První test smírčího řízení v českém zdravotnictví má konkrétní výsledky. Poradce ministra Petr Čech rozhodl o úhradách v následné péči. Podpořil návrh, který daly na stůl zdravotní pojišťovny. Poskytovatelé tak nedosáhnou na požadovaný plošný čtyřprocentní růst, získají ale bonifikace za těžké pacienty. Pomůže to ke zrychlení přeměny akutních lůžek na ta následná, která zatím zůstávají podfinancovaná?
Růst o 3,5, případně o 2 %, a bonifikace za náročné pacienty. Tak by měly příští rok vypadat úhrady následné péče. Rozhodlo se o nich na smírčím panelu poté, co se v segmentu nepovedlo uzavřít dohodu mezi poskytovateli a plátci v dohodovacím řízení. Rozhodce, kterým se stal poradce ministra Petr Čech, se nakonec přiklonil k návrhu zdravotních pojišťoven.
Smírčí řízení je pilotní model, k jehož otestování se rozhodl přistoupit jeden ze čtyř nedohodnutých segmentů. Vedle následné péče se letos nedohodla akutní péče (parciální shodu se ale povedlo najít u malých a středních nemocnic), ambulantní specialisté a radiodiagnostika.
Poskytovatelé navrhli nárůst o 2,2 miliardy
Stranu plátců péče při jednání zastupoval Petr Malý z České průmyslové zdravotní pojišťovny, poskytovatele pak předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
„Naše pracovní skupina předložila návrh na čtyřprocentní plošný růst plus další cca 2,2 % v nových výkonech podporujících kvalitu péče a náročnost pacienta a bonifikaci za geriatry. Celkový nárůst byl dle našich propočtů 2,2 miliardy Kč. Další cca 3 % počítá ministerstvo zdravotnictví v rámci nárůstu objemu péče, tedy počtu vykázaných ošetřovacích dnů a navýšení kapacit díky restrukturalizaci lůžek akutní péče,“ přibližuje Čarvaš.
Celkově segment následné péče počítal s náklady ve výši 39 miliard (letos by na něj mělo jít 36 miliard). Bonifikace za geriatry by měla činit 125 milionů. Další navýšení o celkem 780 milionů by podle návrhu poskytovatelů mělo jít za náročné pacienty, konkrétně za péči o vstupy, nutriční péči, péči o chronické rány a podávání antibiotik.
Za pacienty s malnutricí plátci bonifikovat nehodlají
Plátci předložili návrh, který oproti tomu z dohodovacího řízení více navyšuje úhrady za ošetřovací dny s vyšším podílem geriatrických pacientů a u paliativní lůžkové péče.
„Návrh zdravotních pojišťoven byl lepší než v posledním kole dohodovacího řízení, ale finančně nižší než ten náš. Pojišťovny navrhly růst 3,5 % pro ošetřovací dny 005, 024, 030 a 037 a 2 % pro ostatní,“ shrnuje Čarvaš.
Zároveň plátci počítají s vyšším ohodnocením za péči o pacienty na antibiotikách, s katétry a ranami. Oproti návrhu poskytovatelů tak neplánují bonifikovat péči o lidi s malnutricí.
Mohlo by vás zajímat
Úhrada je nyní o 500 korun níž než náklady
Návrh dále podporuje reformu psychiatrické péče. A zároveň podle pojišťoven navazuje na schválené transformační plány nemocnic, které by měly směřovat k přeměně nedostatečně využívaných akutních lůžek na lůžka následná a dlouhodobá, jichž je nedostatek. Zatím se ale lůžka nedaří transformovat tak, jak by bylo žádoucí. Letos se totiž počítalo s 3 % nárůstem, ten se ale zřejmě naplnit nepovede. Důvodem je jednak nedostatek personálu, jednak nastavení úhrad v následné a dlouhodobé péči.
Podle propočtů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) i samotných nemocnic jsou totiž dnes úhrady za ošetřovací den podseknuté o zhruba 500 korun.
„Když jsme se podívali na reálnou nákladovost následné péče, vychází napříč systémy asi 3 500 korun. Úhradová sazba je ale o 500 korun níže. Není náhodou tento gap jedním z důvodů, proč se restrukturalizace nedaří svižněji? Kdo by restrukturalizoval směrem k úhradovému minusu nebo nákladovému nedoplatku,“ řekl před časem na NZIS Open: Datová podpora dohodovacího řízení. ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.
Právě proto je následná a dlouhodobá péče nyní prioritou ministerstva zdravotnictví. Zdravotní pojišťovny tak do smírčího jednání předložily vyšší návrh než v dohodovacím řízení. Na druhou stranu je ovšem stále váže požadavek na vyrovnané hospodaření vzešlý od vlády.
Výsledek není pro ministerstvo závazný
Návrhy, které tentokrát předložili poskytovatelé a plátci, si byly o dost bližší než v dohodovacím řízení i proto, že je při jednání již nešlo upravovat. Obě strany tak dopředu věděly, že rozhodce vybere buď jeden návrh, nebo druhý – žádný kompromis.
„Rozhodce se přiklonil k návrhu zdravotních pojišťoven s ohledem na fiskální jistotu a možnosti systému. Náš návrh se mu zdál finančně na hraně možností systému a dle analýzy ministerstva zdravotnictví byl na hraně povoleného rozpětí,“ přibližuje Michal Čarvaš. Podle úřadu se má celková úhrada pohybovat mezi 37,4 a 39,2 miliardami korun.
„Diskuze byla dlouhá, ale smysluplná a korektní. Výsledek rozhodčího řízení není pro ministerstvo závazný, šlo o pilot. Nicméně k němu přihlédne a lze očekávat, nebo i doufat, že napíše do úhradové vyhlášky i něco navíc z našeho návrhu. Oba návrhy se lišily jen o cca 2,5 %,“ dodává Čarvaš.
Zdravotní pojišťovny zároveň počítají, že nyní zvolené řešení je přechodné. Do budoucna by totiž měl vzniknout modulární systém úhrad, díky němuž bude možné komplexněji zohlednit náročnost poskytované péče.
