Evropa shání milion zdravotníků navíc. Hledá recept, jak zabránit kolapsu péče

Nábor minimálně jednoho milionu zdravotníků v příštích sedmi letech. Takový je plán schválený Evropským parlamentem, který by měl vyřešit prohlubující se nedostatek zdravotnického personálu v zemích EU. Zákonodárci ale také řeší, jak zaplnit mezery, aniž by pouze odlákali odborníky z chudších do bohatších členských států EU.

Stárnoucí evropská populace a rostoucí potřeby dlouhodobé péče stále prohlubují problém s nedostatkem lékařů, sester i dalších zdravotníků. Výbory Evropského parlamentu pro zaměstnanost a veřejné zdraví proto přijaly návrh, který vyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala ambiciózní strategii na zvýšení počtu zdravotnických pracovníků. A to alespoň o jeden milion lidí během příštího dlouhodobého rozpočtového období mezi lety 2028 a 2034.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) lze totiž očekávat, že zhruba milion zdravotníků bude Evropa v roce 2030 postrádat, pokud budou pokračovat současné trendy.

Nábor lidí nestačí

Návrh europarlamentu ale neobsahuje jen nábor pracovních sil. Volá i po lepším odměňování a silnější podpoře duševního zdraví. A také po stabilnějších kariérních cestách a cílených opatřeních ke snížení zátěže, která je v současné době kladena na zdravotníky. Poslanci Evropského parlamentu také žádají zvýšení investic do vzdělávání, stipendií, udržení pracovní síly a pracovních podmínek v celém odvětví.

„Zdravotničtí pracovníci jsou páteří našich systémů zdravotní péče. Řešení nedostatku pracovních sil se proto musí stát strategickou prioritou. Musíme zvýšit atraktivitu zdravotnických profesí, posílit vzdělávací a školicí dráhy a vytvořit podmínky, které talentům umožní zůstat a prosperovat v našich systémech zdravotní péče,“ uvedl zpravodaj Výboru pro veřejné zdraví, italský europoslanec Ruggero Razza (ECR).

Zabránit odlivu zdravotníků

Debata provázející návrh se v europarlamentu týkala nejen náboru, ale i udržení zdravotníků. Podle zprávy mají dnes každý třetí lékař a zdravotní sestra problémy s duševním zdravím. A poslanci Evropského parlamentu tvrdí, že nedostatek lidí, administrativní zátěž a syndrom vyhoření vedou k odchodu mnoha zdravotníků v době, kdy poptávka po péči stále roste.

„Nemocnice, centra primární péče a služby dlouhodobé péče jsou pod rostoucím tlakem kvůli nedostatku personálu, syndromu vyhoření, stárnoucí populaci a rostoucí poptávce po zdravotní péči. Nejde jen o otázku pracovní síly. Jde o bezpečnost pacientů, rovný přístup ke zdravotní péči a dlouhodobou odolnost našich systémů veřejného zdraví,“ řekl kyperský europoslanec Loucas Fourlas (EPP), zpravodaj Výboru pro zaměstnanost a sociální věci.

Zpráva proto požaduje povinný rámec, který by uznával nebezpečnou úroveň personálního obsazení jako pracovní riziko. A naléhavě žádá členské státy, aby posílily podporu duševního zdraví zdravotnických pracovníků.

Mohlo by vás zajímat

Konec botoxu v kosmetických salonech. Šmucler představil tvrdá pravidla a desatero pro pacienty

Podpora z terénu

Evropské organizace zdravotnických pracovníků hlasování výborů uvítaly a označily je za důležitý krok k dlouho očekávané strategii. Evropská federace asociací sester, Stálý výbor evropských lékařů, Evropská federace odborů veřejných služeb a Farmaceutická skupina Evropské unie společně vyzvaly Evropský parlament k podpoře zprávy během jeho červencového plenárního zasedání.

Pro organizace zdravotních sester zůstává prioritou převedení navržených doporučení do konkrétních činů. „Potřebujeme konkrétní kroky podporované všemi politickými stranami, abychom řešili obrovský nedostatek zdravotních sester v EU,“ uvedl Paul De Raeve, generální tajemník Evropské federace asociací zdravotních sester.

Lékaři se k tomuto názoru připojují. „Evropští lékaři už mnoho let varují, že nedostatek pracovní síly vytváří začarovaný kruh. Špatné pracovní podmínky odvádějí kolegy od profese, zatímco nedostatek vyvíjí ještě větší tlak na ty, kteří zůstávají. Tento nedostatek také vytváří riziko pro pacienty. A to jak z hlediska dostupnosti, tak kvality zdravotní péče,“ konstatoval prezident Stálého výboru evropských lékařů Ole Johan Bakke.

Problém: Odliv mozků z chudších zemí

Jednou z politicky nejcitlivějších otázek týkajících se zprávy je, jak by měla Evropská unie řešit nedostatek pracovní síly, aniž by zhoršila nedostatek zdravotnických pracovníků v méně bohatých členských státech. Několik pozměňovacích návrhů se zaměřilo na rostoucí problém odlivu mozků, zejména ze zemí střední a východní Evropy.

Poslanci Evropského parlamentu obecně podporují mobilitu pracovní síly a lepší uznávání odborných kvalifikací v celé EU. Mnoho pozměňovacích návrhů ale varovalo před vznikem situace, kdy některé členské státy školí zdravotnické pracovníky, jen aby je pak viděly odcházet do bohatších zemí. Zpráva proto zdůrazňuje etické postupy náboru v době, kdy členské země „soutěží“ o omezený počet zdravotníků.

Zpráva také zdůrazňuje, že problém by mohly částečně řešit nástroje digitálního zdravotnictví a umělá inteligence. Poslanci Evropského parlamentu podporují širší využívání telemedicíny a diagnostiky podporované umělou inteligencí. A to zejména ve venkovských a nedostatečně obsloužených oblastech, kde je nedostatek často nejzávažnější.

Zkouška pro příští rozpočet EU

Debata o pracovní síle se stává také debatou o rozpočtu. Evropský parlament vyzývá ke zvýšení veřejných investic do systémů zdravotní péče. A také k většímu využívání evropských finančních nástrojů, včetně podpory stipendií, programů vzdělávání a náboru pracovní síly.

Několik pozměňovacích návrhů zdůraznilo i roli programu EU4Health, Evropského sociálního fondu plus a dalších evropských mechanismů financování při podpoře rozvoje pracovní síly. Načasování je důležité, protože začínají diskuse o příštím víceletém finančním rámci EU, dlouhodobém rozpočtu na období 2028 až 2034.

Pro zdravotnické organizace už není otázkou, zda Evropa čelí krizi pracovní síly, ale zda jsou tvůrci politik ochotni investovat do jejího řešení. „Evropští zdravotničtí pracovníci bijí na poplach a tato zpráva ukazuje, že Evropský parlament naslouchá,“ komentoval to s nadějí Jan Willem Goudriaan, generální tajemník Evropské federace odborů veřejných služeb.

Zpráva se nyní přesune na plenární zasedání Evropského parlamentu. Tam se očekává, že o ní poslanci budou hlasovat v červenci. Pokud bude schválena, zvýší se tlak na Evropskou komisi, aby doporučení europarlamentu transformovala do komplexní strategie.

Článek byl převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.