Zavedení terénní sestry v ordinaci praktického lékaře může podle Charity ČR destabilizovat domácí péči, která funguje v současné době. Obává se vzniku dvou paralelních systémů nebo nedostatku zaměstnanců. Charita ČR, která patří mezi největší poskytovatele domácí zdravotní péče v Česku, o tom v pondělí informovala v tiskové zprávě. Podle ministerstva zdravotnictví už všeobecné praktické sestry na základě indikace lékaře tuto péči poskytovat mohou, nové jsou jen úhrady této péče.

Podle důvodové zprávy k návrhu úhradové vyhlášky je cílem podpořit návštěvní službu sester u pacientů registrovaných v ordinaci, návrh reaguje také na stárnutí populace. „Cílem je udržet imobilní, seniorní a polymorbidní chronické pacienty v kompenzovaném zdravotním stavu v jejich domácím prostředí co nejdelší dobu,“ píše ministerstvo v důvodové zprávě.

Ministerstvo: Všeobecné sestry mohou tuto péči poskytovat už dnes

Zdravotní pojišťovny podle resortu očekávají, že novinka bude mít do veřejného zdravotního pojištění dopady v řádech desítek milionů korun. Ministerstvo v materiálu uvádí, že dopady mohou být i významně vyšší. Už v současné době je segment domácí péče jedním z nejrychleji rostoucích. Podle materiálu k jednání mezi pojišťovnami a zástupci segmentů o úhradách péče na příští rok loni stála domácí péče 6,045 miliardy korun, za pět let náklady vzrostly o 85 % a tvořily 1,15 % celkových nákladů na zdravotní péči.

Všeobecné sestry praktických lékařů mohou už podle současné právní úpravy poskytovat na základě indikace lékaře zdravotní péči také v domácím prostředí pacienta. Řada ordinací tuto možnost už dnes využívá,“ uvedla Hana Plačková z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.

„V tuto chvíli je úhradová vyhláška, která upravuje úhrady pro veškeré skupiny poskytovatelů, v připomínkovém řízení. Proces jejího schvalování není ukončen a nové úhradové nastavení tedy zatím nelze považovat za definitivně schválené,“ doplnila.

Charita: Nejdříve je třeba ujasnit kompetence

Zavedení terénních sester považuje Charita ČR za významnou změnu, neměla by proto podle ní být zavedena pouze prostřednictvím úhradového mechanismu bez předchozího vyjasnění kompetencí, odpovědnosti, pravidel spolupráce a dopadů na již fungující síť domácí zdravotní péče.

„Nechceme bránit praktickým lékařům, aby za svými pacienty posílali zdravotní sestru. Naopak. Chceme ale, aby pacient dostával bezpečnou a koordinovanou péči a aby bylo jasné, kdo za ni odpovídá. Nemůžeme řešit nedostatek zdravotních sester tím, že ze stejných sester vytvoříme dvě konkurenční sítě,“ uvedla manažerka pro zdravotní oblast Charity ČR Ludmila Kučerová.

Praktici: Je to nedorozumění

Jenže podle praktiků došlo k nedorozumění v tom, co vlastně terénní sestra znamená. „Domácí péče to vzala jako útok na jejich hájemství. Tak to ale není, terénní sestra je trochu něco jiného. Jde o poskytování péče sestry praktického lékaře v domácím prostředí pacienta. To se už dnes děje a dělo se odjakživa. Dokonce sestry od praktiků chodily k pacientům domů mnohem dříve, než vznikly agentury domácí péče. Nejlépe je to vidět v Kachyňově filmu Sestřičky,“ řekl už dříve předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Sestra od praktika by měla pomoci lékaři s návštěvní službou. Pečuje tak pacienty s chronickým onemocněním, pro které je problém dostat se do ordinace. Typicky ty geriatrické. Při návštěvě může zmonitorovat základní funkce, výživu, a díky znalosti pacienta i jeho rodinného a sociální zázemí může vyhodnotit, jestli například nedochází k týrání nebo se nerozvíjí demence. Pokud narazí na problém, zkontaktuje praktika. K tomu by do budoucna podle Šonky bylo možné využít i telemedicínu. V případě potřeby by pak koordinovala péči se zdravotně-sociálním pomezím či pečovatelkou.  

„To všechno jsou přidané hodnoty, které od domácí péče nemůžu chtít. Oproti tomu nechci, aby sestra z naší ordinace primárně jezdila obvazovat bércáky či nabírat krve. To nemá být jejím hlavním předmětem činnosti,“ zdůraznil Šonka.

Charita ČR patří mezi největší poskytovatele domácí zdravotní péče v Česku. V roce 2025 zajišťovalo domácí zdravotní péči 78 středisek s 914 zdravotními sestrami. Poskytovaly péči více než 52 tisíc pacientů. V oboru působí také velké zdravotnické skupiny, například Penta Hospitals nebo EUC.