Během extrémní vlny veder, která v uplynulých dnech zasáhla Belgii, zaznamenaly belgické úřady prudký nárůst volání na nouzovou linku 112, plný stav hlásily mnohé nemocnice a rovněž mnohem více případů řešily pohřební služby. Informoval o tom belgický deník Le Soir. Teploty v Belgii dosahovaly 40 stupňů Celsia a pro starší a zranitelné lidi bylo náročné zejména to, že příliš neklesaly ani v noci.
„Až do pátku jsme žádnou nadúmrtnost nezaznamenali. Od pátku ale mohu říci, že něco takového jsme nezažili od covidu. A nepřestává to,“ citoval deník Pierra-Oliviera Charleho z pohřební služby v Monsu, který je zároveň mluvčím valonské federace pohřebních služeb Funewal.
Obrovské množství úmrtí v domácnostech
„Nemluvím nutně jen o úmrtích v nemocnicích. Zaznamenali jsme také obrovské množství úmrtí v domácnostech, u nichž lze předpokládat souvislost s vedrem. Jednalo se především o křehčí a zranitelnější osoby,“ dodal. Jeho pohřební služba od sobotního rána převzala „asi 20 zemřelých“, což je více než dvojnásobek obvyklého počtu. Obrovské množství rezervací podle něj hlásí i krematoria.
Kolik obětí si vyžádala vlna veder, která Belgii zasáhla od 17. června, zatím není známo. Zatímco úřady ve Francii hovoří o více než 1 000 nadúmrtích mezi 24. a 26. červnem, belgické řady nemají podobné údaje k dispozici.
„V Belgii nám bude moci potvrdit případnou nadúmrtnost až institut Sciensano prostřednictvím svého monitoringu úmrtnosti. Přesná čísla budeme znát zhruba za tři týdny,“ uvedl Marcel Van der Auwera z ministerstva zdravotnictví. „Na základě informací z terénu ale mohu říci, že situace je skutečně velmi napjatá,“ dodal.
Rekord v počtu přijetí na urgentní příjem
Jako ilustraci uvedl Van der Auwera počty volání na tísňovou linku 112. „V průměru přijímáme asi šest tisíc hovorů denně. V sobotu jich ale bylo 12 208. Jen v sobotu vedly k 4 579 zdravotnickým zásahům, zatímco běžný průměr je kolem 2 500 zásahů,“ popsal. Situace si vyžádala nasazení asi dvaceti dalších sanitek po celé zemi.
Pod tlakem je podle listu Le Soir i celý nemocniční systém. Více výjezdů z linky 112 totiž automaticky znamená více pacientů na pohotovostech. V některých regionech proto museli některá oddělení urgentního příjmu dočasně uzavřít pro nové pacienty, aby zvládli přijmout ty, kteří už čekali.
Dramatickou situaci hlásila například nemocnice CHC MontLégia v Lutychu. Začátek týdne byl relativně poklidný, s pokračujícími vedry, a zejména od pátku začali přijímat velké množství pacientů ve velmi vážném stavu, většinou starších lidí. „Překonali rekord v počtu přijetí na urgentní příjem a čelíme mimořádnému přetížení,“ uvedl ředitel nemocnice Yannick Neybuch. „Všechna lůžka jsou obsazená a zvažujeme odložení některých plánovaných výkonů, například operací,“ dodal.
U pacientů selhávaly prakticky všechny orgány
Několik dní prakticky bez spánku, kvůli velmi teplým nocím, může podle lékařů vést k selhání ledvin, infarktům a respiračním problémům. „Přijímali jsme pacienty, u nichž selhávaly prakticky všechny orgány a kteří byli ve stavu extrémního přehřátí organismu,“ popsal pro Le Soir Michael Pignarelli, vedoucí oddělení intenzivní péče v nemocnice v Charleroi. Podobná diagnóza se podle něj stanovuje obvykle buď při reakci na anestezii nebo po velké fyzické námaze, například u lidí, kteří běželi maraton v horku. Nyní k ní ale docházelo v běžných situacích.
„Lidé, kteří nevykonávali vůbec žádnou námahu, k nám přicházeli s neurologickými poruchami, selháním ledvin nebo kardiovaskulárního systému, ve stavu šoku. A dokonce i mladší pacienti, včetně jednoho padesátníka,“ dodal Pignarelli s tím, že 25 let práce na intenzivní péči nic podobného nezažil.
