

A tak si Češi musí s dopady střídání času každoročně poradit. Ty mohou být u různých lidí různé, ale v zásadě postihují metabolismus, hormony a hladinu energie. Lidské tělo totiž funguje na základě cirkadiánních rytmů – tedy podle toho, zda je venku světlo nebo tma. „Naše vnitřní biologické hodiny, synchronizované hlavně vystavením světlu, regulují základní fyziologické funkce, jako je cyklus spánku a bdění a metabolismus. Okamžitým důsledkem jarního posunu času je náhlé zkrácení délky spánku. To je způsobené ztrátou jedné hodiny přes noc a potížemi s přizpůsobením se dřívějšímu vstávání,“ shrnuje výsledky výzkumu, který na toto téma uskutečnil Jeffrey Kelu, odborník na cirkadiánní rytmy z londýnské King’s College.

Vše zmíněné může vést k chronickému narušení cirkadiánního rytmu, které bývá označováno jako „sociální jet lag“. Zvyšuje se riziko obezity, metabolického syndromu a poruch nálady.

Překvapivým důsledkem mohou být i trávicí potíže. „Může se objevit i ‚střevní jet lag‘, protože také náš trávicí systém se řídí cirkadiánním rytmem,“ vysvětluje dietoložka a gastroenteroložka Sammie Gillová. A dodává: „Jarní změna času je vnímána jako rušivější než ta podzimní, kdy získáte hodinu spánku navíc. Většina lidí si s malou pomocí rychle zvykne, někteří se přizpůsobí rychleji než ostatní.“

Tipy, jak předejít těžkostem

Odborníci zkoumající vliv střídání času na naše životy znají i řadu receptů na to, jak se se změnami co nejlépe a nejrychleji vyrovnat. Tady jsou některé jejich tipy:

Snídaně rozhoduje

Výzkumy ukazují, že čas, kdy jíme, máme přizpůsobit potřebám našeho těla, ne ručičkám na našich hodinkách. „Snězte výživnou snídani do jedné nebo dvou hodin po probuzení, abyste nastartovali svůj metabolismus a dali signál k zahájení aktivního dne Pravidelné jídlo s vyváženým poměrem bílkovin, celozrnných výrobků, zdravých tuků a zeleniny spolu s dostatečným příjmem vody může pomoci udržet hladinu energie,“ radí výživová poradkyně Ruth Taylorová.

Přizpůsobení času snídaně tomu, kdy je naše tělo připraveno na příjem potravy, může pomoci při regulaci hmotnosti, udržování rovnováhy hladiny cukru v krvi a prevenci kardiovaskulárních nemocí. Posunutí snídaně o hodinu, pokud bychom se řídili jen hodinkami, může tyto procesy naopak narušit.

Mohlo by vás zajímat

Nejezte těsně před spaním

Důležitá není jen snídaně, ale i poslední jídlo dne. To bychom měli jíst nejpozději dvě až tři hodiny před spaním. Jídlo příliš blízko před ulehnutím může narušit trávení a kvalitu spánku. Pokud ale před spaním přesto potřebujete něco sníst, vyberte si něco lehkého a výživného, spíše než těžkého nebo sladkého,“ radí Ruth Taylorová. Ideální kombinací je podle ní například řecký jogurt s kiwi.

Moc tekutin škodí

Lepší spánek – a tudíž menší následky střídání času – si můžete zajistit i tím, že to nebudete přehánět s příjmem tekutin. Dodržování pitného režimu je důležité, pití velkého množství tekutin těsně před spaním ale může mít negativní vliv na to, jak odpočatí po spánku budete. „Pijte tekutiny po celý den, ale těsně před spaním příjem tekutin omezte, abyste se v noci nebudili,“ radí Taylorová.

Samostatnou kapitolou je pak konzumace kávy nebo silného čaje a alkoholu. Snažte se vypít poslední čaj nebo kávu nejméně šest, ideálně dokonce osm hodin před spaním, protože kofein může v těle působit překvapivě dlouho. Abyste si zajistili lepší kvalitu spánku, zkuste také omezit konzumaci alkoholu, zejména večerní.

Světlo jako lék

Pokud se v příštích několika dnech po změně času budete po probuzení budete cítit trochu rozespalí a podráždění, vyplatí se vám vyrazit brzy ráno na procházku, nebo si jen sednout k oknu či do zahrady s šálkem čaje. „Ráno se vystavujte dostatku přirozeného světla, které pomáhá regulovat váš cirkadiánní rytmus. Vystavení očí přirozenému světlu brzy ráno může podpořit rovnováhu melatoninu – vašeho spánkového hormonu, radí Taylorová.

Večer se pak pokuste vyhýbat jasnému umělému světlu, zejména modrému světlu z obrazovek. Zlepšit kvalitu spánku pomáhá také důkladné zatemnění ložnice, spaní v chladnějším prostředí a pravidelný čas ulehnutí ke spánku.

Měňte denní režim postupně

Tahle rada se vám bude hodit spíš až příští rok: Zkuste plánovat dopředu, než letní čas vstoupí v platnost. Abyste si zachovali čas snídaně v souladu s vnitřními hodinami vašeho těla, a ne s novým časem na hodinách, vyplatí se přizpůsobovat svůj denní režim už několik dní před změnou. A tento čas posouvat o 15 nebo 20 minut.