Paliativní péče v Česku se postupně rozvíjí, její kapacity ale zdaleka nestačí současným ani budoucím potřebám. Klíčovým krokem má být připravovaná nová strategie. Na kulatém stole Paliativní péče a rozhodování v závěru života, který pořádala poslankyně Eva Šrámková (Piráti), to uvedl předseda České společnosti paliativní medicíny Ondřej Kopecký.
Specializovaná paliativní péče v Česku už podle Kopeckého dávno není jen službou pro poslední týdny života. Stále častěji vstupuje do péče dříve, což se promítá nejen do kvality života pacientů, ale i do fungování celého systému.
Data z mezinárodní literatury i tuzemských projektů podle něj ukazují, že včasné zapojení paliativního přístupu vede k tomu, že pacienti dostávají péči, která více odpovídá jejich potřebám a hodnotám. Zároveň se snižuje využívání intenzivní medicíny, počty hospitalizací nebo invazivních výkonů – nikoliv jako cíl, ale jako důsledek lépe nastavené péče.
Přesto zůstává zásadní problém v kapacitách. „V tuto chvíli už máme zhruba 200 lékařů s odborností paliativní medicína, dalších zhruba 150 až 170 s odborností paliativní péče a léčba bolesti. Ale pokud má systém naplnit potřeby a očekávání v horizontu 10 let, potřebuje hrubým odhadem 800 až 1 000 nových lékařů,“ uvedl Kopecký.
Rozšiřování odborné komunity tak podle něj patří mezi klíčové podmínky dalšího rozvoje.
Síť služeb zůstává nedostatečná
Vedle personálních kapacit naráží systém i na nedostatek služeb v terénu. V některých oblastech se sice podařilo dosáhnout relativního pokroku, například u lůžkových hospiců se kapacity blíží doporučením. Jinde ale zůstává situace výrazně poddimenzovaná.
Typickým příkladem jsou mobilní hospice. „V tomto období bychom měli mít 90 týmů, pro rok 2035 bychom jich nejspíše potřebovali kolem 150 až 180. V tuto chvíli jich máme 50,“ popsal Kopecký.
Podobně je na tom i nemocniční paliativní péče. Přestože počet týmů v posledních letech vzrostl, současná kapacita podle Kopeckého odpovídá spíše začátku budování systému než jeho stabilní podobě.
Strategie do roku 2035 má nastavit směr
Zásadním dokumentem, který má další rozvoj usměrnit, je připravovaná Strategie rozvoje paliativní péče v České republice do roku 2035. Na její přípravě se podílejí odborníci napříč obory i institucemi a ambicí je nastavit jasný rámec pro fungování celého systému.
„Výstupem má být pět oblastí zajištění, respektive definice toho, jak má vypadat síť služeb, jak má být dostupná pro jejich uživatele, jak má být personálně zajištěná, jak má vypadat vzdělávací model kompetence jednotlivých profesí,“ uvedl Kopecký.
Mohlo by vás zajímat
Strategie má zároveň řešit i podporu neformálních pečujících nebo práci s veřejným prostorem. Podle Kopeckého jde o první pokus systematicky propojit jednotlivé složky péče do jednoho funkčního celku. Věří, že k jejímu schválení dojde v letošním roce.
Bez peněz a politické vůle to nepůjde
Samotný strategický dokument ale podle odborníků nestačí. Zásadní otázkou zůstává, zda se podaří zajistit odpovídající financování a politickou podporu.
Strategie totiž v současné podobě nepočítá s přímým alokováním finančních prostředků, které by umožnily rychlé posílení systému. Rozvoj tak bude záviset nejen na ministerstvu zdravotnictví, ale i na krajích, vzdělávacích institucích a dalších aktérech.
Čtěte také:
- Přání pacienta nesmí končit v koši. Nemocnice hledají cestu, jak provést umírajícího systémem
- Konec života jako loterie? O péči v Česku často rozhoduje místo i konkrétní lékař
- Milosrdná lež jako past. Domácí hospice narážejí na strach rodin říct umírajícím pravdu
- Novela o paliativní péči budí emoce: Senátorka upravila spornou část
„Je otázkou politické vůle, jestli si řekneme, že rozvoj péče pro nemocné v závěrečném období života je prioritou,“ upozornil Kopecký.
Bez jasného rozhodnutí na této úrovni podle něj nelze očekávat, že se podaří dohnat současný deficit kapacit ani připravit systém na demografické změny, které přijdou v příštích letech.
