Tak dlouho americký prezident Donald Trump tlačil na farmaceutické společnosti, aby přesouvaly výrobu do Spojených států, až se ze zdravotnictví stal klíčový sektor ekonomiky USA. Takto by se dal na první pohled interpretovat fakt, že se z více než 40 % podílelo na vzniku nových pracovních míst za měsíc březen v USA. Jenže zdravotnictví je driverem amerického hospodářství ze zcela jiných důvodů, jak vysvětluje zajímavá analýza britského listu Financial Times.

Když je řeč o ekonomice Spojených států, která je stále největší na světě, většina z nás si představí sektory jako umělá inteligence, digitální technologie nebo robotika. Jenže poslední dobou je největším tahounem růstu amerického hospodářství zdravotnictví. A dost možná jde o pozoruhodnou lekci pro Evropu.

Podle zprávy amerického Úřadu pro pracovní statistiku (BLS – Bureau of Labor Statistics) za měsíc březen se zdravotnický sektor podílel ze 43 % na nově vytvořených pracovních místech. Těch ve třetím letošním měsíci v USA vzniklo 178 tisíc. Na oblast zdravotnictví a zdravotní péče jich tedy připadalo asi 76,5 tisíce.

Trumpova politika? Spíše ne

Mohlo by se tedy zdát, že politika prezidenta Trumpa nese své ovoce. Vždyť se od svého druhého vstupu do Bílého domu hlavním vchodem mimo jiné snaží všemožně tlačit na nadnárodní farmaceutické společnosti, aby více investovaly v USA a přesouvaly tam svou výrobu.

Jenže data o dominanci zdravotnického sektoru z hlediska tvorby nových pracovních míst takto číst nelze. Jak vyplývá z analýzy Financial Times, mezi 76 tisíci nových pracovních míst v USA zdaleka nejsou v čele místa ve výzkumu, vývoji nebo výrobě léků a léčivých přípravků. To však zjistíme až při detailnějším pohledu na statistiky.

Jedná se totiž především o pracovníky ve zdravotní péči jako takové. Tedy především o ambulantní zdravotnické profese, zaměstnance v nemocnicích, ať už na lékařských postech nebo na úrovni pomocného zdravotnického personálu.

Stárnutí populace v přímém přenosu

Podle BLS bude tento trend pokračovat přinejmenším po celou příští dekádu. Vedle vlastního poskytování zdravotní péče se zvýší zaměstnanost také v sociální péči, konkrétně v péči dlouhodobého charakteru.

„Růst zaměstnanosti v tomto sektoru půjde na vrub primárně faktoru stárnutí populace a nárůstu výskytu chronických kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny nebo diabetu,“ uvádí BLS.

Mohlo by vás zajímat

Zkrátka a dobře, Američané budou nejen stárnout, ale jejich zdravotní stav bude mnohem horší než kdykoli předtím. A náklady související s těmito dvěma jevy porostou. Z hlediska statistického vykazování základního makroekonomického ukazatele, HDP, jde o pozitivní jev. Jenže dlouhodobé dopady na americké hospodářství budou spíše negativní.

Krátkodobé (pozitivní) dopady se už projevují. Za poslední kvartál loňského roku táhly hospodářský růst USA zejména výdaje domácností na spotřebu, kde ovšem výrazně narostly výdaje související se zdravotní péčí. Tedy na léky, návštěvy v nemocnicích nebo na služby domácí zdravotní péče.

Je sice všeobecně známo, že americké domácnosti vydávají na zdravotní péči více než kterékoli jiné národy, ale i tak jsou čerstvá čísla poměrně výrazně zarážející. Podle federálního úřadu Centers for Medicare & Medicaid Services (CMS) činily v roce 2024 výdaje na zdravotnictví 18 % amerického HDP. Do roku 2033 pak mají dokonce přesáhnout 20 %.

Dvě tváře Ameriky

Financial Times podotýká, že takto vysoký podíl výdajů na zdravotní péči jde částečně na vrub faktu, že v populaci postupně kulminuje podíl generace takzvaných baby boomers, kteří se nacházejí na vrcholu své profesní dráhy. A jsou tedy i poměrně bohatí oproti mladším Američanům. Američané starší 50 let jsou dominantní silou ekonomiky. Podílejí se z více než 80 % na držbě veškerých aktiv a z více než 50 % na spotřebních výdajích domácností.

Jenže v populaci USA najdeme také její odvrácenou tvář. A sice lidi žijící v chudobě, v závislostech nebo bojující s obezitou. Všechny tři uvedené vlastnosti jdou často ruku v ruce. A to už dnes přispívá ke zvýšeným výdajům na zdravotní péči, ovšem s dlouhodobě negativními dopady.

Aktuální situace Spojených států (včetně projekce blízké budoucnosti) může být silnou a poučnou lekcí pro Evropu. Ta už se rovněž začíná potýkat s následky demografického stárnutí. Určitou výhodou starého kontinentu ovšem může být skutečnost, že zdejší zdravotnické systémy přece jen pokrývají širší část populace než v USA.

Dlouhodobé dopady demografického stárnutí a nárůstu významu civilizačních chorob spojených s nezdravým životním stylem tak mohou být v Evropě menší než v USA. Ale situace se může na východní straně Atlantiku klidně rychle zhoršit. Záleží především na nás samotných.