Neoprávněné podání návykové látky jiné osobě bez jejího vědomí by se mohlo stát samostatným trestným činem. Norma navržená vládní koalicí reaguje především na případy takzvaného drink spikingu, tedy přidání omamné látky do nápoje. Vztahovala by se i na přimíchání drog do jídla nebo jejich aplikaci injekcí. Pachatelům by hrozilo až deset let vězení.
Návrh novely trestního zákoníku, za kterým stojí představitelé koaličních stran ANO, SPD a Motoristé, ve středu schválila vláda a postoupila jej Sněmovně. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) po jednání kabinetu uvedl, že cílem návrhu je posílit boj proti závislostem. Podle dostupných údajů se s drink spikingem setkala přibližně třetina mladých lidí.
Ponižování i sexuální násilí
„Spiking představuje závažný zásah do svobody rozhodování člověka, protože každý má právo sám rozhodnout, zda bude užívat látky schopné ovlivnit jeho psychický stav,“ uvedli v důvodové zprávě předkladatelé Taťána Malá, premiér Andrej Babiš (oba ANO), ministr sportu Boris Šťastný (Motoristé sobě) a předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD).
Podle autorů návrhu je cílem podání omamné látky zpravidla ovlivnit stav oběti natolik, že se stane bezbrannou. Pachatelé tak mohou usilovat například o její ponížení či zesměšnění, případně si vytvořit podmínky pro spáchání sexuálního nebo majetkového trestného činu.
Až deset let vězení
Navrhovaná výše trestů se odvíjí od závažnosti činu. Za neoprávněné podání návykové látky by nově hrozil trest odnětí svobody až na jeden rok. Pokud by pachatel tímto způsobem chtěl usnadnit spáchání jiného trestného činu, mohl by být potrestán až třemi lety vězení. V případě, že by oběť utrpěla těžkou újmu na zdraví, mohl by soud uložit trest až osm let odnětí svobody. Pokud by čin vedl ke smrti poškozeného, hrozilo by pachateli až desetileté vězení.
Exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) ale upozornila, že popsané jednání je možné postihnout podle již dnes platných ustanovení trestního zákoníku. Místo vytváření další legislativy je podle ní důležitější řešit, proč se případy v praxi často nedaří odhalit a prokázat. „Oběti často nevědí, jak postupovat, kde vyhledat pomoc nebo jak zajistit důkazy v prvních hodinách po incidentu. Cílem nemá být více skutkových podstat. Cílem má být více usvědčených pachatelů a lépe chráněné oběti,“ uvedla na síti X.
Tekutá extáze i rohypnol
Podle průzkumu organizace Beat Sexism, jehož výsledky byly představeny loni v březnu na kulatém stole pořádaném Úřadem vlády, má zkušenost se spikingem přibližně třetina mladých lidí. Oběťmi jsou ve většině případů ženy, které však incidenty často neoznamují. K podobným případům dochází nejčastěji v barech, klubech a restauracích, ale také na soukromých akcích.
Mezi látky, které pachatelé do nápojů nejčastěji přidávají, patří GHB, známá jako tekutá extáze, ketamin nebo rohypnol. Tyto substance mohou vyvolat dezorientaci, výpadky paměti, ospalost nebo dokonce ztrátu vědomí. Přesná statistika případů neexistuje, podle autorů průzkumu se však jen v Praze může jednat o stovky incidentů ročně.
Přicházejí zákazy
Vláda na svém pondělním jednání také zařadila na seznam zakázaných návykových látek dva opioidy. Dalších 17 substancí zapsala na seznam zkoumaných látek, které není možné v Česku legálně prodávat ani vyrábět. Upravila tak nařízení o seznamech návykových látek. Na tiskové konferenci to řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Část zkoumaných látek je podobná HHC. Tento hexahydrokanabinol je od března zakázaný. Experti už dříve varovali, že zákaz může posílit černý trh, a HHC mohou okamžitě nahradit nové, rizikovější varianty.
