Evropa řeší drahé energie, čipy i obranu, ale přehlíží problém, který podkopává její konkurenceschopnost možná nejvíc: rostoucí závislosti. Kouření, alkohol, drogy i digitální návyky oslabují lidský kapitál, na němž stojí evropská ekonomika. Proč EU stále nemá účinnou strategii? O tom v podcastu EU Perspectives diskutovali český expert na protidrogovou politiku Jindřich Vobořil a europoslanec Ondřej Krutílek.
„Je-li společnost zdravá, pak samozřejmě může mít konkurenceschopnost pevný základ pro růst,“ uvedl v podcastu EU Perspectives Ondřej Krutílek. Podle Jindřicha Vobořila není závislost otázkou pouze zdraví. Snižuje účast na trhu práce, zatěžuje produktivitu a vyvíjí rostoucí tlak na veřejné finance. Tenhle aspekt se ale podceňuje.
„Pokud se podíváte na peněžní toky spojené se závislostmi, jsou větší než v energetice nebo ropném průmyslu,“ říká Vobořil. Mluví přitom o alkoholu, tabáku, lécích, nelegálních drogách, hazardních hrách i digitálních závislostech. Evropská unie podle něj dosud nedokázala vytvořit institucionální rámec, který by tomuto problému odpovídal.
Roztříštěná odpovědnost
Vobořilova hlavní výtka míří na samotné fungování evropských institucí. Problematika závislostí zasahuje do zdravotnictví, justice, daňové politiky, digitální agendy i sociální oblasti. V Bruselu je ale rozdělena mezi několik generálních ředitelství, z nichž každé řeší jen svůj díl agendy, má vlastní rozpočet i priority.
Drogová politika spadá pod generální ředitelství pro spravedlnost, tabák pod oblast zdravotnictví a hazardní hry podle Vobořila zůstávají prakticky stranou. „Nemůže to fungovat v rámci jednoho generálního ředitelství. Každé má velmi omezený záběr a dívá se na problém jen z jedné perspektivy,“ říká.
S důsledky této roztříštěnosti se podle svých slov Vobořil potýkal patnáct let. Pravidelně se účastnil jednání v Bruselu a snažil se propojovat jednotlivé instituce, výsledky ale podle něj byly jen omezené. Dospěl proto k závěru, že dílčí úpravy nestačí. Problematika závislostí by podle něj měla být vyčleněna z běžné struktury generálních ředitelství a koordinována na nejvyšší politické úrovni – přímo pod předsedou Evropské komise nebo vedením Evropského parlamentu. Jen tak může být podle něj dostatečně nezávislá.
Ondřej Krutílek souhlasí, že současný systém nefunguje. „Koordinaci potřebujeme hned od začátku,“ říká. Zároveň ale otevřeně přiznává, že v tomto volebním období zásadní změnu neočekává. „Nemyslím si, že je to reálné. Když vidíme, jak dnes Evropská komise funguje, převládá princip divide et impera („Rozděl a panuj“, pozn. red.), který vychází z 13. patra a od Ursuly von der Leyenové.“
Podle konzervativního europoslance proto může impuls ke změně přijít spíše od členských států. „Pokud vznikne tlak zdola, Evropská komise na něj bude muset reagovat a promítne ho i do svého fungování,“ míní.
Kde evropská politika naráží
Evropská unie veřejné zdraví neopomíjí. Evropský plán boje proti rakovině i Evropský plán pro kardiovaskulární zdraví se věnují řadě rizikových faktorů. Podle hostů podcastu ale zůstává otázkou, zda se tyto klíčové strategie skutečně zaměřují na hlavní příčiny nemocí, kterým lze předcházet.
Krutílek jako příklad uvádí debaty při jejich přípravě. Vyjednavači podle něj strávili dlouhé hodiny sporem o to, zda používat výraz „konzumace alkoholu“, nebo „škodlivá konzumace alkoholu“. Právě tato zdánlivě drobná jazyková debata podle něj ukazuje, jak obtížné je v EU prosadit jednotný přístup založený na důkazech. „Ukazuje to, jak složité je hledat rovnováhu mezi různými názory poslanců Evropského parlamentu a jak restriktivní někteří z nás dokážou být,“ říká.
Mohlo by vás zajímat
Vobořil je ještě kritičtější. Evropská unie podle něj při řešení závislostí příliš často spoléhá na zákazy a regulaci, místo aby systematicky investovala do prevence a pomoci lidem. „Myslím, že největší chybou je přesvědčení, že regulace, zákazy a přísné zákony jsou důležitější než prevence a pomoc,“ říká. A dodává: „Je to politická mlha, která nám umožňuje předstírat, že něco děláme.“
Švédská zkušenost, kterou Brusel přehlíží
Blížící se revize evropské směrnice o tabákových výrobcích podle obou hostů dobře ilustruje širší debatu o přístupu EU k závislostem. Vnímají ji jako příležitost ke změně, zároveň však pochybují, že se evropská politika vydá správným směrem.
Klíčovou otázkou podle nich je, zda se Unie dokáže odklonit od jednotného přístupu, který zachází se všemi tabákovými a nikotinovými výrobky stejně bez ohledu na míru jejich rizika, a přejít k regulaci založené na dostupných důkazech.
Vobořil poukazuje na zkušenost Švédska. Přechod od klasických cigaret k méně rizikovým nikotinovým výrobkům tam snížil podíl kuřáků přibližně na pět procent. Současně výrazně klesl výskyt rakoviny plic i kardiovaskulárních onemocnění. „Lidé nepřestali užívat nikotin. Přestali ho užívat v jeho nejškodlivější podobě, tedy kouřením,“ připomíná.
Podle něj z toho plyne jasné poučení: regulace by měla zohledňovat skutečnou míru rizika jednotlivých výrobků, nikoli přistupovat ke všem stejně. Takový přístup může podle něj přinést lepší výsledky než plošné zákazy.
„Potřebujeme politiku založenou na důkazech. Potřebujeme čísla, potřebujeme data a musíme o tabáku přemýšlet v širších souvislostech,“ souhlasí Krutílek. Zároveň varuje, že jednotný přístup může vést k nezamýšleným důsledkům, které si podle něj mnozí politici vůbec neuvědomují.
Prevence jako investice do konkurenceschopnosti
Evropská strategie konkurenceschopnosti stojí na inovacích, technologiích a investicích. Vobořil i Krutílek ale upozorňují, že bez zdravé a odolné populace zůstanou tyto ambice jen na papíře.
Závislosti podle nich snižují produktivitu, zvyšují náklady na zdravotní péči, omezují účast lidí na trhu práce a v krajním případě posilují stínovou ekonomiku, která oslabuje právní stát.
Vobořil proto považuje prevenci za nejúčinnější nástroj: „Politika potřebuje peníze a my musíme investovat do prevence. Ta představuje 80 procent nástrojů, které mají vlády nebo Evropská unie k dispozici – nikoli represivní opatření.“
To, zda bude Evropská komise ochotná změnit svůj přístup, vymanit politiku závislostí z institucionální roztříštěnosti, více investovat do prevence a více zohledňovat míru rizika jednotlivých výrobků, může být podle obou hostů důležitým testem toho, jak vážně Evropská unie bere lidský kapitál jako základ své dlouhodobé konkurenceschopnosti.
Článek je převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.
