Do českých nemocnic by mělo v příštích měsících a letech zamířit až 250 zdravotnických pracovníků z Filipín. Za jejich výběrem stojí několikaměsíční proces zahrnující několik kol pohovorů, odborné testy, jazykovou přípravu i prověřování kvalifikace. Podle společnosti KASEA CZ, která nábor organizuje, uspěje zhruba jen čtvrtina uchazečů.

Podle Gabriely Pchálkové, majitelky společnosti KASEA CZ, nejde o rychlý nábor ani o projekt, který by bylo možné realizovat během několika týdnů. „Chceme bezpečný a etický nábor. Něco, o čem víme, že se povede,“ uvedla na tiskové konferenci. Právě důraz na prověřování kandidátů a jejich přípravu podle ní způsobuje, že celý proces trvá 9 až 11 měsíců.

Česko soutěží s Amerikou i Německem

Ještě před samotným výběrem musí organizátoři přesvědčit zdravotníky, aby vůbec o práci v Česku měli zájem. Filipínské sestry totiž patří mezi nejžádanější zdravotnické pracovníky na světě a nabídky dostávají z řady zemí, například Ameriky, Velké Británie či Německa.

Právě proto je součástí projektu i takzvaná attraction fáze. Během ní se uchazeči seznamují s Českou republikou, konkrétním zaměstnavatelem i podmínkami, které je po příjezdu čekají. Jsou také otevřeně upozorňováni, že nástup do zaměstnání nebude okamžitý a že budou muset zvládnout studium češtiny.

Výběr začíná až ve chvíli, kdy je jasné, jaké profese a v jakém počtu jednotlivé nemocnice potřebují. Nejde přitom jen o všeobecné sestry, ale také o radiologické asistenty, fyzioterapeuty nebo pracovníky v pečovatelských profesích.

Uspěje jen jeden ze čtyř

Základní podmínkou je vysokoškolské vzdělání, minimálně dvouletá praxe a souvislá profesní historie bez výraznějších přerušení. Ani splnění těchto kritérií ale nezaručuje úspěch. „Když si klient třeba přeje 50 pracovníků, vybíráme zhruba z čísla 200. Opravdu uspěje jedna čtvrtina,“ uvedla Pchálková.

Kandidáti absolvují písemné testy, několik kol strukturovaných pohovorů a odborné modelové situace. V závěrečné fázi se do výběru často zapojují také specialisté z českých nemocnic, kteří cestují přímo na Filipíny.

Součástí prověřování jsou i praktické úkoly. Uchazeči například popisují postup cévkování pacientky, vybírají potřebné zdravotnické pomůcky nebo vysvětlují, jak by komunikovali s pacientem při konkrétním výkonu. Výsledky nejsou založeny pouze na subjektivním dojmu. KASEA používá kompetenční modely pro jednotlivé pozice a nemocnice, přičemž výsledné hodnocení vzniká kombinací posouzení náboráře a zástupce zaměstnavatele.

Čeština rozhoduje už na Filipínách

Jedním z největších rizik celého projektu je jazyková bariéra. Právě proto začíná výuka češtiny ještě před odjezdem do Česka. Zajímavé je, že organizátoři nejprve sledují úroveň angličtiny. Ne proto, že by měla v Česku nahradit češtinu, ale jako ukazatel schopnosti učit se další jazyk.

Vedle jazykových testů kandidáti absolvují i speciální zkoušku zaměřenou na jejich schopnost osvojovat si nová slova a gramatické struktury. Po schválení kandidáta následuje intenzivní kurz češtiny zaměřený přímo na zdravotnické prostředí. Výuka probíhá ještě před příjezdem k nám a trvá 3 až 6 měsíců.

Mohlo by vás zajímat

Podle organizátorů je jazyková příprava natolik důležitá, že ani úspěšné absolvování výběrového řízení automaticky nezaručuje odjezd do Česka. „Pokud by tam byl někdo, kdo vyloženě v kurzu neprospívá nebo mu čeština nejde, do Česka neletí,“ uvedla Pchálková.

Příletem celý proces nekončí

Po příjezdu následuje další rok intenzivní jazykové přípravy zaměřené především na složení aprobační zkoušky. Současně začíná adaptační proces přímo v nemocnicích. Každá všeobecná sestra má přiděleného mentora a organizátoři kladou velký důraz také na přípravu českých týmů. Vedle odborné podpory proto probíhají i kulturní školení zaměřená na vzájemná očekávání a odlišnosti.

K tématu

Praktická pomoc se přitom netýká jen práce. Zdravotníkům je po příjezdu zajišťován například bankovní účet, SIM karta, registrace u lékaře nebo pomoc s orientací v běžném životě. „Tento balíček je připraven pro to, aby byla všeobecná sestra schopná v klidu fungovat, naučila se jazyk a byla prospěšná celému zdravotnímu systému,“ podtrhla Pchálková.

Nejde o náhradu českých sester

Projekt náboru filipínských zdravotníků podle organizátorů vznikl jako reakce na rostoucí personální problémy nemocnic. Organizátoři ale zároveň zdůrazňují, že zahraniční pracovníci nemají české sestry nahrazovat, ale doplnit.

Právě otázka, proč sáhli po Filipínách, přitom patřila mezi nejčastější námitky, se kterými se při přípravě projektu setkávali. Podle Pchálkové panovaly obavy z jazykové bariéry, kvality vzdělání i toho, jak zdravotníky ze zahraničí přijmou pacienti a jejich čeští kolegové.

Filipíny ale dlouhodobě patří mezi země, které systematicky připravují zdravotnický personál pro práci v zahraničí. Podle firmy KASEA jde o lokalitu, kde je možné oslovit dostatek kvalifikovaných pracovníků a zároveň nastavit výběr tak, aby odpovídal požadavkům českých nemocnic. „Filipíny jsou zdrojem zdravotnické pracovní síly pro celý svět. A celý svět to ví,“ dodala Pchálková.