Německé nemocnice se opakovaně staví kriticky k navrhovanému úspornému balíčku pro systém zákonného zdravotního pojištění. Právě na ně má totiž dopadnout největší část úsporných opatření. Německá nemocniční společnost nyní přišla s analýzou, pomocí které argumentuje, že za růst nákladů na německé veřejné zdravotnictví nemohou. Jenže proti tomu se obratem ohradily zdravotní pojišťovny. Nárůst nákladů na nemocnice je nadproporční, uvedli jejich zástupci pro odborný deník Deutsches Ärztelbatt.

Desítky miliard eur mají přinést úsporná opatření pro systém zákonného zdravotního pojištění, o nichž má koncem týdne hlasovat dolní komora německého parlamentu. Německá nemocniční společnost (DKG – Deutsche Krankenhausgesellschaft) nyní přišla se silným protestem proti úspornému balíčku. Nelíbí se jí, že největší část úspor má dopadnout právě na nemocnice.

Na podporu svých argumentů proti navrhovanému balíčku nyní DKG přišla s analýzou, na jejímž základě se snaží dokázat, že navrhovaná opatření nejsou vůči nemocnicím fér. Nemocnice nesouhlasí zejména s tvrzením, že růst jejich nákladů je hlavní příčinou růstu výdajů na celý systém zákonného zdravotního pojištění.

Nemocnice: K žádné explozi nákladů nedochází

„Toto tvrzení je zcela mylné,“ uvedli zástupci DKG. Ve své argumentaci se odkazují na analýzu Německého nemocničního institutu (DKI – Deutsches Krankenhausinstitut), která ukazuje, že výdaje na nemocniční péči již řadu let rostou podprůměrným tempem. A že skutečné finanční potíže německého veřejného zdravotnictví spočívají na příjmové straně systému.

DKI spočítal, že výdaje nemocnic očištěné o vliv cenové hladiny (tedy inflaci) vzrostly od roku 2000 přibližně o 54 procent. Celkové výdaje na systém zákonného zdravotního pojištění se přitom za stejnou dobu měly zvýšit (rovněž po očištění o inflaci) o 63 procent. V roce 2000 se navíc nemocnice na celkových výdajích systému podílely z 35 procent, zatímco dnes je jejich podíl 33procentní, tedy mírně nižší.

Pokud vezmeme v potaz jen posledních pět let, výdaje na lůžkovou péči se v nominálním vyjádření zvýšily o 37 procent. To je ale podle DKI důsledkem započítávání výdajů na ošetřovatelskou péči od roku 2020. „Bez tohoto vlivu by nárůst výdajů na lůžkovou péči činil jen 29 procent,“ vysvětluje ve své analýze DKI.

„Rozpočet na ošetřovatelskou péči nepředstavuje žádnou explozi nákladů ve zdravotnictví. Je to jen důsledek politického rozhodnutí plně financovat ošetřovatelskou péči v nemocnicích ze zdravotního pojištění,“ zdůraznil Gerald Gaß, předseda Německé nemocniční společnosti. A dodal, že označovat tuto skutečnost za důkaz nekontrolovaného růstu nemocničních nákladů, je fakticky nesprávné.

Mohlo by vás zajímat

Problém je v příjmech, tvrdí nemocnice

DKI se podíval také na příjmovou stranu systému. Autoři analýzy upozornili, že reálný růst příjmů v přepočtu na pojištěnce se od roku 2000 zvýšily jen o pět procent. „Naproti tomu hrubý domácí produkt na obyvatele vzrostl ve stejném období přibližně o 25 procent. Od roku 2019 zůstávají hospodářský výkon i finanční základna systému zákonného zdravotního pojištění prakticky beze změny,“ dodali zástupci DKI.

Podle DKI německé veřejné zdravotnictví také doplácí na pomalý hospodářský růst Německa. Kdyby totiž největší evropská ekonomika rostla stejným tempem jako je průměr Evropské unie, systém zákonného zdravotního pojištění by od roku 2000 inkasoval o 42 miliard eur víc oproti současnému stavu.

Finanční potíže systému podle DKI také prohlubuje skutečnost, že spolková vláda již řadu let nehradí náklady na plnění nesouvisející přímo s pojištěním – například platby pojistného za příjemce dávek základní podpory v příjmové nouzi. Veřejné zdravotnictví takto přišlo nejméně o 22 miliard eur za poslední čtvrtstoletí, tvrdí autoři analýzy DKI.

DKI nadto připomíná, že spolková vláda nezvýšila od roku 2017 dotaci ze státního rozpočtu do systému zákonného zdravotního pojištění. Ta činí 14,5 miliardy eur ročně. A podle návrhu úsporného balíčku má být tato dotace počínaje rokem 2027 dokonce o dvě miliardy eur snížena. „Analýza DKI jasně ukazuje, že finanční problémy, kterým veřejné zdravotnictví čelí, pramení především z příjmové strany,“ dodal Gerald Gaß.

Pojišťovny ukazují jiná čísla

Se závěry analýzy ovšem zcela zásadně nesouhlasí zástupci zdravotních pojišťoven. Jejich zastřešující organizace (GKV-Spitzenverband) poukázala na oficiální statistiky systému zákonného zdravotního pojištění. Podle GKV-Spitzenverbandu data jasně dokládají každoroční nárůst výdajů nemocnic a prokazují, že nárůst nemocničních výdajů setrvale převyšuje celkový růst výdajů na péči v systému zákonného zdravotního pojištění.

„Vzhledem k tomu, že zhruba každé třetí euro, které pojištěnci odvádějí do fondů zdravotního pojištění, připadá na nemocnice, jsou tato neúměrná zvýšení výdajů obzvláště významná,“ uvedl GKV-Spitzenverband ve svém prohlášení, na něž odkazuje deník Deutsches Ärzteblatt.

Tempo růstu výdajů na nemocniční péči v posledních letech výrazně zrychlilo. V roce 2023 činilo meziročně 5,7 %, zatímco průměr za všechny oblasti péče dosahoval 4,4 %. Naposledy nárůst výdajů dosáhl 9,4 % (v prvním čtvrtletí roku 2026), přičemž průměr napříč všemi oblastmi péče činil 8,1 %.

Desítky miliard nad rámec úhrad za péči

GKV-Spitzenverband rovněž poukázal na to, že nemocnice během pandemie koronaviru obdržely od spolkové vlády dodatečné prostředky v řádu desítek miliard, financované z daňových příjmů. Od té doby navíc získaly další finanční injekce.

Součástí byly mimo jiné kompenzace vysokých cen energií v objemu šesti miliard eur v letech 2023 a 2024 a dále čtyři miliardy eur na okamžité financování restrukturalizace nemocniční sítě, které jsou nemocnicím od listopadu 2025 poskytovány prostřednictvím přirážky k fakturaci za poskytovanou péči.

Od roku 2026 má navíc fond pro transformaci nemocnic (financovaný ze zdrojů spolkové vlády a spolkových zemí) poskytovat pět miliard eur ročně opět na restrukturalizaci nemocniční sítě (celkem až 50 miliard eur do roku 2035).