Zdravotnická skupina AGEL ve svých zařízeních jako první v Česku a na Slovensku plošně zavedla certifikovanou umělou inteligenci podporující kolonoskopická vyšetření. Jaké benefity to přináší pacientům a lékařům, popsal Zdravotnickému deníku ředitel pro inovace a digitalizaci AGEL Norbert Schellong.

Umělá inteligence se nově podílí na vyšetřování pacientů ve 12 gastroenterologických centrech AGEL. Čím konkrétně zlepšuje vyšetřovací metody?

Především zvyšuje kvalitu a bezpečnost vyšetření. Umělá inteligence funguje jako podpora lékaře při detekci drobných polypů a dalších podezřelých slizničních změn, které mohou být při běžném vyšetření snadno přehlédnutelné. Včasný záchyt těchto lézí je zásadní. Umožňuje totiž jejich odstranění ještě před rozvojem závažného onemocnění.

Některé polypy jsou při vyšetření ještě velmi malé a někdy hůře viditelné a umělá inteligence je pomáhá rozpoznat. Námi používaná AI od české společnosti MAIA Labs zaznamenává úspěchy i v zahraničí, a to díky vysoké míře senzitivity při detekci lézí při současně nízké míře falešně pozitivních označení. Právě tato kombinace je pro klinickou praxi zásadní.

Máte už změřeno, k jakému zpřesnění došlo?

Ano. K dispozici už máme velmi kvalitní data z multicentrické studie zahrnující přibližně 600 pacientů z českých endoskopických center, včetně našich, zapojených do klinického hodnocení. Výsledky ukázaly zvýšení adenoma detection rate (ADR, míra záchytu adenomů, tedy nezhoubných nádorů) o 38 % a současně nárůst ukazatele adenomas per colonoscopy (APC, počet adenomů na jedno kolonoskopické vyšetření) o 61 %.

Oba parametry patří mezi nejdůležitější indikátory kvality kolonoskopického vyšetření. Potvrzují, že využití certifikované umělé inteligence může významně podpořit záchyt adenomů a dalších časných lézí, které by jinak mohly zůstat nepovšimnuté.

Lékař se může plně soustředit na samotné vyšetření a následně věnovat více času pacientovi.

Mluvil jste o dvou pilířích. Co je tím druhým?

Systém během vyšetření automaticky dokumentuje průběh výkonu, pořizuje obrazovou dokumentaci nálezů, zaznamenává hlasové komentáře lékaře a po skončení připraví návrh strukturované zprávy. Lékař ji následně zkontroluje, případně doplní a potvrdí.

Nejde přitom jen o úsporu několika minut administrativní práce. Hlavním přínosem je, že lékař nemusí po skončení výkonu zpětně rekonstruovat jeho průběh ani ručně kompletovat dokumentaci. Může se plně soustředit na samotné vyšetření a následně věnovat více času pacientovi – vysvětlit nález, odpovědět na jeho otázky nebo doplnit potřebné informace do anamnézy.

Pokud se tento způsob práce podaří rozšířit napříč pracovišti, může to významně přispět ke zvýšení efektivity endoskopických center. Lékaři získají více času pro odbornou péči, aniž by se snižovala kvalita dokumentace. Ve výsledku to může přispět také ke zvýšení kapacity pracovišť a postupnému zkracování čekacích dob na vyšetření.

Mohlo by vás zajímat

Jak dlouze a intenzivně probíhá školení lékařů, aby se naučili s umělou inteligencí pracovat?

Samotné ovládání systému je velmi intuitivní a nevyžaduje rozsáhlé školení. Umělá inteligence je integrována do stávající endoskopické sestavy. Takže lékař pracuje se stejným přístrojem i stejným pracovním postupem, na který je zvyklý. Technologie pouze rozšiřuje jeho možnosti tím, že v reálném čase upozorňuje na podezřelé léze a současně podporuje dokumentaci vyšetření.

Nejdůležitější proto není naučit se ovládat nový software, ale získat důvěru v to, jak s umělou inteligencí efektivně spolupracovat. AI nerozhoduje místo lékaře – poskytuje mu další informace pro rozhodování. Konečné klinické rozhodnutí je vždy na lékaři.

Myslím si, že po několika měsících používání si většina lékařů uvědomí, že jim AI poskytuje další úroveň jistoty. Stane se pro ně pomyslnými druhými očima při vyšetření, zatímco veškerá klinická rozhodnutí zůstávají jednoznačně na lékaři.

Na úspěšnou implementaci AI v endoskopii navazujeme i v dalších oborech.

Má AGEL po téhle velmi pozitivní zkušenosti se zaváděním umělé inteligence nějaké další plány v oblasti AI?

Určitě. Zavádění umělé inteligence nevnímáme jako jednorázový projekt, ale jako součást dlouhodobé inovační strategie AGEL. Naším cílem je využívat AI všude tam, kde prokazatelně zvyšuje kvalitu péče, bezpečnost pacientů nebo pomáhá zdravotníkům věnovat více času samotné medicíně.

Na úspěšnou implementaci AI v endoskopii navazujeme i v dalších oborech. AGEL patřil mezi první zdravotnické skupiny v České republice, které začaly využívat umělou inteligenci v radiologii. Na Slovensku jsme už plošně rozšířili využití umělé inteligence pro detekci srdečního selhání z EKG vyšetření. Tuto technologii bychom nyní rádi postupně rozšířili také do České republiky ve spolupráci s krajskými zřizovateli zdravotnických záchranných služeb. Věříme, že může významně podpořit efektivní přednemocniční triáž pacientů a pomoci záchranářům správně směrovat pacienty do nejvhodnějšího centra nebo nemocnice podle charakteru jejich onemocnění.

Osobně ale vidím ještě větší potenciál v automatizaci administrativy. Moderní zdravotnictví dnes není limitováno jen nedostatkem zdravotníků, ale také obrovským množstvím času, který lékaři věnují dokumentaci a dalším administrativním činnostem. Jsem přesvědčen, že právě v této oblasti může umělá inteligence během několika let přinést největší změnu. Ne proto, aby nahradila lékaře, ale aby nahradila administrativu. Poslední konzervativní studie hovoří o zhruba půlhodině ušetřeného času za směnu. A každá minuta, kterou lékaři ušetříme na rutinní práci, je minutou, kterou mohou věnovat pacientovi. Právě v tom podle mého názoru spočívá skutečný přínos umělé inteligence ve zdravotnictví.

Každou novou technologii proto hodnotíme především podle toho, zda přináší měřitelný přínos pacientům, zdravotníkům i celému zdravotnickému systému. Pokud ano, naším cílem je co nejrychleji převést ji z pilotního ověření do každodenní klinické praxe.

Po sedmi letech ve funkce ředitele havířovské nemocnice přichází pro vás velká změna. Co vnímáte jako největší výzvou v úplně nové roli?

Největší výzvou je proměnit inovace z jednotlivých pilotních projektů ve standardní součást poskytování zdravotní péče napříč celou skupinou AGEL. Technologie dnes vznikají velmi rychle, ale skutečnou hodnotu přinášejí teprve ve chvíli, kdy jsou bezpečně integrovány do každodenní klinické praxe. A kdy lékařům i pacientům skutečně usnadňují práci a zlepšují péči.

Za uplynulý rok jsme zahájili několik strategických projektů v oblasti umělé inteligence, digitalizace a automatizace klinických procesů. Naším cílem není zavádět technologie pro technologie samotné, ale řešit konkrétní problémy zdravotnictví – zkracovat čekací doby, snižovat administrativní zátěž zdravotníků, zvyšovat kvalitu péče a efektivněji využívat omezené personální kapacity.

AGEL je dnes největší soukromou zdravotnickou skupinou ve střední Evropě. To nám dává jedinečnou možnost ověřovat inovace ve velkém měřítku. A následně je rychle implementovat do celé sítě. Ambicí je, aby se AGEL stal nejen lídrem českého zdravotnictví, ale také jedním z evropských lídrů v oblasti digitální transformace a využití umělé inteligence ve zdravotní péči.