Ministerstvo zdravotnictví několik týdnů tajně sledovalo, co zaměstnanci dělají na svých počítačích, a to i mimo pracovní dobu. Ve středu to napsal web Seznam Zprávy. Zaměstnanci podle něj kvůli tomu sepsali petici a hodlají si stěžovat.
Ministerstvo na jaře při auditu několik týdnů tajně sledovalo, co na svých přístrojích dělají jeho zaměstnanci, napsal server Seznam Zprávy. Získal k tomu několik svědectví zaměstnanců, kteří si ovšem nepřáli být jmenováni. Ti tvrdí, že sledování probíhalo i mimo pracovní dobu a že se externí firma mohla dostat k citlivým osobním datům.
Ministerstvo: Zaměstnanci to pouze špatně pochopili
Sepsali kvůli tomu dokonce petici. „Vyjadřujeme nesouhlas s provedením plošného monitoringu činností zaměstnanců, který byl prováděn bez předchozího upozornění, skrytě, třetí osobou na základě v Registru smluv dosud nezveřejněné smlouvy a jehož předmětem byla podle dostupných zjištění zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců i citlivá osobní data,“ píše se v ní podle Seznam Zpráv.
Ministerstvo v reakci uvedlo, že šlo o standardní postup, který zaměstnanci pouze špatně pochopili. „Obavy vycházejí pouze z nedorozumění a nedostatku informací o technické podstatě auditu. O žádné ‚šmírování‘ nejde a nikdy nešlo,“ uvedlo pro Seznam Zprávy tiskové oddělení ministerstva. Potvrdilo ovšem, že sledovalo činnost na technice například o víkendech nebo po večerech. A dodalo, že „postupovalo v mezích zákona a interních předpisů“.
Zaměstnanci: Rozsah auditu nesplnil zákonné podmínky
Podle zaměstnanců sice ministerstvo sice může kontrolovat, co na pracovní technice dělají, rozsah auditu byl ale podle nich tak velký, že nesplnil zákonné podmínky. „V řadě výstupů se tak objevily například faktury, záznamy z bankovních účtů nebo zdravotní zprávy. Pominout nelze ani fakt, že předmětem takového sledování aktivních obrazovek se tak nejspíše staly i údaje a komunikace třetích osob, které zaměstnanci zpracovávali,“ napsali v petici.
Seznam Zprávy mají také k dispozici k dispozici dopis ministra Adama Vojtěcha (za ANO) jeho úředníkům. Píše v něm, že cílem analýzy „bylo získat po nástupu nového vedení objektivní přehled o stavu informačního a technologického prostředí ministerstva a ověřit, zda jsou pracovní prostředky a informační systémy využívány bezpečně, efektivně a v souladu s nastavenými pravidly“. A také že ze získaných údajů nelze zjistit, co přesně dělal konkrétní úředník.
Informace dostali nadřízení
To ale zaměstnanci rozporují. „Zásadně nelze ani souhlasit se zlehčujícím vysvětlením pana ministra, že se nemělo jednat o hodnocení jednotlivců, kdy přitom tito byli na základě velmi nekonzistentní a pochybné metodiky tříděni do různých kategorií podle toho, jaký jim evidentně nevhodně, v řadě případů až absurdně nastavená metrika přisoudila například čas trávený ‚pracovně‘ a ‚nepracovně,“ píše se v petici citované webem Seznam Zprávy.
Vojtěch v dopise dále píše, že „pokud by některé poznatky měly být v individuálním případě dále řešeny, musely by být vždy nejprve ověřeny, zasazeny do konkrétního kontextu a projednány s dotčeným zaměstnancem“. Úředníci k tomu poznamenávají, že údaje konkrétních lidí dostali na stůl jejich vedoucí. Součástí byl například seznam webových stránek, na kterých se pohybovali, přičemž nebylo jasné, které navštívili pracovně, a které nikoliv.
Zaměstnanci si nyní chtějí stěžovat Úřadu pro ochranu osobních údajů a Státnímu úřadu inspekce práce.
