Vláda lidem slíbila levnější léky na předpis, ale podle opozičního poslance a bývalého náměstka ministra zdravotnictví Václava Pláteníka (KDU-ČSL) může být cesta přes nulovou DPH, ke které se zavázala vláda, slepou uličkou. Místo plošného opatření za miliardy by se podle něj měla pozornost zaměřit na ty, které doplatky skutečně nejvíce finančně tíží.

Aktuální mezinárodní data podle Pláteníka ukazují, že problém není rozložen rovnoměrně napříč populací. „Podle poslední zprávy WHO z roku 2025 k finanční ochraně domácností v České republice se vysoké přímé platby za zdravotní péči výrazně koncentrují v nejnižším příjmovém kvantilu. Jejich hlavním zdrojem jsou takzvané out-of-pocket výdaje za ambulantně předepsané léky. Zátěž tedy nedopadá na populaci rovnoměrně, ale disproporčně na nízkopříjmové a chronicky nemocné pacienty. Doplatky na léčiva u nich představují klíčový faktor finanční tísně,“ míní Pláteník.

Plošné daňové zásahy proto nepovažuje za nejefektivnější nástroj k posílení finanční ochrany. „Pokud má být cílem reálné snížení dopadů na ohrožené skupiny, je racionálnější zaměřit se na adresná opatření v oblasti doplatků a ochranných limitů,“ uvádí.

Připomíná přitom změny dosažené během minulého volebního období, kdy tehdejší ministerstvo pod vedením Vlastimila Válka (TOP 09) změnilo systém doplatků. „Díky propojování dat ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva zdravotnictví jsme upravili systém, kdy se přeplatky nevrací, ale při dosažení limitu lidé už neplatí,“ připomíná.

Pohonné hmoty jako varovný příklad

Vládní závazek zavést nulovou DPH na léky na předpis tak podle poslance dává smysl jen za určitých podmínek. „Plošné snížení je drahé a málo efektivní. Rozhodující není samotná sazba DPH, ale reálný dopad na pacienty. Pokud nulová DPH skutečně sníží doplatky hlavně pro seniory a nízkopříjmové, smysl to má, ale jako lepší vidím více promyšlenou úpravu ochranných limitů. Bez garance promítnutí do cen jde o drahé a nejisté opatření.“

Klíčovou otázkou podle něj zůstává, zda by se daňová úleva skutečně propsala do cen pro pacienty. Zkušenosti z jiných sektorů jsou v tomto směru spíše varovné. „Zkušenost ukazuje, že samotné snížení DPH nemusí mít plný cenový přenos do konečných cen pro pacienty. U potravin či pohonných hmot se to většinou nepotvrzuje.“

Mohlo by vás zajímat

Zadlužování už ne

O to citlivější je debata o dopadech na veřejné finance. Výpadek ve výši 12 až 14 miliard korun ročně by podle Pláteníka jen stěží našel opodstatnění. „Smysl má jen tehdy, pokud bude prokázáno, že většina úspory skončí u pacientů, ne v maržích firem. Bez jasného efektu pro ohrožené skupiny je takový výpadek těžko obhajitelný,“ zdůrazňuje.

Zároveň odmítá řešení přes další zadlužení: „Ne další dluh. Pokud by se DPH snížila, musí mít jasné krytí a být doprovázená úsporami či cílenější podporou v rámci zdravotního systému.“

Pokud by se vláda přesto pro nulovou sazbu rozhodla, měla by podle něj zavést přísné kontrolní mechanismy. „Zavést kontrolu cen před a po změně, transparentní sledování marží a podmínit úhrady tím, že se snížení DPH projeví v koncové ceně. Současně omezit zbytečné doplatky,“ navrhuje poslanec.

Celkově Pláteník upřednostňuje konkrétní kroky před plošnými zásahy. „Efektivnější je cílená pomoc. Finanční problémy mají hlavně nejchudší a senioři. Úprava limitů doplatků či ochranných mechanismů je přesnější než plošné opatření,“ podotýká.

Případné úspory by pak podle něj měly směřovat zpět k pacientům. „To znamená snížit doplatky chronicky nemocným a nízkopříjmovým a posílit ochranu před nadměrnou finanční zátěží,“ dodává Pláteník.