775 intoxikací, 235 hospitalizací a 19 úmrtí. „Kratomová“ čísla, která zazněla na tiskové konferenci, působí jednoznačně. Jenže pozadí, z něhož vycházejí, už tak jednoznačné není. A právě v tom se skrývá podstata současného sporu o kratom i o směřování české protidrogové politiky.
Když ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na pondělní tiskové konferenci oznámil, že od začátku roku 2025 do poloviny května 2026 evidují 775 případů akutní intoxikace kratomem, z toho 235 hospitalizací, 61 pobytů na jednotce intenzivní péče a 19 úmrtí, znělo to jako jasný důkaz rozsahu problému.
Zdravotnický deník se proto ministerstva zdravotnictví zeptal, zda je prokázáno, že hospitalizace a úmrtí skutečně způsobilo užití kratomu. Odpověď byla výrazně opatrnější než sdělení na konferenci.
Přítomnost kratomu a dál nic
Na dotazy ministerstvo s podporou Ústavu zdravotnických informací a statistiky uvedlo, že čísla pocházejí z pilotního retrospektivního sběru dat prostřednictvím zdravotních pojišťoven. Do souboru se zařadily případy, u nichž přítomnost kratomu zjistilo toxikologické vyšetření a následně ji potvrdilo zdravotnické zařízení.
To je důležitá informace. Přítomnost látky totiž není totéž co prokázaná příčina zdravotního stavu.
Charakter administrativních dat neumožňuje na centrální úrovni jednoznačně potvrzovat ani vylučovat přímou příčinnou souvislost mezi zjištěným zdravotním stavem a užitím kratomu.
Ještě podstatnější je další část odpovědi. Ministerstvo výslovně uvádí, že charakter dat neumožňuje na centrální úrovni jednoznačně potvrzovat ani vylučovat přímou příčinnou souvislost mezi zjištěným zdravotním stavem a užitím kratomu. Současně připouští, že nedokáže spolehlivě posoudit ani podíl případných kombinovaných intoxikací s dalšími látkami.
Jinými slovy: Stát dnes nedokáže říct, v kolika případech byl kratom skutečnou příčinou hospitalizace, pobytu na JIP nebo úmrtí. A nedokáže ani říci, v kolika případech byl přítomen společně s alkoholem, léčivy, syntetickými kanabinoidy nebo jinými látkami.
To je přitom kontext, který na tiskové konferenci nezazněl.
Rozdíl mezi daty a jejich interpretací
„Ministerstvo zdravotnictví považuje dosavadní retrospektivní sběr za pilotní fázi monitoringu, jejímž hlavním přínosem je identifikace rizikového trendu a vytvoření podmínek pro následné systematické sledování a vyhodnocování situace,“ stojí v odpovědi pro Zdravotnický deník.
Otázkou ale není samotné riziko kratomu. Nikdo rozumný netvrdí, že kratom je bez rizika. Není. Ostatně právě proto vzniká podle resortu nový systém monitoringu a zdravotníci budou jeho dopady sledovat podrobněji.
Mohlo by vás zajímat
Otázkou je způsob, jakým se data prezentují veřejnosti. Pokud doslova zazní, že bylo zaznamenáno 775 případů akutní intoxikace kratomem a evidováno bylo 19 úmrtí, většina lidí si logicky představí 19 úmrtí způsobených kratomem. Když ale následně ministerstvo připustí, že přímou příčinnou souvislost potvrdit nelze, jde o zásadní rozdíl.
Resort navíc dodává, že přesnější a metodicky robustnější sledování umožní až nový signální výkon zdravotních pojišťoven, který ale funguje teprve od 1. dubna 2026. Pokud mají kvalitnější data teprve přijít, jak si lze být už dnes tak jistý prezentovanými závěry?
Bém proti Frydrychovi
Celá situace navíc nepřichází ve vzduchoprázdnu.
Kratom se v posledních měsících stal jedním z hlavních symbolů sporu o směřování české protidrogové politiky. Odchod Pavla Béma z pozice národního protidrogového koordinátora doprovodila ostrá kritika ředitele Národní protidrogové centrály Jakuba Frydrycha, kterého Bém obvinil z intenzivního tlaku na vládu a šíření přehnaných tvrzení o kratomu.
„Národní protidrogová centrála a orgány zákonné represe chtějí otočit naruby současnou strategii, která je postavená na vyvážené pragmatické politice a vědeckých faktech, které kategoricky odmítají prohibiční přístupy a válku proti drogám. (…) Jsem přesvědčen, že Andrej Babiš byl mimořádně zákeřně a destruktivně ovlivněn dvouměsíční masáží Národní protidrogové centrály,“ řekl Bém serveru Novinky.cz.
Frydrych pro Seznam Zprávy připustil, že se s Babišem sešel. Odmítl ale, že by ho ovlivňoval. Jenže následně zazněla slova samotného premiéra. „Ano, pan Frydrych mě ovlivnil. Je to státní zaměstnanec a je pro mě důvěryhodnější než pan bývalý koordinátor,“ uvedl Babiš na už zmíněné tiskové konferenci.
Těžko si představit otevřenější potvrzení toho, že policejní pohled na problematiku získává při utváření státní politiky mimořádně silnou pozici.
Není přitom bez zajímavosti, že právě Národní protidrogová centrála stojí za sérií mediálních výstupů a kampaní zaměřených na kratom. Právě k nim nedávno zazněly výhrady, že pracují s tragickými příběhy a statistikami způsobem, který zdůrazňuje emoce více než odborný kontext.
Potřebujeme experty, ne policejní PR
Kratom si zaslouží pozornost odborníků, regulátorů i veřejnosti. Stejně jako alkohol, tabák nebo další psychoaktivní látky.
Pokud má být výsledkem skutečně racionální protidrogová politika, musí stát pracovat s daty stejně poctivě, jako to vyžaduje od vědců a lékařů. Nestačí ukázat vysoké číslo na tiskové konferenci. Musí zaznít vysvětlení, co přesně znamená, co z něj lze vyvodit a co naopak nikoliv.
Debata o kratomu tak dnes vypovídá o něčem mnohem širším. O tom, zda bude česká protidrogová politika stát na odborné expertize a pečlivé interpretaci dat, nebo zda její směřování budou stále více určovat policejní kampaně a politická komunikace.
