Vysoké teploty, které v těchto dnech zasahují Česko, nejsou jen otázkou diskomfortu. Když rtuť teploměru stoupá, organismus spouští řadu obranných mechanismů, které zatěžují srdce, cévy i ledviny. Největší riziko hrozí seniorům, malým dětem a lidem s chronickými onemocněními, ale potíže mohou postihnout každého.

Lidský organismus je nastavený tak, aby si udržoval stálou vnitřní teplotu kolem 37 stupňů Celsia. Když se venkovní teplota začne blížit tělesné teplotě nebo ji dokonce překročí, dostává se tento přirozený systém pod značný tlak.

První reakcí je rozšíření krevních cév v blízkosti pokožky. Díky tomu může tělo odvádět více tepla do okolí. Zároveň se rozbíhá intenzivní pocení, jehož odpařování organismus ochlazuje. Tento mechanismus ale není zadarmo. Rozšířené cévy snižují krevní tlak a srdce musí pracovat intenzivněji, aby zajistilo dostatečné prokrvení celého těla.

Právě proto se mohou objevit zdánlivě nenápadné obtíže, jako jsou oteklé nohy nebo vyrážka z horka, upozorňuje BBC. Pokud ale krevní tlak klesne příliš nízko, situace se stává mnohem vážnější – zvyšuje se například riziko srdečního infarktu.

Horko mění fungování celého organismu

Pocení neznamená jen ztrátu vody. Organismus zároveň přichází o důležité minerály, což může narušit jejich vzájemnou rovnováhu a ovlivnit správnou činnost svalů, nervů i srdce.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) navíc nejde jen o samotnou teplotu vzduchu. Významnou roli hraje také vlhkost, síla větru, sluneční záření nebo oblečení, které brání odvodu tepla. Pokud tělo nedokáže přebytečné teplo účinně odvést, výrazně roste riziko tepelného vyčerpání a úpalu.

WHO upozorňuje, že snaha organismu ochladit se představuje značnou zátěž především pro srdce a ledviny. Právě proto mohou vysoké teploty zhoršovat průběh kardiovaskulárních, respiračních či psychiatrických onemocnění, cukrovky nebo vést až k akutnímu poškození ledvin.

Mohlo by vás zajímat

Kdo je nejvíce ohrožen?

Přestože horko může způsobit zdravotní komplikace komukoli, některé skupiny lidí jsou výrazně zranitelnější.

Patří mezi ně zejména senioři, jejichž organismus už nedokáže regulovat tělesnou teplotu tak účinně jako v mladším věku. Vyššímu riziku čelí také lidé se srdečním onemocněním, cukrovkou, onemocněním ledvin, demencí nebo omezenou pohyblivostí.

Ohrožené jsou rovněž malé děti. Jejich termoregulační mechanismy nejsou ještě plně vyvinuté a přehřátí u nich může nastat mnohem rychleji než u dospělých. WHO proto připomíná, že děti ani domácí zvířata nesmějí zůstat ani krátce v zaparkovaném autě, kde teplota během několika minut stoupá na životu nebezpečné hodnoty.

Vyšší zátěži jsou vystaveni také lidé pracující venku, sportovci nebo obyvatelé měst. Beton, asfalt a nedostatek zeleně totiž vytvářejí takzvané tepelné ostrovy, kde bývá i několik stupňů více než v okolní krajině.

Pozor také na některé léky

Horké počasí může ovlivnit i účinek běžně užívaných léků. BBC upozorňuje, že například diuretika zvyšují riziko dehydratace, některá antihypertenziva mohou spolu s rozšířením cév způsobit výrazný pokles krevního tlaku a některé léky na Parkinsonovu chorobu nebo epilepsii omezují pocení, čímž zhoršují schopnost organismu ochlazovat se.

To ale neznamená, že by lidé měli léčbu sami vysazovat. Podle britské Národní zdravotní služby, na kterou se BBC odkazuje, mají pacienti své léky užívat jako obvykle a zaměřit se především na dostatečný pitný režim a ochranu před přehřátím.

Úmrtí přicházejí rychleji, než si většina lidí myslí

Extrémní horko každoročně stojí tisíce životů. Ve většině případů jde o infarkty nebo mozkové mrtvice, které souvisejí s mimořádnou zátěží organismu při snaze udržet stabilní tělesnou teplotu.

BBC upozorňuje, že nárůst úmrtnosti se začíná projevovat už při teplotách kolem 25 až 26 stupňů Celsia. „Z předchozích vln veder vyplývá, že k nárůstu úmrtí dochází velmi rychle – během prvních 24 hodin od začátku vlny veder,“ píše BBC.

Podle WHO proto musí být rychlá i preventivní opatření. Jakmile meteorologové vydají varování před extrémním horkem, je důležité omezit pobyt venku, sledovat zdravotní stav ohrožených lidí a přizpůsobit tomu denní režim.

Jak přežít tropické dny co nejlépe

Odborníci doporučují během nejteplejší části dne omezit fyzickou námahu, pravidelně doplňovat tekutiny a co nejvíce se zdržovat v chladném prostředí. Pomoci může zatažení žaluzií nebo závěsů přes den a větrání až večer, kdy venkovní teplota klesne.

WHO doporučuje nosit lehké a volné oblečení, sprchovat se vlažnou až chladnou vodou a nezapomínat ani na své blízké. Právě osaměle žijící senioři nebo lidé s chronickými nemocemi totiž často potřebují pomoc druhých, aby zvládli období extrémních veder bez vážnějších zdravotních následků.