Případy úmrtí na hantavirovou nákazu mezi pasažéry výletní lodi v Atlantiku ukázaly závažnost těchto infekcí. Hantaviry ale nejsou jen problémem vzdálených oblastí. Jak upozorňuje Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, vyskytují se i v Česku.
Hantaviry patří mezi viry, které se pevně vážou na své přirozené hostitele – drobné hlodavce. Ti je vylučují zejména močí a sami přitom zůstávají bez příznaků. Pro člověka však nákaza může znamenat závažné onemocnění.
Podle toho, kde se daný hostitel žije, se objevuje i příslušný hantavirus. „Takzvané hantaviry Starého světa se vyskytují v Asii a v Evropě a pokud nakazí člověka, vyvolávají u něj onemocnění projevující se horečkou, krvácením a selháním ledvin, které se odborně nazývá hemoragická horečka s renálním syndromem,“ vysvětluje Hana Zelená ze Zdravotního ústavu v Ostravě.
Právě tyto „evropské“ hantaviry jsou relevantní i pro Českou republiku. Nejčastěji jde o viry Puumala a Dobrava/Belgrade, jejichž přirozenými hostiteli jsou norníci a myšice. Zatímco infekce virem Puumala mají obvykle mírnější průběh, varianta Dobrava může vést i k těžkým případům s úmrtností kolem 10 %.
Přenos: Prach, sklepy i příroda
K nákaze člověka dochází většinou nepřímo, zejména vdechnutím prachu kontaminovaného výměšky infikovaných hlodavců. Rizikové jsou proto situace, kdy dochází ke zvíření prachu v prostředí s jejich výskytem.
„Naprostá většina hantavirových infekcí není přenosná z člověka na člověka. Výjimkou je jihoamerický virus Andes, u něhož byl popsán i mezilidský přenos,“ říká Zelená.
Mohlo by vás zajímat
Riziko se týká například lidí pobývajících v přírodě, lesníků, myslivců či vojáků, ale i lidí, kteří uklízejí dlouhodobě neudržované sklepy, kůlny nebo sklady, kde se hlodavci vyskytují. Odborníci proto doporučují při těchto činnostech používat ochranu dýchacích cest, ideálně respirátor.
Ne všechny případy v Česku se odhalí
Každoročně Česko zaznamená zhruba 10 až 15 případů, přičemž nejvíce jich pochází z Moravskoslezského a Jihočeského kraje. „Nelze však vyloučit, že reálný výskyt je vyšší a ne všechny případy jsou odhaleny a správně diagnostikovány,“ upozorňuje Zelená.
Specifická léčba ani účinná vakcína proti hantavirům zatím neexistují. Klíčová je proto prevence a včasná diagnostika, na které se v Česku významně podílejí právě laboratoře Zdravotního ústavu v Ostravě.
