Čtyři z pěti dětí ve věku do tří let se díky novým zjištěním zveřejněným webem News Medical Life Sciences bezpečně zbavily doživotní hrozby – alergie na arašídy. Klíčem k úspěchu je pomalé přeprogramování imunitního systému pomocí pravidelných malých dávek arašídů, díky čemuž většina dětí po třech letech bez problému snědla i pytlík buráků.
Alergií na arašídy trpí až 2 % lidí. A pro mnohé znamená neustálou obavu, že jim i malá dávka ukrytá v jídle způsobí závažnou reakci. Průlomová švédská studie publikovaná v časopise Lancet Regional Health – Europe ale nyní odhaluje, že malé děti lze alergie zbavit. Jak? Příjmem malého množství arašídů s pomalým, postupným navyšováním dávky. Po 3 letech pak byly 4 z 5 dětí schopny sníst pytlík buráků, aniž by to mělo následky.
Imunita mladších dětí se dá lépe trénovat
Takzvaná perorální imunoterapie zahrnuje pravidelný příjem malého množství arašídů a stala se slibnou možností pro budování tolerance. Mnoho léčebných protokolů je však spojeno s častými nežádoucími účinky, včetně anafylaxe a gastrointestinálních symptomů. Ty se objevují zejména u starších dětí, které dostávají vyšší dávky. Mladší děti ale mohou reagovat lépe, protože jejich imunitní systém bývá přizpůsobivější.
Výzkumníci proto provedli otevřenou randomizovanou kontrolovanou studii, do které zařadili 75 dětí ve věku 1–3 roky s potvrzenou alergií na arašídy. Ty rozdělili v poměru 2:1 do skupin, které dostávaly buď perorální imunoterapii arašídy, nebo se burákům vyhýbaly.
Léčba začala dávkou přibližně na čtvrtině reakčního prahu každého dítěte. Následovalo postupné zvyšování každých 4–6 týdnů. Rodiče zajišťovali denní dávky doma a zaznamenávali příznaky, léčbu a dodržování po celou dobu tříleté studie. Závěrečný test, při kterém děti dostaly arašídy, proběhl po 4–6 týdnech bez užívání imunoterapie.
Zvládnou i pytlík arašídů
Studie prokázala, že pomalé zvyšování perorální imunoterapie arašídy s nízkou udržovací dávkou přineslo ovoce s relativně malým počtem závažných nežádoucích účinků. Z 50 dětí zařazených do léčby dosáhlo po 3 letech terapie 82 % vymizení reakce. Naproti tomu pouze 12 % dětí ve skupině, která se arašídům vyhýbala, zvládlo v závěru studie tolerovat 750 mg arašídové bílkoviny.
Také množství tolerované dávky se u dětí po imunoterapii zásadně zvýšilo. 35 ze 42 dětí, které dokončily léčbu, totiž zvládlo sníst bez následků 5 000 mg arašídové bílkoviny, což zhruba odpovídá 70–80 celým arašídům. Oproti tomu děti bez terapie tolerovaly po 3 letech pouze 3 mg, což je vesměs stejná dávka jako při startu studie.
Přístup může zatočit s alergiemi na buráky
A vliv léčby byl patrný také na imunitních markerech. Hladiny specifických protilátek imunoglobulinu E v průběhu terapie klesaly, zatímco protilátky imunoglobulinu G4 se zvyšovaly. To znamená, že imunitní systém se po dlouhodobé terapii stává méně reaktivním na arašídové proteiny. Ve skupině, která se arašídům vyhýbala, žádné podobné změny výzkumníci nezaznamenali.
„Souhrnem: Optimalizovaný režim s pomalým zvyšováním dávky spolu s nízkou udržovací dávkou může nabídnout bezpečnější alternativu k rychlejším přístupům ke zvyšování dávky a zároveň zachovat srovnatelnou účinnost. Pro bezpečnou, účinnou a proveditelnou arašídovou imunoterapii se zdá být důležitých několik faktorů: nízký věk při zařazení, používání arašídových křupek, dlouhé intervaly zvyšování dávky a nízká udržovací dávka. V kombinaci s včasným zavedením arašídů do stravy má tato strategie potenciál přispět k budoucímu snížení prevalence alergie na arašídy,“ uzavírají autoři studie.
