Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP) odmítl stížnost bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha (tehdy ČSSD), který byl v Česku odsouzen za korupci při zadávání zakázek ve Středočeském kraji. Ve čtvrtek to řekl jeho advokát Roman Jelínek. Někdejší ministr zdravotnictví si stěžoval na porušení nestrannosti soudu a presumpce neviny v první větvi případu, která se týkala tendru na rekonstrukci zámku Buštěhrad.

„Je to zklamání,“ uvedl pouze Jelínek. Rath tím podle něj již pravděpodobně vyčerpal prostředky, jak se proti postupu v kauze bránit.

Soudy nebyly nestranné, tvrdí Raht

Rath ve stížnosti napadal zejména mediální výstupy státních zástupců, policistů a zástupců výkonné moci. Podle něj utvrzovaly veřejnost v tom, že je vinen z korupce už před rozhodnutím soudů. Stěžoval si také na to, že přísedící v trestním senátu, který se jeho případem zabýval, zvolilo zastupitelstvo Středočeského kraje. Ten ale v kauze vystupoval jako poškozený.

I další námitky podané stížnosti směřovaly na nestrannost a nezávislost soudů, které rozhodovaly o jeho trestní věci. Rath zmínil i to, že trestní řízení trvalo přes devět let. Bylo tedy nepřiměřeně dlouhé, což se ale nepromítlo do uloženého trestu ani mu stát neposkytl žádné zadostiučinění.

Mohlo by vás zajímat

Rath byl odsouzený za korupci a manipulaci při zadávání státních zakázek. Zatkli ho v roce 2012 s krabicí vína se sedmi miliony korun. Nejprve si odpykal 3,5 roku, soud ho na začátku roku 2022 podmíněně propustil. O rok později se dostal do vězení znovu, protože mu soud ve druhé větvi kauzy manipulace při zadávání zakázek ve Středočeském kraji o rok prodloužil už dříve uložený sedmiletý trest. Propuštěný byl v květnu 2023.

Česká obhajoba je úspěšná

Evropský soud pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku se zabývá stížnostmi států, nevládních organizací či jednotlivců na porušení Evropské úmluvy o lidských právech. Byl zřízený v roce 1959 při Radě Evropy, není institucí Evropské unie.

V letech 2022 až 2025 rozhodoval štrasburský soud ohledně ČR v celkem 115 případech. Porušení úmluvy shledal u 19 z nich, neporušení u 83. Zbylých 13 sporů skončilo smírem či prohlášením vlády. Česká obhajoba je tak úspěšná zhruba ve třech čtvrtinách projednávaných věcí.