Jednou za dva roky mají ženy od 45 let nárok na screeningové mamografické vyšetření. K němu se ale od 1. července dostanou snadněji než dosud. Už totiž nebudou automaticky potřebovat žádanku od praktika nebo gynekologa. V tiskové zprávě o tom informovala Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).
Žádanku na mamografický screening dnes vystavuje praktický lékař nebo gynekolog při preventivní prohlídce. To už ale nebude nutné. Při splnění podmínek pro screening (věk od 45 let a 2 roky od posledního vyšetření), nebudou muset ženy v odůvodněných případech žádanku potřebovat. Na screening se prostě objednají i bez ní.
Zbavit se administrativních překážek
Nové pravidlo má odstranit zbytečnou administrativní bariéru u žen, které se z různých důvodů žádanku obstarávají složitě. Nyní se k vyšetření dostanou snadněji, což by mělo podpořit včasný záchyt rakoviny prsu. Včasná diagnostika je přitom u rakoviny prsu zásadní, protože významně zvyšuje šanci na úspěšnou léčbu.
I do budoucna by měla být cesta přes žádanky od praktiků nebo gynekologů preferovanou variantou pro většinu žen. Mamografická centra ale získají možnost administrativně zprocesovat vyšetření i u ženy, která přijde bez žádanky. Podle tiskové zprávy VZP ale má jít o výjimečné situace.
Pro centra ale nevzniká povinnost ženy bez žádanky vyšetřit. „Záleží na kapacitách a organizačních možnostech konkrétního pracoviště,“ stojí v tiskové zprávě VZP. Některá centra tak mohou na žádankách stále trvat.
Jen jeden z řady kroků
Zájem žen o mamografický screening v České republice v posledních letech mírně vzrostl. Dnes se nechává vyšetřit už více než 60 % žen nad 45 let. V Evropě patříme k nadprůměrným zemím, přesto ale více než třetina žen sítem screeningu neprojde. „Může to být kvůli obavám z výsledku, neochotě, neznalosti nároku na vyšetření nebo prostě nejistotě, jak se k mamografu dostat,“ vysvětluje ředitel VZP Ivan Duškov.
To bylo motivací pro změnu. „S ministerstvem zdravotnictví, ostatními zdravotními pojišťovnami a odbornými společnostmi jsme se dohodli na rozvolnění pravidel pro přístup na vyšetření. Naším cílem je oslovit i ženy, které dnes na screening nechodí, a současně neztratit ty, pro které je stávající cesta k mamografii zbytečně složitá. Administrativní překážka nemá být důvodem, proč žena vyšetření neabsolvuje,“ popisuje Duškov.
Maximální podporu účasti veřejnosti na všech screeningových programech, je zásadní cíl podle lékařského ředitele Národního ústavu pro výzkum rakoviny a ředitele Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci Mariána Hajdúcha.
„Chceme zajistit a zjednodušit přístup k vyšetřením tak, aby je absolvovalo co nejvíce lidí, kterým mohou zachránit zdraví nebo život. Připravujeme řadu konkrétních kroků, které budeme postupně zavádět do praxe. Rozvolnění a zjednodušení pravidel pro návštěvu screeningového mamografu je jedním z prvních z těchto kroků,“ uvádí Hajdúch.
Mohlo by vás zajímat
Možný nárůst účasti o 5 až 8 procent
Možnost jít na mamografický screening bez žádanky ale určitě nemá vést k tomu, aby ženy vynechávaly preventivní prohlídky, zdůrazňuje předseda komise pro program screeningu karcinomu prsu ministerstva zdravotnictví Jan Daneš.
„Ve schématu preventivních prohlídek mají praktičtí lékaři a gynekologové nezastupitelnou roli a zůstávají důležitým pilířem zajištění účasti žen ve screeningu. V odůvodněných případech, kdy žena přijde na screening bez žádanky, například proto, že není u lékaře registrována, žádanku ztratila nebo reaguje na připomínku mamografického centra, bude možné vše administrativně dořešit přímo na pracovišti,“ popsal Daneš možné situace, kdy centrum přijme ženu i bez žádanky.
Podle něj by přijatá změna mohla zvýšit účast žen na screeningu o 5 až 8 procentních bodů: „V účasti na mamografickém screeningu bychom se pak zařadili mezi nejlepší země v Evropě,“ dodává.
Změnu kvitují i pacientské organizace. „Každá odstraněná překážka na cestě k vyšetření může znamenat zachráněný život. Mohou to být překážky v hlavě ženy nebo administrativní komplikace. S příběhy, kdy žena nešla včas na mamograf proto, že nevěděla, jak se k vyšetření dostat, nebo ho odkládala, protože se cítila zdravá, se bohužel setkáváme velmi často,“ upozorňuje manažerka projektu Bellis, který realizuje Aliance žen s rakovinou prsu Nikol Pazderová.
3,6 miliardy za léčbu
Sama VZP loni registrovala 442 tisíc svých klientek, které mamografický screening absolvovaly. S rakovinou prsu se v minulém roce léčilo 59 tisíc klientek VZP, přičemž náklady na jejich léčbu přesáhly 3,6 miliardy korun. Svým klientkám VZP na toto vyšetření přispívá 500 korunami.
A všem svým klientům, kteří v uplynulých dvou letech absolvovali jakékoli screeningové vyšetření, nabízí příspěvek 1 000 korun na rehabilitační procedury, například masáž nebo saunu. Loni tuto možnost u největší tuzemské zdravotní pojišťovny využilo 135 tisíc klientů.
