Připravované cévní neurologické ambulance mají pacientům usnadnit cestu systémem a snížit riziko další mozkové příhody. Odborníci se na tom shodli v diskusi 4. ročníku Kardiologické konference Zdravotnického deníku. Mluvili i o změnách v dělbě práce mezi kardiology a praktickými lékaři.
„Všichni víme, že v Česku máme špičkovou akutní péči, jejímuž zlepšování jsme intenzivně věnovali posledních 15 let. A do níž vydáváme obrovské množství finančních prostředků. Bohužel jsme trochu zaspali v oblasti dispenzarizace, tam máme velký dluh,“ uvedla v diskusi místopředsedkyně výboru cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti Dagmar Součková.
Nachystáno. Už jen uvést do praxe
A připomněla, že je dnes dispenzarizace pacientů součástí provozu běžných neurologických ambulancí. „To ale chceme změnit. A za poslední dva roky jsme se po této stránce jako Česká neurologická společnost pohnuli z místa. Jednak tím, že jsme připravili dispenzarizační vyhlášku vydanou ministerstvem zdravotnictví v dubnu 2025. Od letošního února také máme nový věstník o cerebrovaskulární péči,“ popsala.
Oba zmíněné dokumenty podle Součkové přesně říkají, jak by lékaři měli pacienty dispenzarizovat po jejich první mozkové příhodě. „Dnes totiž stále máme poměrně velké procento recidiv. A to nechceme,“ vysvětlila.
„Oba připravené dokumenty počítají s pojmem cévní neurologická ambulance. Zatím je to ale něco, co máme doposud jen na papíře. Už tedy máme legislativní rámec, ale zatím jsme ho neuvedli do praxe,“ uvedla Součková k plánovaným cévním neurologickým ambulancím, které by měly doplnit péči současně fungujících center.
Konec bloudění systémem
Aby bylo zavedení schválených postupů do praxe možné, nezahálela odborná společnost ani na poli edukace. „Za poslední tři roky jsme napříč Českou republikou vyškolili 82 lékařů v rámci nově zavedené subspecializace cévní neurolog,“ uvedla Součková.
Nový postup podporuje i řada datových podkladů. „V iktové péči (specializovaná péče o lidi po cévní mozkové příhodě, pozn. red.) podrobně měříme kvalitu. V poslední době jsme otevřeli data o mozkových příhodách. Máme připravený návrh financování cévních neurologických ambulancí na základě dat, o kterých mluvil Václav Janalík. A jsme připraveni o jejich spuštění jednat,“ ujistila Součková.
K tématu
- Péče po infarktu? Žádná sláva. Data odhalila alarmující čekací doby i laxní přístup lékařů
- Kardiologové odmítají nové pacienty. Nemůže za to jen nedostatek lékařů, říká expert
- Více peněz za nejtěžší pacienty, koordinátoři přímo v pojišťovně: Kardiologie očima plátců
- Odměňování kardiologů skřípe. Pojišťovny chtějí otestovat nové modely plateb
- Česko vám zajistí třetí infarkt. Dušek popsal drsnou cenu za úspěch naší kardiologie
Spuštění úzce specializovaných ambulancí by podle předběžných odhadů cerebrovaskulární sekce mělo být nákladově neutrální pro zdravotní pojišťovny. A mělo by přitom výrazně pomoci pacientům. „V iktové péči bývá putování pacienta systémem po propuštění z hospitalizace ještě horší než v kardiologii. Pacienti bloudí a je pro ně těžké narazit na specialistu,“ vysvětlila Součková.
A dodala, že by cestu pacientů systémem měli zlepšit i koordinátoři iktové péče v iktových centrech. Zaměstnání koordinátora je pro centra od ledna nově povinné na základě věstníku ministerstva.
Podělit se s praktiky
Českou kardiologii označil v diskusi za skvělou v akutní léčbě, ale slabší v návazné péči také ředitel a jednatel společnosti EDUMED, kardiolog Jiří Veselý. „Velká část populace žije poměrně dlouhou dobu svého života v nemoci. A to je oblast, v níž na tom ideálně nejsme, ani v porovnání se zahraničím,“ uvedl.
Cestu ke zlepšení vidí v užší spolupráci a větší dělbě práce mezi kardiology a praktickými lékaři. „To, že praktici dostávají nové nástroje (míněno v předepisování léků díky rozvolnění preskripčních omezení, pozn. red.) přepisuje mantinely péče a zcela mění pravidla hry. Dosud jsme nemohli praktikům nechat pacienty na starost. Nyní to bude mnohem jednodušší. Musíme ale dobře vymyslet, jak organizaci péče vést, které pacienty konkrétně máme předat praktikům a které si máme nechat my,“ upozornil Veselý s tím, že půjde o rozhodování o péči pro statisíce pacientů.
To je podle Součkové už nachystáno. „Poměrně dlouho jsme pracovali na jednoznačné definici stupně péče – kdo se má o pacienta starat, pokud má, nebo nemá reziduální neurologický deficit. Na to všechno jsme legislativně připraveni,“ konstatovala.
Vyladit úhradové mechanismy
Veselý ale upozornil i na možný problém. „Je jasné, že praktiční lékaři dostávají díky tomu, že budou moct předepisovat mnoho dalších léků, úplně jiné kompetence. Otázka ale je, jestli se k nim kardiologičtí pacienti dostanou. Pacienti jsou totiž zvyklí chodit ke specialistům. A ti samozřejmě mají pocit, že odvedou lepší práci než praktičtí lékaři. A nemají chuť se svých pacientů ‚zbavit‘,“ řekl.
Systému by ale podle Veselého rozhodně pomohlo, kdyby se kardiologičtí specialisté více věnovali práci o těžší pacienty. Zdravotní pojišťovny to podle něj mohou změnit, pokud ještě vyladí úhradové mechanismy. „Výrazně pomoci mohou bonifikační programy. Myslím si, že se dostáváme od plateb za produktivitu bodů k platbám za kvalitu péče. Vidím ale v tomto směru ještě obrovské možnosti zlepšení,“ doplnil.
Prostor pro zlepšení úhradových mechanismů vidí i zástupci zdravotních pojišťoven, což také v diskusi Kardiologické konference podrobněji vysvětlili.
Mohlo by vás zajímat
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně a společnostem Novartis a Bristol Myers Squibb.
