Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP) odmítl stížnost bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha (tehdy ČSSD), který byl v Česku odsouzen za korupci při zadávání zakázek ve Středočeském kraji. Ve čtvrtek to řekl jeho advokát Roman Jelínek. Někdejší ministr zdravotnictví si stěžoval na porušení nestrannosti soudu a presumpce neviny v první větvi případu, která se týkala tendru na rekonstrukci zámku Buštěhrad.

„Je to zklamání,“ uvedl pouze Jelínek. Rath tím podle něj již pravděpodobně vyčerpal prostředky, jak se proti postupu v kauze bránit.

Soudy nebyly nestranné, tvrdí Raht

Rath ve stížnosti napadal zejména mediální výstupy státních zástupců, policistů a zástupců výkonné moci. Podle něj utvrzovaly veřejnost v tom, že je vinen z korupce už před rozhodnutím soudů. Stěžoval si také na to, že přísedící v trestním senátu, který se jeho případem zabýval, zvolilo zastupitelstvo Středočeského kraje. Ten ale v kauze vystupoval jako poškozený.

I další námitky podané stížnosti směřovaly na nestrannost a nezávislost soudů, které rozhodovaly o jeho trestní věci. Rath zmínil i to, že trestní řízení trvalo přes devět let. Bylo tedy nepřiměřeně dlouhé, což se ale nepromítlo do uloženého trestu ani mu stát neposkytl žádné zadostiučinění.

Rath byl odsouzený za korupci a manipulaci při zadávání státních zakázek. Zatkli ho v roce 2012 s krabicí vína se sedmi miliony korun. Nejprve si odpykal 3,5 roku, soud ho na začátku roku 2022 podmíněně propustil. O rok později se dostal do vězení znovu, protože mu soud ve druhé větvi kauzy manipulace při zadávání zakázek ve Středočeském kraji o rok prodloužil už dříve uložený sedmiletý trest. Propuštěný byl v květnu 2023.

Česká obhajoba je úspěšná

Evropský soud pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku se zabývá stížnostmi států, nevládních organizací či jednotlivců na porušení Evropské úmluvy o lidských právech. Byl zřízený v roce 1959 při Radě Evropy, není institucí Evropské unie.

V letech 2022 až 2025 rozhodoval štrasburský soud ohledně ČR v celkem 115 případech. Porušení úmluvy shledal u 19 z nich, neporušení u 83. Zbylých 13 sporů skončilo smírem či prohlášením vlády. Česká obhajoba je tak úspěšná zhruba ve třech čtvrtinách projednávaných věcí.