Demence rozpoznatelná z krevního testu mnoho let před tím, než se objeví její první pozorovatelné příznaky, které umožňují tradiční diagnózu. Taková možnost by znamenala zásadní změnu v péči o kognitivní poruchy. Že je reálná, ukazuje výzkum vědců z britské University of East Anglia. Informaci přinesl portál News Medical.

Demence dnes představuje jednu z největších výzev v oblasti veřejného zdraví. Celosvětově jí trpí více než 55 milionů lidí (nejčastěji Alzheimerovou nemocí) a jejich počet kvůli stárnutí populace stále stoupá. V Česku hovoří odhady o 180 tisících lidí s tím, že v roce 2050 může jejich počet dosáhnout až 300 tisíc.

Včasná diagnostika se u demence jeví jako naprosto zásadní, protože čím dříve je rozpoznána, tím lépe lze její postup účinně oddalovat. V době, kdy se projeví její příznaky, je už totiž velká část mozku poškozena. Proto by náskok, který by zajistilo rozpoznání ze vzorku krve, mohl znamenat revoluci v prevenci demence.

A výzkum britských vědců ukázal slibné výsledky. Nepatrné změny v krvi totiž podle jejich bádání mohou odhalit nejranější známky kognitivního úpadku dlouho předtím, než se projeví.

Zkoumání krve i stolice

V průběhu výzkumu vědci z University of East Anglia analyzovali vzorky krve a stolice 150 lidí starších 50 let. Ve zkoumané populaci byli jak lidé zdraví, tak ti s mírnou kognitivní poruchou, která je často předzvěstí demence. Nechyběli ani lidé, kteří pociťovali subjektivní výpadky paměti. Ti sice dosahovali běžných výsledků ve standardních kognitivních testech, ale trpěli pocitem, že s jejich pamětí není něco v pořádku.

Dobrovolníci poskytli badatelům vzorky krve nalačno. Ti je pak podrobili zkoumání pomocí vysoce citlivých laboratorních technik. Měřili 33 klíčových molekul produkovaných střevními mikroby a pocházejících ze stravy. Kromě krve testovali také vzorky stolice, aby zmapovali společenství bakterií v zažívacích traktech účastníků studie.

Mohlo by vás zajímat

„Pomocí pokročilého počítačového modelování a strojového učení založeného na umělé inteligenci jsme zkoumali, zda konkrétní kombinace chemických látek pocházejících ze střev a stravy mohou odlišit zdravé lidi od těch, u nichž dochází k časnému kognitivnímu úpadku,“ vysvětluje postup David Vauzour, vedoucí výzkumník z Norwich Medical School při University of East Anglia, který se na výzkumu podílel.

Osa střeva – mozek

Výsledky studie vědce překvapily. „To, co jsme zjistili, bylo opravdu pozoruhodné. I u lidí, kteří si teprve začali všímat mírných změn v paměti, došlo k jasným změnám – jak v jejich střevní mikroflóře, tak v metabolitech, které uvolňují do krevního oběhu,“ popisuje Vauzour.

Model strojového učení, který byl postavený pouze na šesti metabolitech, dokázal klasifikovat lidi do tří skupin (zdraví, s mírnou kognitivní poruchou a s pocitem, „že je něco špatně“) se 79% přesností. Rozlišit zdravé lidi od osob s mírným kognitivním poškozením dokázal s přesností přes 80 %.

„Jako zásadní se ukázalo, že chemické změny v krvi byly silně spojeny s rozdíly v konkrétních střevních bakteriích. Podporuje to dosud získané důkazy, že komunikační síť mezi naším zažívacím systémem a mozkem může hrát důležitou roli v kognitivním stárnutí,“ vysvětluje Vauzour.

Ochrání střevní bakterie mozek?

Vědci ovšem upozorňují, že jsou teprve na začátku výzkumné cesty. „Zatím nejsme ve fázi, kdy bychom mohli nabídnout diagnostický test. Naše práce ale naznačuje, že bychom mohli využít informace o stravě a mikrobiomu k včasnějšímu odhalení demence, potenciálně dokonce ještě předtím, než dojde k významnému poškození mozku,“ říká spoluautor studie Simon McArthur z Queen Mary University of London, která se na výzkumu také podílela.

Výzkum by měl vést k jasnému cíli – k jednoduchým neinvazivním krevním testům, které by byly schopny identifikovat, zda člověk trpí vyšším rizikem úbytku paměti. A to už roky předtím, než je demence obvykle diagnostikována.

Studie také zdůrazňuje, že střevní mikrobiom má potenciál v ochraně zdraví mozku. „Pokud určité střevní bakterie nebo chemické látky, které tyto bakterie produkují, přispívají k časnému kognitivnímu úpadku, mohly by se léčby zahrnující stravu, probiotika a terapie založené na mikrobiomu nebo personalizovaná výživa jednoho dne stát součástí strategií prevence demence,“ uzavírá Vauzour.